Praha - Čisté jmění tuzemských domácností v roce 2011 stouplo o téměř 170 miliard korun na 7,2 bilionu korun. Šlo přitom po letech 2002 a 2004 o nejnižší přírůstek bohatství od roku 1993.
Podíl domácností na celkovém čistém jmění v ekonomice je přitom zhruba třetinový, v roce 2011 činil 37,2 procenta.
Ve čtvrtek o tom informovala analytička Českého statistického úřadu Drahomíra Dubská.
Hrubé úspory domácností v roce 2011 stouply o 206 miliard korun, což je třetí nejvyšší přírůstek od roku 1993. Více peněz na úspory směřovali lidé v roce 2009 a 2010. "Přes mnohaletou pověst šetřivého národa spoří obyvatelé ČR relativně méně než Evropané jako celek," upozornila Dubská.
Míra úspor, tedy poměr úspor k disponibilním příjmům, totiž předloni klesla meziročně na 9,6 procenta. V letech 2009 a 2010 přitom činila 11 procent. "Navíc od roku 1999 je míra úspor nižší než evropský průměr," upozornila Dubská.
Celkový objem různých typů úspor, jako například bankovní vklady, pojištění nebo fondy, ke konci roku činil 2,74 bilionu korun.
Spotřeba klesla až vloni
Dubská zároveň uvedla, že doba nižší spotřeby domácností nastala až v roce 2012. O rok dříve ještě stoupla, když lidé na spotřebu vydali 1,92 bilionu korun. V roce 1990 to bylo 347,3 miliardy korun, v roce 2000 pak 1,16 bilionu korun.
Výdaje za potraviny přitom od roku 1991 stouply podle dat ČSÚ o 20 procent, za oblečení a obuv o 60 procent a za bydlení, vodu, energie a paliva o 41 procent. Například za knihy vydali lidé od roku 1991 zhruba stejně.
Výrazně více však lidé podle Dubské vydávají nyní za auta, zdraví nebo telefony. V roce 2011 domácnosti vydaly za nákup aut 3,8krát více než v roce 1991. Za zdraví to bylo desetkrát více a za telefony téměř šestkrát více.
Statistici přitom upozornili, že spotřeba domácností klesala loni reálně nejméně tři čtvrtletí ve 12 zemích EU. Šlo vedle ČR například o Španělsko, Itálii, Kypr, Maďarsko, Slovensko, Nizozemí nebo Lucembursko. Naopak nejvíce spotřeba domácností roste v nejbohatších zemích EU, Švédsku, Velké Británii nebo Dánsku.
"České domácnosti jsou velmi rozumné. Ony nakládají v extrémních dobách se svými příjmy velmi rozumně. Oni se snaží dluhy v dobách horších především splácet. Nikdy jsme nebyli ti, co projídají své peníze," uvedla Dubská.
Zvyšuje se příjmová nerovnost
Zatímco v roce 2000 nejvíce lidí mělo měsíčně příjem 11 až 12 000 korun, v roce 2011 to bylo již 20 000 až 21 000 korun.
V posledních letech se podle statistiků rovněž v ČR zvyšuje příjmová nerovnost. Mzdu nad 40 000 korun bralo v roce 2000 jen 2,5 procenta zaměstnanců, předloni to byla již desetina zaměstnaných. Z toho 100 000 korun měsíčně mělo jedno procento zaměstnanců.
