Češi trhli nový rekord v patentech, nikdo ale nejásá

Karel Toman
1. 4. 2011 19:20
Byznys se hádá s akademiky, kdo přihlásil víc blbostí, Česko propadá a dotace stojí

Praha - Podruhé za sebou zdolali Češi dosavadní rekord v počtu přihlášených patentů. Vyplývá to z údajů v ročence Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) zveřejněných minulý týden.

Místo radosti z dobré zprávy se ale průmyslníci hádají s akademiky, kdo z nich mezi patenty přihlásil nejvíc "blbostí" a kdo by měl tudíž na výzkum dostávat víc veřejných peněz.

Tři významné postavy českého byznysu přitom nedávno demonstrativně upozornily, že tento napohled zábavný spor podle nich ve skutečnosti podkopává budoucnost české ekonomiky, jejíž konkurenceschopnost začíná v Evropě ztrácet a která se právě vydala na cestu reforem.

Ve sporu, který se táhne zhruba sedm let, jde hlavně o 140 miliard korun z dotací, jejichž čerpání právě pozastavilo Kalouskovo ministerstvo.


Rada se handrkuje, vláda přihlíží

Velkých i takzvaně malých patentů podali Češi vloni přes desetinu víc než roku 2009 (viz grafy). To je nejvíce od roku 2000, kdy ÚPV tyto statistiky eviduje. Nejvíce přihlášek bylo z oborů doprava, měření, optika, fotografie a stavby.

Podle ÚPV a některých členů vlivné vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (Rada) to dává naději, že se česká ekonomika začíná dotahovat na evropskou konkurenci, za kterou i co do počtu patentů zaostáváme.

Někteří akademici ale tvrdí, že to vypovídá jen o otrlosti firem přilepšit si z veřejných peněz do svých rozpočtů za často hloupé patenty. Podle ředitele Ústavu molekulární genetiky Akademie věd a neúspěšného někdejšího kandidáta na místo v Radě Václava Hořejšího jsou "naprostá většina z nich blbosti."

Mezi přihláškami za rok 2009 byly skutečně i trochu "cimrmanovsky" znějící patenty na podprsenku, nehořlavou nástěnku, zkušební stolici nebo stroj na počítání rostlin.

Takové vynálezy by podle děkana brněnské fakutly informatiky a člena předsednictva Rady vysokých škol Jiřího Zlatušky neměly být placeny z daní.

Frolík: Pomoc firmám se vyplatí víc

Nedávno odstoupivší člen Rady a majitel světově úspěšné firmy Linet Zbyněk Frolík souhlasí, že pochybných patentů je hodně. U těch vycházejících z vědeckých institucí je však podle něj podíl těch hloupých možná ještě větší než u firem.

"Chtějí mít stálé příjmy na desítky let dopředu a dělají vědu v naději, že se něco povede," nabízí vlastní vysvětlení odporu některých vědců k přesunu peněz směrem k užitému výzkumu.

Větší podpora aplikované vědy a ochrany duševního vlastnictví naopak podle Frolíka přinese vzpruhu ekonomickému růstu a může tak na lepším výnosu daní do budoucna pokrýt část nákladů na reformy, do kterých se Česko právě pouští.

"Volají po tom především malé podniky, které si patent občas v hodnotě milionů korun nemohou samy dovolit zaplatit," řekl Frolík Aktuálně.cz. V rostoucím počtu patentů se tak podle něj odráží hlavně fakt, že si už v tomhle ohledu "spousta podniků natloukla čumák" a někdo jim jejich postup ukradl.

To samé, co Frolík, si přitom myslí i někteří praktici z terénu.

V Brně to funguje

Jak se dotují patenty?

Do ochrany duševního vlastnictví jdou dnes veřejné peníze ze tří směrů.

  • Firmy mohou patent zahrnout do uznatelných nákladů každého projektu aplikovaného výzkumu.
  • Výzkumné organizace mají na patenty vyčleněno něco kolem 200 milionů korun ročně.
  • Ministerstvo průmyslu přispívá firmám z evropských dotací na dotažení nápadů do fáze patentu deset tisíc až milion korun. Pro roky 2008 a 2009 na to byla vyčleněna částka celkem 110 milionů korun.

"Problém není v nedostatku peněz na vědu, ale v tom, že jsou rozdělovány rovnostářsky," tvrdí například Tomáš Hruda, někdejší ředitel vládní agentury Czechinvest a nynější šéf brněnského projektu CEITEC, který se má za pět miliard z evropských dotací stát evropskou špičkou aplikovaného výzkumu ve vědách o životě.

"Možná je těch peněz až příliš, že někteří zpohodlněli," dodává.

Jihomoravský kraj, kam se začínají stahovat špičkoví vědci ze světa a kde je silná podpora aplikovaného výzkumu z veřejných peněz samozřejmostí už několik let, přitom podle ČSÚ v inovativnosti ekonomiky předběhl Prahu. Podle statistik EU se dostal mezi padesát nejinovativnějších regionů Evropy.

Koncepce, na které se vládní Rada kvůli přetahování o peníze ne a ne shodnout, tak podle Hrudy v Brně a Jihomoravském kraji už dávno úspěšně funguje. Nasměrovat evropské peníze systematicky do aplikovaného výzkumu, jako to dělají v Brně, se přitom už roku 2004 rozhodl tehdejší vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn.

O obrátce k inovacím musí rozhodnout vláda

Na fakt, že nerozhodnost vlády udělat rozhodující krok k podpoře inovační ekonomiky je pro celou českou ekonomiku problém, se Frolík a dva jeho kolegové rozhodli upozornit na přelomu roku.

Na svůj post v Radě tehdy rezignoval spolu s prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslavem Mílem a viceprezidentem stejného svazu, bývalým ředitelem firmy Siemens v České republice Pavlem Kafkou.

Podle nich by po letech přešlapování měl směřování tak velkého balíku peněz v tak důležité věci rozhodnout parlament nebo vláda, když to Rada za celou dobu nedokázala.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace, v jejímž čele dnes stojí premiér Nečas, není veřejnosti příliš známá, je to ale významný orgán. Má totiž vliv na rozdělování obrovských peněz na vědu, výzkum a inovace. Do roku 2013 do nich má jít z evropských fondů celkem 5,7 miliardy euro, tedy přes 140 miliard korun.

Situace v inovačních dotacích je "kritická"

Není ale jisté, jestli se podaří tyto peníze vyčerpat. Jsou totiž vyčleněny v operačních programech Podnikání a inovace (OPPI) a Věda a výzkum pro inovace (OP VaVpI). Právě těmto dvěma programům byla kontrolory ministerstva financí pozastavena certifikace.

Ministerstvo školství, které spravuje větší z nich (VaVpI), ujišťuje, že se věc vyřeší v řádu dní. Šéfové mnohdy už rozestavěných miliardových projektů, které měly být Bruselem schváleny a proplaceny k 1. lednu, začínají mít vážné obavy.

"Situace začíná být kritická," řekl deníku Aktuálně.cz zástupce ředitele jednoho z nich. Pokud nebude financování projektu za šest miliard schváleno do konce dubna, označil jeho zhroucení za reálný scénář.

 

Právě se děje

před 55 minutami

Nymburk zřejmě dohraje play off basketbalové Ligy mistrů v září

Nymburští basketbalisté by měli spolu s dalšími čtvrtfinalisty dohrát Ligu mistrů na přelomu září a října formou závěrečného turnaje Final Eight. Při pondělní videokonferenci o tom rozhodlo vedení soutěže, která byla přerušena kvůli pandemii koronaviru. Hrát se bude jen na jeden zápas.

Vedení Ligy mistrů už sice stanovilo i přesný termín závěrečného turnaje pro nejlepší osmičku (30. září až 4. října), to se však stále může změnit. Aby se play off mohlo uskutečnit, musí být splněny čtyři podmínky. Musí se otevřít hranice, úřady musí povolit konání sportovních akcí, musí být povoleno hrát s diváky a kluby musí mít dost času na přípravu.

"Nyní se to zdá jako nejpravděpodobnější varianta, ale je možné, že se situace v Evropě bude měnit v pozitivním i negativním smyslu. Nikdo tak nedokáže odhadnout, jak to bude v září vypadat s cestováním. Takže je možné, že tato varianta bude ještě přehodnocena," uvedl výkonný ředitel Nymburka Ondřej Šimeček v tiskové zprávě

před 1 hodinou

Ajax ukončil kontrakt s Nourim, jenž má poškozený mozek

Ajax Amsterodam ukončil kontrakt s někdejším velkým fotbalovým talentem Abdelhakem Nourim, jenž má po prodělaném infarktu během přípravného utkání v roce 2017 trvale poškozený mozek. Nizozemská média uvedla, že Ajax od té doby Nouriho stále platí, ale vzhledem k tomu, že se smlouva díky klauzuli měla 1. července automaticky prodloužit, kontrakt nyní klub vypověděl.

Deník De Telegraaf uvedl, že Ajax jedná s Nouriho rodinou o kompenzaci pro bývalého hráče, jenž byl nedávno po letech v nemocnici propuštěn do domácí péče. Stav dvaadvacetiletého bývalého záložníka se mírně zlepšuje, ale je upoután na lůžko a odkázán na pomoc druhých.

Velký fotbalový talent zkolaboval v červenci 2017 během přípravného utkání Ajaxu proti Werderu Brémy. Navzdory tomu, že byl na hřišti oživen a letecky přepraven do nemocnice, utrpěl vážné poškození mozku.

Po tlaku ze strany rodiny Ajax v roce 2018 uznal, že nese za Nouriho zdravotní stav zodpovědnost, neboť kvůli pozdnímu použití defibrilátoru nebyl fotbalistův mozek dlouho zásobován kyslíkem.

Nourimu, jenž se narodil v Amsterodamu marockým rodičům, byla předpovídána velká fotbalová budoucnost. Pravidelně nastupoval za mládežnické reprezentační týmy a v sezoně 2016/17 si zahrál patnáct zápasů v různých soutěžích za áčko Ajaxu.

Další zprávy