reklama
 
 

Ekonomika zítřka: Ind z Brna učí české stroje anglicky

21. 2. 2011 21:25
Brno se stává symbolem nové ekonomiky Česka, jako jsou Nošovice symbolem té tradiční

Brno - Chcete pojistit auto, ale telefonní automat vás přepne na domácí mazlíčky.

Důchodci v Texasu, říkejme mu třeba Ed, se to klidně může stát. To když svůj Cadillac nazve vžitou zkratkou "cad" a počítač v call-centru to interpretuje jako "cat". Spokojen nebude ani on, ani pojišťovna.

"Rozeznat slovo kočka, je pro stroj nesmírně obtížné," vysvětluje v moderní zasedačce teprve devětadvacetiletý profesor Indického technologického institutu v Madrasu Šakti Rath, proč příští dva roky své katiéry stráví prací na projektu v Brně. Měl by naučit počítače rozumět tomu, co vlastně důchodce Ed chce.

Způsob, jakým se mladý vědec do moravské metropole dostal, dokazuje odhodlání, s jakými Brno buduje svou značku českého Silicon Valley. Pro Česko se tak Brno stává stejným symbolem alternativního hospodářského modelu znalostní ekonomiky, jako se Kolín a Nošovice staly symbolem naší ekonomiky tradiční postavené na průmyslu.

Inda v Brně platí i CIA

Špičkové softwary dnes rozeznají mluvenou řeč jen ze 70 procent. Pro jejich větší komerční využití je to velký limit, jak ukazuje hypotetický příklad s důchodcem Edem. Příští dva roky chce však Šakti Rath a tým brněnského VUT zlepšit porozumění počítačů mluvené řeči o tři procenta.

"Zdá se to málo, ale spoustě lidem to ušetří hodně času a hodně peněz," shrnuje vedoucí ústavu počítačové grafiky a multimédií při Fakultě informačních technologií VUT Jan Černocký. Svůj díl koláče z těchto peněz si chce přitom utrhnout i jeho fakulta, z které už vzešly úspěšné spin-off firmy jako Phonexia, Lingea a Optimsys.

Projekt BUT Speech@FIT, na kterém teď bude Šakti v Brně pracovat, se zaměřuje na získávání informací z běžné řeči - identifikování klíčových slov, jazyka ale i konkrétního mluvčího. O jeho možném využití vypovídá už to, kdo jej financuje - kromě českého ministerstva průmyslu jsou to i grantové agentury ministerstev obrany a vnitra USA známé pod zkratkami DARPA a IARPA.

O výsledky výzkumu ale mají zájem i klienti z bankovního sektoru a provozovatelé letišť, které Černocký z pověrčivosti nechce jmenovat.

Šakti Rath je vůbec nejmladší z celkem 26 špičkových výzkumníků, které do Brna přitáhne Jihomoravským krajem a Evropskou unií dotovaný program SoMoPro. Prvních třináct z nich už v regionu po první výzvě programu pracuje, druhá třináctka sem přijíždí právě teď.

Brno chce do Champions League

Program otevřený v roce 2009 přitáhl podle jeho ředitele Miloše Šifaldy za tu dobu dva vědce z první desítky světového žebříčku univerzit, přičemž celá polovina ze získaných 26 vědců je z první stovky světových univerzit. Pro orientaci: české vysoké školy se pohybují kolem čtyřstého místa.

"To je jako ve fotbale," přibližuje Michal Kostka, zástupce brněnského projektu ICRC, který se má za 2,5 miliardy evropských dotací stát špičkovým centrem vědy a aplikovaného výzkumu v oblasti nových metod a materiálů v kardiologii a neurologii. "Dokud sem nedostaneme pár es, neposkočíme výš."

"Aby to tady mělo opravdu mezinárodní atmosféru, potřebujeme nejmíň pět procent zahraničních vědců a v tom SoMoPro velmi pomáhá," doplnil Tomáš Hruda, šéf plánovaného biotechnologického centra CEITEC za 6,6 miliardy korun.

SoMoPro v první výzvě zlákalo k návratu domů také dva špičkové české vědce. Jedním z nich je Kamil Paruch, který na přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity přišel po 14 letech strávených v USA, kde získal doktorát na University of Columbia, a kde a rozjel výzkum inhibitorů zabíjejících rakovinné buňky, zatímco těm zdravým jen zastavují růst.

"Cílem je místní produkce ve spolupráci s kvalitními biotechnologickými firmami," ohlásil do mikrofonu americkou angličtinou při své čtvrteční prezentaci k programu SoMoPro v zasedacím sále jihomoravského krajského zastupitelstva. "ICRC a CEITEC jsou v tohle ohledu velkou šancí," dodal.

Žádné UFO, ale bio-náhrada srdce

Díky podpoře města a kraje se tak teď do regionu dostávají mozky světové úrovně, které s sebou přivážejí konkrétní "byznbysplány" mezinárodního významu. Podle podmínek programu, který vědcům platí mzdu, musejí ale tyto plány dávat pracovní místa přímo v regionu.

"CEITEC není UFO, které postavíme uprostřed pole, protože tam leží peníze. Vědci, o které máme zájem, jsou ti, kteří si na sebe umějí vydělat," tvrdí Tomáš Hruda v narážce na přezdívku nošovické továrny Hyundai a její daňové prázdniny a další úlevy.

Ambice, které Brno má, přesto scifi občas připomínají.

"My například chceme směřovat k vývoji biologické náhrady srdce," řekl za ICRC Michal Kostka. "Bez peněz do základního výzkumu ale nebudeme nikdy schopni takovýchto inovací vyššího řádu podobných těm, jako když digitální technologie nahradily film."

Brno a Jihomoravský kraj tak už teď přivádějí k životu model ekonomiky, o kterém se jinde zatím spíš mluví. "Regionální inovační strategie, nás dostala mezi 50 nejinovativnějších regionů Evropy," připomněl hejtman Michal Hašek ve čtvrtek při spuštění druhého kola programu SoMoPro.

"Zatímco Česká republika v tohmle žádnou koncepci nemá, Brno ano," potvrdil Hruda.

autor: Karel Toman | 21. 2. 2011 21:25

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama