Praha - Vláda schválila návrh ústavního zákona o rozpočtové zodpovědnosti, takzvanou finanční ústavu. Mezi základní prvky normy patří stanovení maximálního limitu pro výši vládního dluhu a vznik Národní rozpočtové rady.
Jelikož jde o ústavní zákon, bude muset vládní koalice nad normou najít shodu s opoziční ČSSD. Ta chce některé parametry zákona změnit. Zákon by v případě schválení parlamentem měl platit od roku 2014.
"Uvědomujeme si, že pro přijetí zákona potřebujeme širší konsensus. Finanční ústava nastaví pravidla pro všechny následující vlády a zamezí případné dluhové krizi," uvedl Nečas. Upozornil, že obdobu finanční ústavy mají všechny sousední země.
Různé úrovně reakcí
Součástí návrhu je dluhová brzda, která ukládá, že pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent hrubého domácího produktu, bude muset vláda požádat Poslaneckou sněmovnu neprodleně o vyslovení důvěry.
Vláda by měla aktivní opatření uskutečnit již při překročení hranice veřejného dluhu 40 procent HDP. Pro přijetí eura je nezbytné dodržet hranici 60 procent. Loni byl veřejný dluh Česka podle údajů Českého statistického úřadu 41,16 procenta HDP.
Dosáhne-li podle návrhu zadlužení 40 procent HDP a bude zároveň nižší než 45 procent HDP, vláda předloží Poslanecké sněmovně zdůvodnění takového vývoje a navrhne opatření ke snížení zadlužení.
V případě dluhu mezi 45 až 48 procenty HDP vláda bude muset navíc zmrazit aspoň tři procenta výdajů schváleného státního rozpočtu na daný rok, a to v poměrné části ke zbývajícímu období roku. Zároveň se v následujícím roce sníží platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů, s výjimkou soudců, o pětinu. Rovněž se zastaví růst platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
Při růstu zadlužení na 48 až 49,99 procenta HDP vláda bude muset předložit Poslanecké sněmovně návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů. Zároveň by vláda měla sněmovně doporučit, aby schválila pouze vyrovnané nebo přebytkové návrhy rozpočtů zdravotních pojišťoven. Územní samosprávné celky by měly povinnost schválit své rozpočty na následující rok pouze jako vyrovnané nebo přebytkové.
"Určitě budeme muset najít nějaký kompromis, vyžaduje to ústavní většinu, bez hlasů ČSSD to neprosadíme. Zcela jistě konečná podoba nebude taková, jakou já navrhuji, oni (ČSSD) zcela jistě třeba ty parametry dluhové brzdy chtějí mít výš," řekl již dříve ČTK ministr financí Miroslav Kalousek.
ČSSD podle něj chce především vyšší limity u tzv. dluhové brzy. "Pozitivní je, že nemají námitky k opatřením," dodal dnes ministr.
Rada jmenovaná parlamentem
Opatření se nebudou uplatňovat podle návrhu při vyhlášení stavu ohrožení nebo válečného stavu.
Vláda rovněž nebude muset přistoupit k úsporám po dva roky v případě, že čtvrtletní HDP meziročně poklesne o pět a více procent, nebo výdaje na odstraňování živelních pohrom a výdaje na mezinárodní závazky ČR překročí tři procenta HDP.
Podrobnosti k dluhové brzdě budou podle náměstka ministra financí Jana Gregora zakotveny v prováděcím zákoně. Ten se bude připravovat příští rok a MF jej předloží do 30. dubna 2013.
Zákon, který předložilo ministerstvo financí, dále počítá se zřízením rozpočtové rady a zpřísněním rozpočtových pravidel pro místní správy a samosprávy. Rada by měla být pětičlenná a její zřízení si podle materiálu vyžádá roční náklady 50 milionů korun.
Rada by měla mimo jiné sledovat vývoj veřejných financí a hodnotit jej, sledovat transparentnost hospodaření s veřejnými prostředky nebo vypracovávat stanoviska k důležitým zákonům a jejich dopadům na rozpočet. Členové rady budou podle návrhu jmenováni parlamentem.
