Brno - Soudci Městského soudu v Praze poslali na Ústavní soud návrh na zrušení solární daně. Jako další se tak postavili proti postupu státu vůči firmám provozujícím solární elektrárny.
Šestadvacetiprocentní zdanění výnosů solárních elektráren navrhla a kvůli rychlému boomu výroby energie ze slunce prosadila Nečasova vláda.
Postupovali jste protiústavně
Vláda chtěla zabránit zdražení elektřiny a zavedla sérii opatření včetně daně. Bez jejich přijetí by podle ministerstva průmyslu a obchodu domácnosti a firmy zaplatily za elektřinu o 11,7 miliardy korun za rok více.
Soudci městského soudu nyní navrhují zrušení paragrafů zákona, kterým se solární daň zavedla, považují ho totiž za protiústavní. Na Ústavním soudu už přitom leží jiný návrh, který podala v březnu skupina senátorů. Podle nich je zákon retroaktivní a byl přijat bez náležitého projednání.
Majitelé solárních elektráren tvrdí, že jim stát nečekanou změnou podmínek zmařil podnikání a snížil zisky. Česku kvůli tomu hrozí i miliardové mezinárodní arbitráže.
Jak nový návrh pražských soudců vůbec vznikl? K Městskému soudu v Praze se dostala žaloba jedné ze solárních firem. Ta zažalovala energetickou společnost E.ON a ministerstvo financí, které je správcem solární daně.
Soudci potvrdili názor firmy, že některé části zákona skutečně firmy poškozují. A navrhují soudcům Ústavního soudu, aby byly zrušeny paragrafy v zákoně o dani z příjmu a o obnovitelných zdrojích, kde se o solární dani mluví. "Dospěli k názoru, že části zákonů jsou protiústavní," řekla deníku Aktuálně.cz mluvčí soudu Martina Lhotáková.
Argumentů proti postupu státu mají soudci několik. Podle nich byly zákony přijaty narychlo ve zkráceném řízení a podnikatelé se na jejich dopad nemohli připravit. Přijetím úprav v zákonech došlo podle soudců také k vytvoření nerovných podmínek v podnikání. "A také jsme konstatovali rozpor s mezinárodními závazky, které se Česká republika zavázala plnit," uvedla Lhotáková.
Ve hře jsou tak nyní dvě možnosti. Ústavní soudci mohou senátorský i soudcovský návrh sloučit a jednat a rozhodnout o nich společně, mohou je ale také posoudit každý zvlášť. V případě, že ustanovení o solární dani zruší, může stát přijít o miliardy korun, které chce na dani vybrat.
Kdy padne verdikt?
Zatím ale není jasné, kdy ústavní soudci o solární dani rozhodnou. A pravděpodobnější se nyní jeví varianta, že konečný verdikt padne až v příštím roce.
Vláda totiž teprve na konci října poslala svoje vyjádření k senátorskému návrhu, a kompletní spis tak budou mít soudci k dispozici až koncem listopadu. Teprve pak o něm může jednat plénum, tedy všichni ústavní soudci.
Ti už přitom několik stížností týkajících se solární daně museli odmítnout. Firmy, které poslaly stížnosti jak na energetické společnosti (ČEZ, E.ON), tak na finanční úřady kvůli vybírání daně, se totiž zatím nemohly vůbec na Ústavní soud obrátit, jejich stížnosti byly předčasné.
Na stát se už dohromady obrátilo zhruba sto domácích a zahraničních investorů, kteří požadují finanční kompenzaci. Ze stovky žadatelů o odškodnění je 20 zahraničních investorů, kteří zahájili spor podle mezinárodních dohod o podpoře a ochraně investic.
Ministerstvo eviduje například podání podle německo-české, lucembursko-české, holandsko-české nebo britsko-české smlouvy o ochraně investic.
