Praha - Už od příštího roku budou některé byty, firmy a nemocnice dostávat energii z malých kogeneračních jednotek - vysoce účinných plynových kotlů sloužících zároveň k výrobě tepla a elektřiny.
V online rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz to dnes sdělil generální ředitel společnosti Martin Roman.
"V příštím roce uvedeme do provozu první malé kogenerační jednotky, což znamená malinké plynové elektrárny, které přímo u zákazníků budou vyrábět až s 90procentní účinností teplo a elektřinu," napsal dnes Roman.
Vymění se i "špinavé" kotelny na uhlí
"Existují kogenerační jednotky i pro rodinné domky, my ale půjdeme do těch větších," upřesnil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. "Spíš než pro jednotlivé paneláky budou sloužit pro celá bytová družstva, podniky, obchodní centra, pivovary nebo nemocnice," dodal.
"Jednotky jsou určeny pro kohokoliv, kdo má třeba zastaralou technologii a řeší co dál. Není to vázáno na to, kdo je v místě dodavatelem elektřiny. Prostě si koupí nový 'kotel' a jako přilepšení získá i dodávky elektřiny," vysvětlil Kříž. ČEZ však podle něj vidí potenciál hlavně v obnově zastaralých a "špinavých" kotelen na uhlí.
"Do velkých elektráren a tepláren plynuly už v minulosti významné investice, takže jejich negativní vliv na životní prostředí se hodně snížil. Lokální zdroje ale škodí pořád," tvrdí mluvčí ČEZu. Malé zdroje jsou podle něj schopny pracovat v takzvaném ostrovním provozu, tedy nezávisle na elektrizační soustavě ČR.
Exkluzivně
Martin Roman odpovídal na otázky čtenářů Aktuálně.cz:
- berou manažeři ČEZ přemrštěné platy?
- kolik z investic na Balkáně se už ČEZu vrátilo?
- jak to myslí ČEZ vážně s plynem a elektromobily?
Vlastní "ostrov" si bude moci pořídit i rodinný dům.
Dům jako energetický ostrov
"V domácnostech se má uplatnit několik set tisíc plynových motorů. Místo přípojky k distribuční síti pro elektřinu se uplatní jen přípojka na zemní plyn. Malá kogenerační jednotka, ve velikosti plynového kotle či podobného zařízení má vyrábět jak teplo, tak elektřinu. Nemá to být ani příliš velké, ani příliš hlučné zařízení," popsal budoucí praxi mluvčí Kříž.
Ve svém pilotním projektu ve Vrchlabí, jehož součástí je i výstavba kogeneračních jednotek, chce ČEZ tento ostrovní provoz podrobit zátěžové zkoušce. V plánu má simulovat výpadek vnějšího zásobování elektřinou a ověřit, nakolik jsou decentralizované zdroje schopny udržet alespoň minimální dodávku elektřiny v lokalitě.
Na svých stránkách uvádí ČEZ některé možnosti provedení kogeneračních jednotek - od těch "zapouzdřených" s protihlukovou kapotou, nebo v kontejneru odolávajícím vlivu počasí, až po modulové systémy, které se poskládají většímu zákazníkovi na míru.
V zimě hřeje, v létě chladí
Určit paušálně ekonomickou návratnost investice do kogenerační jednotky podle mluvčího nejde.
"Každý projekt je úplně jiný, záleží na mnoha okolnostech, na způsobu napojení do sítí, stavu objektu, kde se to instaluje a podobně. Malé kogenerace zatím vycházejí ekonomicky poměrně dobře. Ceny tepla odpovídají současným," řekl.
Největší potenciál malých kogeneračních jednotek vidí ČEZ ve zvyšování účinnosti.
"Vyrábět elektřinu s účinností 80 - 90 % totiž jiné zdroje nedokáží, v kogeneraci se tomu lze přiblížit. Z paliva, které má výrobce k dispozici, se vyrobí elektřina, z odpadu teplo, které prodává dalším zákazníkům. V létě je sice o teplo menší zájem, ale často ho dnes nahrazuje výroba chladu," vysvětluje mluvčí Kříž.
"V decentralizaci a v malých elektrárnách určitě vidíme budoucnost," doplnil ředitel ČEZu Martin Roman.
ČEZ podle něj právě dokončuje tendr na dodavatele těchto malých jednotek. "Počítáme s jejich instalovaným výkonem od stovek kilowatt do jednotek megawatt. Během dvou let bychom rádi měli v těchto zdrojích zhruba 8 - 10 MW," upřesnil Roman.
"Neznamená to samozřejmě, že by velká energetika již neměla budoucnost, ale ta decentralizovaná bude hrát mnohem větší roli než dosud," uzavřel šéf ČEZu.
