Stalo se to 5. ledna 1923. První československý ministr financí Alois Rašín vyšel ráno z bytu v pražské Žitné ulici. Zamířil k ministerskému automobilu, do kterého už nenastoupil. Zasáhla ho kulka ze zbraně mladého atentátníka. Několik týdnů Rašín bojoval v nemocnici o život, 18. února boj prohrál. Přísnému politikovi vděčí Češi za to, že se koruna stala jednou z nejstabilnějších měn v Evropě.
Rašín - otec zlatých mincí
Také počátek tradice vydávání zlatých mincí je spojen s Aloisem Rašínem.
"Právě jeho myšlenka vydávat československý zlatý dukát stála u počátků ražby číslovaných jubilejních svatováclavských dukátů v roce 1923, které vzbudily velký zájem veřejnosti. První stříbrná pamětní mince, desetikoruna, byla pak vydána v roce 1928 k 10. výročí republiky," uvedl již dříve bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Svatováclavské dukáty byly raženy od roku 1923. Nebyly zákonným platidlem, ale obchodními mincemi, které neměly určenou nominální hodnotu. Z podnětu Rašínova ministerstva byla vypsána veřejná výtvarná soutěž, které se ovšem mohli zúčastnit pouze občané tehdejšího Československa. V té nakonec uspěli výtvarníci Jaroslav Benda a Otakar Španiel.
Pětidukáty a desetidukáty byly vydávány od roku 1929 k připomenutí výročí smrti svatého Václava.