Slováci měli vlastní Berlingo
Příklad Škody 990 "Hajaja" ukázal, že koncepce s motorem vzadu je pro konstrukci kombíků, MPV nebo dodávek značně nevhodná. Přesto se v Bratislavě, v tamních automobilových závodech pod zkratkou BAZ, pustili do stavby automobilu, který by se dal dnešní optikou přirovnat třeba k Citroënu Berlingo nebo Renaultu Kangoo. Jmenoval se Furgonet a jeho základem bylo nejběžnější osobní auto v Československu své doby - Škoda 742 alias řada modelů známá především pod jmény 105 a 120.
Vznikly, dle dostupných fotek a většiny zdrojů - například knihy Zapomenuté vozy Škoda od Jana Tučka -, tři prototypy. Ten první se objevil v roce 1982 na strojírenském veletrhu v Brně a měl přední část ze Škody 120 LS se čtyřmi kruhovými reflektory. Za klasickou přední částí kabiny následovala nástavba s objemem téměř 3 m3, který ovšem omezoval jinak sériový a samostatně přístupný motor. Ten byl podobně jako u standardního sedanu vzadu, což výrazně snížilo praktičnost nákladového prostoru, především kvůli vysoké nakládací hraně. S 2750 mm se také výrazně protáhl rozvor náprav Furgonetu, rozšířen byl také rozchod zadních kol.
Po poměrně kladně přijatém prvním funkčním vzorku následovaly ještě dva rozdílné modely. Ty měly mezi kabinou a nákladovým prostorem pevnou přepážku přes celou výšku (první vůz ji měl jen do úrovně opěradel). Jeden z nich pak přední částí se dvěma kruhovými světly odpovídal 120 L (ale motor byl brzy vyměněn za ten ze 105), druhý měl dvojici oválných světel a také mírně odlišnou nástavbu s dvojicí bočních otevírajících se dveří. Ostatní měly jen jedny dveře. Lehce upravený motor pocházel ze 120 LS.
Všechna tři auta vznikla do podzimu 1983, pak byl projekt užitkového Furgonetu zastaven. V Mladé Boleslavi už se čile pracovalo na Favoritu a v Bratislavě měli v plánu vývoj nástupce Škody 1203 s označením MNA 900.