Historii Tatry 613 jste si na stránkách Aktuálně.cz mohli připomenout poměrně nedávno. Limuzína vznikala jen v několika stovkách kusů ročně, výhradně pro potřeby socialistického aparátu, případně jím posvěcených lidí. Nástupce pak T613 vlastně neměla, protože Tatra 700 z roku 1996 nebyla ničím jiným než důkladnou modernizací původní techniky, která byla sice ojedinělá, v kombinaci s nedostatečnou výbavou a vyšší cenou ale konkurentům z Německa a dalších zemí po tržním uvolnění po pádu komunismu nemohla konkurovat.

Teoreticky to tak ale nemuselo být, byť s tou konkurencí automobilům západoevropských značek by to asi bylo i tak složité. V roce 1983 se každopádně zrodil projekt Tatry 625, která měla mít podle zadání motor vpředu, pohon zadních kol a rozvor s délkou 2850 mm. Počítalo se samozřejmě s osmiválcem, tentokrát chlazeným vodou a s objemem 3,5 litru. Ostatně prototyp nového motoru je k vidění i v kopřivnickém muzeu Tatry. Stejně jako řada maket a výkresů s možným designem a variantami T625. Tuto fázi nakonec auto nikdy nepřekročilo.

Velikosti 1:1 se prototyp nikdy nedočkal, v měřítku 1:5 ale vzniklo hned několik možných návrhů vnějších tvarů (včetně těch od známého designéra Václava Krále), a to ke konci vývoje i s motorem vzadu, což kopírovalo koncepci využívanou T603 i T613. Před ní se zvažovala ještě zástavba pohonu všech kol. To už však bylo jasné, že úplně nová velká osobní Tatra nevznikne. Nakonec se projekt ani nedožil revolučních událostí 17. listopadu 1989 a v poslední dekádě 20. století musela o přízeň zákazníků bojovat T613 a její variace. Nakonec se s Tatrou 700 před 22 lety éra osobních aut z Kopřivnice také uzavřela. O Tatře 625 se můžete více dozvědět tady.