Důvodem změny je snaha o to zajistit cyklistům co největší bezpečnost. Ti se mohou oprávněně cítit ohroženi, když je v nedostatečné vzdálenosti míjí o poznání rychleji jedoucí auto. I když nedojde přímo ke kontaktu, poryv aerodynamického víru vytvořeného autem by mohlo způsobit, že cyklista spadne z kola a zraní se.
Podle jednoho z předkladatelů novely Petra Dolínka z ČSSD ale zákon nepřináší řidiči novou povinnost, jen konkretizuje odstup, který by měl již dnes být dodržován. "Posílí se tím vymahatelnost zákona, ale jde hlavně o vzdělávání řidičů a prevenci. Pokud bude vzdálenost bezpečného bočního odstupu známá předem, pomůže to předcházet nehodám," tvrdí.
Zatímco v Poslanecké sněmovně pro návrh hlasovalo 67 ze 102 přítomných zákonodárců a proti jich bylo jen šest, mezi jeho odpůrce patří policie, po níž se bude chtít, aby nařízení vymáhala. "Odpovědnost řidiče za dostatečný boční odstup nikdo nerozporuje, ovšem záleží na mnoha faktorech, typu vozidla, povětrnostních podmínkách, stavu komunikace nebo jejím šířkovém uspořádání," myslí si šéf dopravní policie Jiří Zlý. Podle něj se má o bezpečném odstupu učit v autoškole, není nutné ho vymáhat zákonem.
Navíc ani navrhovaného 1,5 metru nemusí vždy stačit, v Rakousku takovou vzdálenost požadují v místech, kde platí padesátka, v Německu mimo obec předepisují dva metry.
Policie má obavu z toho, že nebude moci odstup změřit. Navrhovatelé zákona počítají s možností kontrolovat odstup podle kamerového záznamu. "Snímek sice může několik decimetrů zkreslovat, ale z nebezpečného předjetí ve vzdálenosti 0,5 metru se nepůjde vylhat," píše se v odůvodnění ke schválené novele.
Policie ale tvrdí, že když už se takový snímek podaří pořídit, není jasné, jestli jako důkaz nedostatečné vzdálenosti obstojí u soudu. Ani podle Jakuba Nováka z Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze není měření vzdálenosti v takovém případě triviální záležitostí a v řadě případů je nemožné.
"K přesnému měření vzdálenosti by bylo nutné mít záběr z vrchu pod daným úhlem. Pak potřebuji mít čtyři body, u nichž znám vzdálenost od kamery a mohu dopočítat vzdálenost mezi libovolnými dvěma body na obrázku," vysvětluje. Za takových podmínek by podle něj bylo možné měřit odstup například s využitím dohledových kamer v křižovatce, ale pro policisty v terénu by podobně přesné podmínky šlo zajistit jen obtížně. Přesnost takového měření pak podle Nováka určuje rozlišení kamery.
Nad nemožností měřit odstup ostatně lamentovala i policie v Německu, kde minimální vzdálenost při předjíždění zavedl zákon vloni na jaře. Jednou z mála možných cest je měřit odstup přímo z kola, jak to dělají v Rakousku. Tam policie jede po silnici na bicyklu s laserovým měřičem vzdálenosti připevněným na řídítkách, provinilce následně odchytává hlídka.
Jak ale upozorňuje česká policie, potíž není jen v měření, ale i v tom, jak by řidič měl vzdálenost stanovit sám. Zákon o provozu na pozemních komunikacích snad v žádném případě nepožaduje po řidiči, aby dodržel nějakou přesnou hodnotu, pokud nemá šanci si ji změřit. V řadě případů jako u bezpečné vzdálenosti mezi vozidly si hraje s vágními formulacemi a jejich stanovení nechává na zkušenosti, citu a výuce řidiče. I proto, že se v mnoha ohledech může lišit.
Martin Kopecký z katedry správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že bezpečnost cyklistů může dostatečně zajistit již stávající pravidlo, podle něhož řidič při předjíždění nesmí ohrozit jiné účastníky dopravy.
"Je třeba posoudit, zda je vhodné takovou minimální vzdálenost (1,5 metru) právě pro tuto jednu situaci předjíždění zakotvovat v podstatě pevně do zákona, když navíc dodržování této povinnosti bude velmi obtížně kontrolovatelné," tvrdí Kopecký. Spíše by podle něj bylo možné uvažovat o tom, aby zákon výslovně uváděl, že předjíždějící neohrozí předjížděného.
Taková změna by navíc neochránila jen cyklisty, ale i další účastníky silničního provozu. "Neměla by pak být zakotvena pravidla o minimálním odstupu i pro předjíždění jiných druhů vozidel?" ptá se Kopecký. Například v Německu, jemuž se mimo jiné zastánci zákona v poslanecké sněmovně snaží přiblížit, platí, že minimální odstup musí šofér dodržet i při předjíždění chodce nebo jezdce na elektrické koloběžce.
A právě i u našich západních sousedů se kritici pevně stanovené vzdálenosti obávají rovněž vlivu na plynulost dopravy. "Představte si, že se zaseknete za cyklistou, který jede patnáctikilometrovou rychlostí na silnici, kde řidič může jet stovkou. Jsme zvědaví, jak se to vyvine," tvrdil před rokem v lednu dopravní expert autoklubu ADAC Thomas Hätty pro magazín Badische Neueste Nachrichten. Varoval před tím, že v řadě německých měst nepůjde cyklisty předjet.
To samé si myslí i česká policie. "Kromě toho na silnicích nižších tříd jsou často zejména krajnice a okraje jízdních pruhů ve špatném stavebním stavu a cyklisté tak často nejedou při pravém okraji komunikace. To může na těchto komunikacích často znamenat jízdu za cyklistou i několik kilometrů," popisuje řidičům známou realitu Zlý.
Problémem je i to, že původně se společně s odstupem měla uzákonit i možnost předjíždět cyklistu s přejetím plné čáry, což je v současné době zakázáno a vede k tomu, že šoféři ve snaze čáru nepřejet míjí cyklisty s velice malým bočním odstupem. Tato novinka, podporovaná i policií, však z novely vypadla, ministerstvo dopravy ji chce doplnit do příslušné vyhlášky k vysvětlení pojmu plné, souvislé čáry jako značky. Pokud začne odstup platit samostatně, znemožní se řidičům předjíždění cyklistů na celé řadě úseků.
Němci i s větším požadovaným odstupem navíc na rozdíl od Čechů mají výhodu v tom, že cyklista (obecně řidič pomalu jedoucího vozidla, tedy i traktoru) je ze zákona povinen umožnit rychleji jedoucímu vozidlu předjetí, a to i zastavením nebo sjetím co nejvíce k pravému okraji vozovky.
Někteří poslanci ostatně mají pochyby, jestli sněmovnou schválená novela přinese kýženou zvýšenou bezpečnost. "Obávám se, že se přijetím vytvoří zákon, který bude většina porušovat, mnohdy v logických situacích, který nelze kontrolovat a který zapomíná na jiné důležité skupiny k ochraně, například rodiče s kočárky," prohlásil ve sněmovně při projednávání změny pirátský poslanec Tomáš Martínek.
