Německý radarový skandál: Častý typ má měřit nepřesně, pokuty jsou zpochybněné

Martin Přibyl Martin Přibyl
24. 3. 2021 6:03
Již několik studií zpochybnilo přesnost v Německu používaného přenosného infračerveného měřiče rychlosti Leivtec XV3. Problém začíná prověřovat úřad, který mu vydal schválení, a i samotný výrobce již uživatelům doporučil, aby přístroj přestali dočasně používat.
Infračervený měřič rychlosti - "radar" Leivtec XV3.
Infračervený měřič rychlosti - "radar" Leivtec XV3. | Foto: Leivtec

Pochyby o přesnosti Leivtecu se objevily již v loňském roce, opakovaná nezávislá měření ukázala velký rozptyl v hodnotách, které "radar" vykazoval. Německý server Focus.de poukazuje na jedno z měření, při němž byla dvěma přístroji stejného typu naměřena rozdílná rychlost jednoho a toho samého vozu. Jeden ukázal 125 kilometrů za hodinu, druhý 141 - a to je v rozporu s udávanou maximálně tříkilometrovou nebo tříprocentní odchylkou.

Spolkový fyzikálně-technický ústav PTB, který zařízení k měření rychlosti schválil, na to reagoval již koncem loňského roku. Výrobce na jeho popud upravil návod k použití a vyhodnocení výsledků. Úřady měly například nechat být záznamy situací, u nichž hrozilo, že je přístroj mohl vyhodnotit špatně.

V oborovém magazínu VKU (Verkehrsunfall und Fahrzeugtechnik) se ale následně objevila studie, která zpochybnila měření i podle upraveného návodu k použití. PTB na to reagoval v březnu 2021 tím, že zahájil vlastní vyšetřování přesnosti Leivtecu, výrobce pak v prohlášení doporučil uživatelům, aby přístroj přestali používat k úřednímu měření rychlosti.

"S ohledem na to, že v současné době nemůžeme s jistotou vyloučit, že ani s upraveným návodem k použití nedochází při měření k nepřijatelným odchylkám, žádáme vás, abyste přestali s oficiálními měřeními s naším přístrojem," píše se v prohlášení firmy Leivtec. Společnost chce počkat na výsledky šetření PTB a podle něj případně zařízení upravit.

Ve spolkové zemi Sársko již na celou situaci reagovali tím, že 23 Leivteců XV3 stáhli ze služby. V celém Německu se přitom v roce 2019 mělo používat na 450 těchto zařízení. Výrobce pro rok 2019 nabízí i seznam uživatelů svého přístroje.

Na celou záležitost již reagoval německý autoklub ADAC. "Všechna řízení o překročení rychlosti, při nichž bylo použito zařízení Leivtec XV3, by měla být pozastavena, dokud se situace nevyjasní," píše ve své tiskové zprávě. S ohledem na to, že zařízení používala celá řada místních samospráv, požaduje navíc jednotný přístup.

Ti, kteří již pokutu zaplatili nebo jim na základě překročení rychlosti byl dočasně odebrán řidičský průkaz, zatím mohou jedině hledat právní pomoc.

Organizace zastupující řidiče navíc poukazují na to, že problémy s Leivtecem XV3 byly známé již delší dobu. "Zařízení se používá po celém Německu a kdo ví, kolik řidičů změřilo a kolik jich neoprávněně dostalo pokutu," říká Jens Ginhold z webu Geblitzt.de.

Dopravní právník Michael Winter pak pro Focus.de tvrdí, že ústav PTB zaspal a celou věc měl vyšetřit důsledněji a rychleji. "V takovém případě by se tento pochybný přístroj přestal používat již v listopadu loňského roku," napsal.

Podle českého ministerstva dopravy by se čeští řidiči, kteří dostali na základě měření Leivtecem v Německu pokutu, mohli obrátit na české zastoupení v Německu, případně komunikovat přímo s německým úřadem, který výzvu zaslal. 

"Dlouhodobě doporučujeme neodkládat řešení doručené výzvy k uhrazení stanovené pokuty vzhledem k tomu, že pokuty za nedodržení pravidel provozu na pozemních komunikacích jsou v zahraničí často vysoké a postup orgánů státu při jejich vymáhání nekompromisní," uvedl mluvčí ministerstva František Jemelka.

Podle Olivera Uraze z advokátní kanceláře Arrows se nicméně řidiči mohou bránit. "V případě, že šofér dostane pokutu udělenou kvůli měření daným radarem, je určitě namístě, aby proti tomu podal námitku," říká. V takovém případě bude v řízení rozhodovat místní soud, který by měl vše vyřídit bez ústního jednání.

V námitce by řidič měl uvést, že s ohledem na nepřesnost radaru nelze s jistotou rozhodnout o spáchání přestupku a také o míře překročení rychlosti, a tedy i výši pokuty, což ji samu o sobě činí nezákonnou. Řidič by se také v námitce měl vymezit, aby po přezkumu typového schválení měřiče rychlosti, při němž by se nakonec ukázalo, že měří přesně, nebyla sankce zvýšena.

"V době podání těchto námitek se řidič mohl důvodně domnívat, že jeho přestupkové odsouzení je nezákonné, a na těchto podkladech využil svého práva domoci se odstranění takové nezákonnosti a bylo by krajně nespravedlivé jej v tomto případě ještě dodatečně sankcionovat," vysvětluje Uraz.

U již v minulosti udělených pokut mohou podle Uraze řidiči požádat o přehodnocení pokuty orgán, který ji uložil. Má to ale svá omezení. "Dle platné právní úpravy nemůže jít o rozhodnutí, jehož právní moc je starší než tři roky, anebo nemůže jít o rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta do 250 eur," říká. Kromě pokuty by řidič zároveň měl dostat nazpět i náklady takového řízení.

Německo by také s ohledem na výsledky "přeměření radaru" mohlo zvolit nějaký proaktivní a vstřícnější postup. Za stávající situace je ale nutné na každou starší pokutu uloženou v návaznosti na měření Leivtecem hledět jako na zákonnou a musí se rušit podobným způsobem individuálně.

Používá se nepřesný "radar" v Česku? "V rámci služby dopravní policie nebyly uvedené typy radarů centrálně pořizovány," odpověděl na dotaz Aktuálně.cz mluvčí policie David Schön. Leivtec nebyl ostatně vůbec pro použití v Česku schválen Českým metrologickým institutem (ČMI), a tudíž by neměl být nasazen ani u městských a obecních policií.

"Informativní databázi schválených typů měřidel, včetně silničních rychloměrů, kterou provozuje ČMI, naleznete na jeho webových stránkách typover.cmi.cz. Veřejně dostupné jsou zde i kompletní certifikáty o schválení typu jednotlivých stanovených měřidel," radí odborný ředitel pro legální metrologii ČMI František Staněk.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

Za prodej nápoje šamanů z Peru ostravský soud poslal do vězení dva Poláky

Za nelegální obchody s psychotropním nápojem připraveným podle starého receptu peruánských šamanů udělil v pátek Krajský soud v Ostravě polskému manželskému páru nepodmíněné tresty 5,5 a 8,5 roku.

Podmíněný trest uložil třetímu obžalovanému, jenž se na dovozu nápoje ayahuasca z odvaru z lián, který je v Česku na rozdíl od Peru na seznamu drog, podílel. Všechny navíc ze země vyhostil a zabavil jim domek na Novojičínsku. Domek pořídili, aby tam mohli pořádat šamanské rituály a jejím účastníkům zakázaný nápoj podávali. Celkem tak od svých klientů inkasovali přes deset milionů korun.

Manželský pár a jejich známý podle obžaloby vytvořili organizovanou zločineckou skupinu. Obžalovaní ale veškerou vinu odmítli a obžalobu označili za spekulaci a nesmyslné konstrukce.

Podle státního zástupce je ale prokázáno, že trojice od roku 2015 do předloňského října ve velkém nechávala z Peru posílat koncentrát nápoje ayahuasca, který obsahuje v Česku zakázanou halucinogenní látku DMT. Nápoj využívají údajně už pět tisíc let k rituálním účelům šamani v peruánské džungli. Jako fakultativní výlety tento zážitek nabízejí i tamní hotely. Převážně v Česku pak obžalovaní pořádali pro zahraniční klientelu rituály, při kterých jim nápoj s drogou podávali.

Zdroj: ČTK
Další zprávy