Na fotografiích na prospektech je Tatra 613 zobrazena obvykle v červené, případně jiné pastelové barvě. Ve skutečnosti však tento vůz v kopřivnické automobilce Tatra nejčastěji lakovali na černo. Byl to to totiž typický funkcionářský automobil, v němž v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století jezdili ředitelé podniků i komunističtí funkcionáři.
Právě kvůli jeho pověsti do něho odmítl usednout první polistopadový prezident Václav Havel a raději se nechal vozit svým Renaultem.
Tatra 613 je dílem italského designérského studia Vignale. To se běžně zabývalo vytvářením speciálních verzí automobilů značek jako Alfa Romeo či Maserati.
První prototypy byly hotové již v roce 1968. Byl mezi nimi i vůz s karosérií kupé, který se ovšem do sériové výroby nikdy nedostal.
Po čtyřletém testování se poprvé automobil ukázal veřejnosti na výstavě Autoprogres v červenci 1973. Právě nyní tedy slaví 40. výročí.
Původně se počítalo s tím, že nový, více než pětimetrový automobil, dostane motor z Tatry 603. Nakonec byl ale vyvinut nový osmiválec o zdvihovém objemu válců 3,5 litru, který vyprodukoval přes 166 koní a auto s ním mohlo jet rychlostí až 190 kilometrů v hodině. Umístěn byl, jak již bylo od dob aerodynamických tater zvykem, vzadu.
Sériová výroba začala již v roce 1974 a zpočátku Tatra prodávala přes tisíc těchto vozů ročně. V roce 1978 však bylo přijato speciální nařízení, které vymezovalo okruh lidí, kteří si mohli automobil koupit. Produkce kvůli tomu spadla jen na několik stovek ročně.
Pro soudruhy montovali minibar
První modernizace auta přišla v roce 1980. Zahrnovala ale víceméně jen úpravy techniky, jejichž cílem bylo snížit průměrnou spotřebu z původních zhruba osmnácti litrů na sto kilometrů. Ve stejném roce se začal dělat i typ Special, který měl prodloužený rozvor o patnáct centimetrů, a tudíž uvnitř bylo pro tehdejší VIP více místa vzadu. Tyto vozy už byly jen čtyřmístné a uprostřed původní zadní lavice byl minibar.
Druhá modernizace už byla na první pohled více patrná. Tatra 613 má od té doby jiná směrová světla a také plastové nárazníky.
V osmdesátých letech vznikly na technickém základě tohoto osobního vozu i dva pozoruhodné speciály. Prvním z nich byl sanitní vůz pro rychlou záchrannou službu. Lůžko pro pacienta se nacházelo nezvykle vysoko, protože pod ním se logicky nacházel motor. Druhým pak speciál Rychlá technická pomoc, který využil i svazarmovský tým Narex pro vytvoření bezpečnostních vozů. Ty bývaly k vidění dokonce i při velké ceně Formule 1 v Maďarsku na okruhu Hungaroring. Vozy měly dokonce speciální trysky v přední části, do nichž byla přiváděna hasící látka z nádrží v předním zavazadlovém prostoru. Každého z těchto speciálů vzniklo několik desítek exemplářů.
V devadesátých letech pak už výroba osobních vozů v Tatře jen skomírala. Prototyp Tatra Prezident, který vytvořil designér Václav Král v roce 1994, se do výroby nedostal. Přednost dostal typ Tatra 700, což byla technicky vzato stále jen modernizovaná a lépe vybavená prodloužená verze Tatry 613. Poháněl ji ale výkonnější motor až 233 koní.
Tater 700 vzniklo jen zhruba šest desítek kusů a byla to labutí píseň výroby osobních vozů v Kopřivnici.
Galerie: Trabant, jak ho neznáte. Soudruzi z NDR chybu neudělali
Foto: Slavná Avia končí. Projděte se historií, možná překvapí
