Pohybuje se neslyšně a z výfuku mu stoupá pouze vodní pára. Jinak se vodíkové auto téměř neliší od běžných vozů, takže vypadá jako oživlý sen o ekologické dopravě. Díky němu bychom si mohli užívat čistý vzduch v ulicích měst.

Promění se však tenhle sen v realitu? Začnou se vodíková auta využívat ve velkém? Zatím to vypadá nadějně.

K rozjezdu průmyslové výroby ekologických vozů s velkou pravděpodobností přispěje i objev Čecha Vladimíra Matolína z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Jeho tým přišel s revolučním vylepšením palivového článku.

Český nápad může snížit výrobní náklady vodíkových aut zatím na polovinu, při výrobě ve velkém pak bude cena zřejmě dál klesat. Jen palivový článek může brzy zlevnit z 1,2 milionu na 250 tisíc korun.

Profesor Matolín si nechal objev patentovat v několika zemích a nyní s kolegy rozjíždí testování dlouhodobé odolnosti palivových článků.

Rozvoj brzdí drahá platina

Vodíková auta prodražuje především vysoká cena palivových článků, které přeměňují vodík na elektrickou energii pro pohon motoru. "Palivové články pro jeden vůz stojí v přepočtu více než 1,2 milionu korun. Asi 35 až 45 procent z této částky připadá na membránové elektrody," vysvětluje Roland Zsilinszky, výkonný ředitel pražské pobočky konzultační společnosti Roland Berger, který se specializuje na poradenství v oblasti ekologických způsobů dopravy. Elektrody v palivovém článku totiž pokrývá poměrně silná vrstva platiny.

Většímu rozšíření vodíkových aut tak brání právě vysoká cena tohoto vzácného kovu, která vodíková auta dost prodražuje. Pokud by se navíc ekologické vozy měly masověji rozšířit, světové zásoby platiny by zřejmě nestačily. "Dostupnost platiny je velmi limitována. Koncentruje se na Jihoafrickou republiku a Rusko. Proto je cenový vývoj i objem nabídky platiny značně nejistý," upozorňuje na další problém Zsilinszky.

Levnější alternativa

Popsanou "matematiku" zásadně mění právě nápad Vladimíra Matolína. Vymyslel, jak platinu v katalyzátoru palivového článku nahradit levnější alternativou. Inspiroval se v Japonsku. "Manželka získala prestižní stáž v Národním ústavu materiálového výzkumu v japonské Cukubě a já tam odjel na osm měsíců s ní jako hostující vědec," vzpomíná.

Japonští vědci navrhli využít v katalyzátorech místo platiny oxid ceru, který byl pouze obohacený malým množstvím tohoto vzácného kovu. Potřebné nanomateriály vyráběli chemickou cestou. "Když jsme se vrátili do Česka, přemýšleli jsme, jak jejich postup vylepšit. Protože jsme fyzici, rozhodli jsme se nahradit chemické, mokré procesy fyzikálními. Ukázalo se, že za určitých podmínek lze takto připravit velice porézní a aktivní vrstvy," popisuje zrod geniálního nápadu Vladimír Matolín.

Čeští vědci použili metodu, která se běžně používá třeba pro úpravu okenních skel, aby nepropouštěla teplo. Na elektrodách se tak spotřebuje tisíckrát méně platiny než dosud. Její množství se v podstatě blíží nule.

Čtěte více v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.

---------------------------------------------------------------------------

Jsou vůbec vodíková auta bezpečná?

Kdo platí testování, co obnáší a kdy skončí?

Jak jsou připraveny automobilky a čerpací stanice?

Čtěte více v aktuálním vydání týdeníku Ekonom. K dostání na obvyklých místech.

Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu nebo na zařízeních se systémem Android.