Oficiálně to měla být exteritoriální dálnice A88 z Vratislavi do Vídně, která by vedla přes československé území, později přes území protektorátu Čechy a Morava. Přesto jí prakticky nikdo neřekne jinak než "Hitlerova dálnice", protože právě někdejší nacistický vůdce si vymínil její stavbu. Ta začala před 85 lety, 11. dubna 1939, dnes po ní ale zbyly jen fragmenty.
To už bylo ale dávno po zastavení výstavby "Hitlerovy dálnice". K té došlo 30. dubna 1942, kvůli nedostatku prostředků a již zmíněným vojenským neúspěchům. V tu chvíli bylo dokončeno asi 50 kilometrů dálnice připravené na pokládání cementobetonových vozovek. Materiály a pracovní síly byly následně použity na vojenskou výrobu. Do konce druhé světové války pak rozestavěnou dálnici, stejně jako i další nedokončené stavby nejen na protektorátním území, střežila německá vojska. Po skončení války pak bylo definitivně rozhodnuto o tom, že k dostavění "Hitlerovy dálnice" nedojde. Mimochodem cenový odhad provedených prací se vyšplhal na miliardu korun v cenách z roku 1939.
Postavěna byla především řada mostních konstrukcí (ŘSD uvádí až 100 mostů a propustků), které ale začaly postupně chátrat. Některé konstrukce byly následně zničeny, jen malý zlomek jich byl později využit a začleněn do dopravní infrastruktury. Na snímku je mostní pilíř za výpustí brněnské přehrady, který připomíná tehdejší mamutí stavbu.