Dánsko přemýšlí, kde vzít peníze na elektromobily. Odvést je mají řidiči "spalováků"

Martin Přibyl Martin Přibyl
11. 9. 2020 12:12
Skandinávské země patří v Evropě tradičně k těm "nejzeleněji" smýšlejícím. V červnu letošního roku tak dánští zákonodárci odhlasovali plán, podle něhož chtějí v roce 2030 dostat emise oxidu uhličitého na 70 procent úrovně z roku 1990. Logicky to znamená, že dánští řidiči by měli přesednout do aut na elektřinu.
Elektromobily v dánské Kodani, ilustrační foto.
Elektromobily v dánské Kodani, ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

V březnu letošního roku tedy dánská Rada pro klimatickou změnu navrhla, aby za deset let v severské zemi jezdilo na milion elektromobilů. To však má zásadní háček, Dánsko dosud nepatřilo mezi elektromobilní velmoci.

Podle údajů sdružení dánských dovozců osobních aut, které cituje Bloomberg, v současné době elektromobily představují méně než jedno procento z celkem 2,7 milionu aut na tamních silnicích. Nejezdí jich tam ani 20 tisíc. A to navzdory tomu, že jejich prodeje poslední dobou rostou a Dánsko, které polovinu elektrické energie získává z větrných turbín, by bylo pro rozvoj čisté elektrické mobility dobrým příkladem.

Příčinou jsou daně, které státní kasa vybírá za pořízení auta. U běžného vozu se spalovacím motorem a s cenou do 193 400 dánských korun (tedy asi 690 000 našich) zaplatí Dánové 85 procent z pořizovací ceny na dani. Pokud bude pořizovací cena vyšší než zmíněných 193 400 DKK, připočtete k dani ještě 150 procent z rozdílu mezi pořizovací cenou a výše uvedeným limitem. Není divu, že vloni byly nejprodávanějšími vozy v zemi malá auta jako Citroën C1, Citroën C3, Peugeot 208, VW Polo, Toyota Yaris a Renault Clio.

Pro elektromobily byly dosud stanoveny výjimky. U aut do zásuvky se tato daň platí, jen když jejich cena přesáhne 400 tisíc dánských, tedy asi 1,4 milionu českých korun, a i v takovém případě byla stanovena na 20 procent výše daně u stejně drahého spalovacího modelu.

Prodeje elektromobilů se začaly zvedat až poslední dobou a jejich oživení může zase rychle skončit, což logicky není v souladu se zeleným plánem státních představitelů. Výhody pro elektroauta měly totiž od 1. ledna 2021 pomalu mizet. Měl se zrušit čtyřsettisícový limit pro neplacení registrační daně a samotné odvody měly z 20 procent stoupnout na 65 procent těch u spalovacího modelu.

Dánský server Berlingske.dk vypočítal, že cenový rozdíl mezi cenou Tesly Model 3 Long Range pro tento a příští rok měl v přepočtu na české koruny činit takřka 483 tisíc. Zatímco letos auto vyšlo na 1,63 milionu českých korun, příští rok by jeho cena v Dánsku za stávajících podmínek měla překročit dva miliony. Nejistotě nepomáhá ani to, že daň zákazníci platí až v okamžiku, kdy je auto zaregistrováno, tedy má přiděleny značky. Na řadu elektroaut se totiž čeká kvůli vytížení továren klidně půl roku.

Pro splnění ambiciózních plánů ochrany klimatu by tedy Dánsko logicky mělo daňové zvýhodnění elektroaut prodloužit. Jenže to má háček. Na daních z pořízení a provozu auta (mimo ně je pochopitelně nutné zaplatit ještě DPH) vybere dánská kasa ročně 50 miliard dánských korun (178 miliard českých), to podle Reuters představuje 2,3 procenta hrubého domácího produktu a jeden z významných zdrojů pro tamní štědrý sociální systém.

Pokud by byl stávající systém zachován, přijde státní kasa podle výsledků práce vládní komise vedené Andersem Eldrupem do roku 2030 až o deset miliard ročně. Komise proto přišla s plánem, jak dopady elektromobilní podpory na veřejné rozpočty snížit. Kombinace státní podpory a úpravy daňového systému by měla v roce 2030 znamenat čistou ztrátu ve výši 5,7 miliardy DKK.

Návrh obsahuje celou řadu opatření. Je v něm například zavedení každoročního poplatku za použití dánských silnic ve výši 1000 DKK (cca 3600 Kč), který by měli platit všichni domácí i zahraniční řidiči. Počítá se také se zvýšením cen benzinu a nafty (tedy spotřební daně) o jednu dánskou korunu (3,56 Kč) a daň z pořízení auta by se měla nově počítat i v závislosti na vyprodukovaném CO2.

Majitelé elektroaut naopak podle návrhu mají až do roku 2030 počítat s každoroční podporou ve výší 2500 DKK (8900 Kč). Na druhou stranu se má také postupem doby omezovat daňové zvýhodnění pro elektrovozy. Ostatně po roce 2030 už se auta se spalovacím motorem v Dánsku ani nemají prodávat.

Komise také mírní požadavky Rady pro klimatickou změnu. Finančně udržitelnější variantou má být, aby elektromobilů v Dánsku v roce 2030 jezdilo 750 tisíc. Vypočítává to na daňových odvodech, které bude muset zaplatit majitel auta se spalovacím motorem. Pokud by byl plán omezen na půl milionu aut v roce 2030, připlatil by ročně 400 DKK (1425 Kč), pokud by byl 750 tisíc, znamenalo by to 2300 DKK (8200 Kč), a pokud milion, pak by musel ročně na podporu elektromobility připlatit 5900 DKK (tedy 21 000 Kč). Podle Eldrupa je 750 tisíc vozů dobrým kompromisem.

Rada pro klimatickou změnu pochopitelně nesouhlasí. Trvá na tom, že aby bylo dosaženo vládních cílů, tedy 70procentního poklesu emisí CO2 mezi roky 1990 a 2030, je nutné, aby v Dánsku za deset let jezdil milion elektromobilů, což by znamenalo úsporu 1,5 milionu tun CO2, celkem musí země své emise CO2 snížit o 20 milionů tun. Podle Danmarks Radio rada dokonce v jedné ze svých posledních zpráv operuje s jedním a půl milionem elektrovozů.

Její šéf Peter Møllgaard by rád viděl ekonomickou rozvahu i pro tento případ a minimálně na milionu trvá. Podle Møllgaarda je "jasné, že přechod na elektromobilitu dopadne na majitele naftových a benzinových aut". Zároveň je to ale podle něj účel celé regulace.

Zástupci řidičů pochopitelně nesouhlasí. "Postihne to ty, kteří již zaplatili státu dost a nemají prostředky na to, pořídit si elektrické auto. 5900 dánských korun ročně je příliš vysoká cena, která zasáhne sociálně znevýhodněné," cituje Danmarks Radio ekonoma dánského autoklubu FDM Ilyase Dogrua.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Merkelová podpořila na mítinku svého stranického kolegu Lascheta, varovala před levicovou vládou

Německá dosluhující kancléřka Angela Merkelová na mítinku ve Stralsundu osobně podpořila svého stranického kolegu z konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, který se chce po nedělních parlamentních volbách postavit do čela Německa. Ústředním tématem setkání s voliči, při kterém vydatně pršelo, bylo varování před levicovým obratem Německa, který by mohl nastat v případě vítězství sociálnědemokratického kandidáta Olafa Scholze.

"Budeme se muset vrátit k řádným financím," prohlásila Merkelová s tím, že Německo má nyní nadměrné výdaje kvůli následkům pandemie nemoci covid-19. Masivní podpora k udržení pracovních míst vedla k velkému zadlužení. Pokud by volby vyhrál Scholz a do vlády pozval vedle Zelených také postkomunistickou Levici, rozpočtové hospodaření by podle kancléřky do pořádku nedal.

Laschet před koalicí sociálních demokratů, Zelených a Levice varuje opakovaně, podle něho by to znamenalo politické zemětřesení. Před politickým obratem země doleva varoval i Michael Sack, konkurent sociálnědemokratické premiérky Meklenburska-Předního Pomořanska Manuely Schwesigové. V této spolkové zemi se v neděli vedle parlamentních voleb konají i zemské volby, do kterých konzervativce vede Sack.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

České fotbalistky deklasovaly doma v kvalifikaci MS Kypr

České fotbalistky deklasovaly ve druhém kvalifikačním utkání o postup na mistrovství světa v roce 2023 na domácím hřišti Kypr 8:0 a dostaly se se čtyřmi body do čela neúplné tabulky skupiny C. Andrea Stašková s Lucií Martínkovou daly v Liberci dvě branky, po jedné přidaly Kamila Dubcová, Tereza Krejčiříková, Klára Cvrčková a jeden gól byl vlastní.

Osmigólovým vítězstvím vyrovnaly svěřenkyně trenéra Karla Rady výhru nad Ázerbájdžánem z kvalifikace MS ze srpna 2010. Jejich rekordním triumfem je vítězství 12:0 nad Litvou z roku 1997.

Ve druhém duelu skupiny C se dnes od 20:45 představí favorizované Nizozemky na hřišti Islandu.

České reprezentantky chtěly v Liberci navázat na úspěšný úvod kvalifikace, kdy v prvním zápase remizovaly na hřišti obhájkyň stříbra a úřadujících evropských šampionek z Nizozemska 1:1. Proti kyperskému outsiderovi se dostaly do vedení už v 9. minutě, kdy povedenou týmovou akci zakončila Stašková.

O tři minuty později se podařilo Češkám náskok zvýšit poté, co si centr Szewieczkové srazila do vlastní brány Charalambusová. Radův výběr dál udával tempo hry a v úvodní půlhodině se prosadila i důrazně dorážející Dubcová. Do přestávky se trefila po přihrávce Staškové tvrdou střelou také Krejčiříková.

Také ve druhé části Češky dominovaly a po dvou přesných hlavičkách Martínkové a další trefě Staškové se dostaly do vedení o sedm gólů. Konečný stav zpečetila ve třetí minutě nastaveného času střídající Cvrčková. Dvacetiletá útočnice dosáhla premiérové branky při prvním startu v národním dresu.

Na mistrovství světa, které budou v roce 2023 společně hostit Austrálie a Nový Zéland, z Evropy přímo postoupí devět vítězů kvalifikačních skupin, celky z druhých míst čeká baráž. Radovy svěřenkyně usilují o premiérovou účast na velkém turnaji.

Utkání skupiny C kvalifikace mistrovství světa 2023 fotbalistek v Liberci:

ČR - Kypr 8:0 (4:0)

Branky: 9. a 63. Stašková, 56. a 65. Martínková, 12. vlastní Charalambusová, 26. Dubcová, 42. Krejčiříková, 90.+3 Cvrčková.

Sestava ČR: Votíková - Šlajsová (71. Ringelová), Bertholdová, Necidová, Bartoňová (57. Mrázová) - Krejčíříková (58. Bužková), Cahynová, Dubcová - Stašková, Martínková (71. Cvrčková), Szewieczková (57. Chlastáková). Trenér: Rada.

Zdroj: ČTK
Další zprávy