V téměř padesát let staré polní kuchyni kuchař postupně krájí horu cibule, odpoledne si návštěvníci pochutnají na poctivém guláši. Kolem asi 16 strojů, mezi kterými najdete například vyprošťovací tank, obrněný transportér a několik „vejtřasek“ různého provedení, běhají malí kluci, zkouší si protichemické masky i hod (falešným) granátem.
Na poli pak zájemce vozí pancéřovaný protiletadlový dvojkanon vz. 53/59 na podvozku Pragy V3S. Řopík u zámecké zdi je otevřený veřejnosti a večer, při příležitosti celorepublikové akce Světla nad bunkry připomínající mobilizaci v roce 1938 se pak efektně nasvítí.
Vojenský skanzen ve Smečně nedaleko Kladna, kde se tato slavnost koná, vznikl za iniciativy dvou místních pánů po revoluci, původně tu byl sad. Nadšenci za podpory starostky Smečna získali od bývalého ministra Jaroslava Tvrdíka několik vyřazených armádních vozidel a začali se starat také o zdejší řopík. Místní malá betonová pevnost vystavěná v letech 1936-1938 nebyla na rozdíl od většiny těch, které jsou součástí takzvané Pražské čáry, německými vojsky po roce 1938 znehodnocena ani odstřelena, protože přiléhá přímo k zámecké zdi. Je proto v blízkém okolí na zaniklé obranné linii z konce 30. let minulého století raritou.
O skanzen se za podpory vedení Smečna stará parta asi deseti nadšenců v čele s Milanem Klímou, bývalým starostou obce Přelíc. Otevřeno pro návštěvníky mívají obvykle v sobotu a při různých svátcích a akcích, jako byla právě tato o proběhlém víkendu, pečují o stroje a prostor a postupně se také snaží pořizovat další exponáty a zajímavé předměty.
I díky nim proto můžete vzít do Smečna děti, aby viděly, jak vypadala železná opona u hranic postavená za bývalého režimu. Je to jediný exponát tohoto typu ve středních Čechách, další stojí přímo na hranicích, třeba na Šumavě, u Znojma nebo Nových Hradech.
Expozice sestává z plotu a ostnatých drátů a už brzy se za pomoci jeřábu vztyčí takzvaná hláska neboli „špačkárna“, plechová budka postavená na osmimetrových nohách, ze které měla hlídka ještě lepší přehled o okolí. Milan Klíma pak návštěvníkům podává výklad o historii železné opony.
„Jsem fanda do vojenské techniky a baví mě historie. Vozím návštěvníky některými našimi armádními stroji, které nám zrovna fungují, třeba pancéřovaným protiletadlovým dvojkanonem na podvozku Pragy V3S, nebo tankem. O všechno, včetně oprav strojů, se starají naši šikovní dobrovolníci, ale hodili by se nám další, je nás málo,“ usmívá se Milan Klíma ve vojenském mundúru, který armádní auta řídil i coby rotmistr na vojně v Českých Budějovicích.
Ve skanzenu jsou k vidění různé stroje z vybavení Československé lidové armády, tedy Pragy V3S v několika variantách - protichemická, která vozila v dekontaminační cisterně neutralizační látku, dále dvě pancéřované vybavené dvojkanonem, hasičská Škoda-LIAZ, vyprošťovací tank VT-55, Tatra 815 využívaná k přepravě těžkého nákladu, například tanku, hasičská Tatra 805. Zakoupili také vyřazený autobus od Arrivy, nabarvili ho nazeleno a uvnitř mají výstavní expozici protichemického vojska, masky, uniformy, polní telefony, soupravy pro kontrolu ozáření, dozimetry a mnoho dalšího.
Na trávě stojí také dva modely UAZ Buchanka, jedna lékařská, druhá vojenské policie. Tu si před asi 15 lety pořídil Milan Klíma a rád s ní jezdí. „Nejvíc jsme rádi, že u nás to nevypadá jako v běžných muzeích, kde máte stroje za provazem. Tady si mohou děti všechno osahat, pustíme je do kabiny, půjčíme jim kuklu nebo protichemický oblek,“ dodává.
Letos také poprvé na konci prázdnin uspořádali akci ve spolupráci s Aktivními zálohami Armády ČR, které se účastnil 111. strážní prapor a návštěvníci si užili bohatý program. „Příští rok bude zase, a tak všechny srdečně zvu,“ uzavírá za dobrovolníky z Vojenského skanzenu Smečno jeho předseda.
