Úvodní dohoda o investicích, o které obě strany vedly debaty už od roku 2013, má investorům z EU a Číny usnadnit vzájemný přístup na trhy. Smlouvu ale musí ratifikovat mimo jiné ještě Evropský parlament, schvalovací proces by měl trvat zřejmě do roku 2022.
"Podle toho, jaké zatím máme signály z EP, smlouva neprojde snadno. Je ale poměrně předčasné říkat, jakým způsobem se to za ty dva roky vyvine," sdělila pro on-line deník Aktuálně.cz analytička Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Podle agentury AP by dokument mohl u europoslanců narazit například kvůli problematice lidských práv.
Další "možná" visí i nad současnou podobou smlouvy. EK z ní zveřejnila pouze dílčí informace, nikoliv její plné znění. Zatím tak podle Karáskové například nelze říci, jaké konkrétně výhody by dohoda mohla znamenat pro české podniky působící v komunistickém státě.
Podobně to vidí i slovenský politolog Dalibor Roháč z výzkumného institutu American Enterprise Institute. "Jak to konkrétně pomůže českým firmám, bude záviset na sektoru, v němž podnikají, a samozřejmě na finálním znění dohody, které v této chvíli není veřejné," řekl.
Sliby Číny
Roháč se pro týdeník Respekt také nechal slyšet, že Čína dohodou otevřela některé sektory zahraničním investicím včetně automobilového průmyslu nebo finančnictví, oproti tomu EU podle něj nutně neotevřela nové sektory Číňanům, protože ti už dnes podnikají na vnitřním trhu EU za stejných podmínek jako Evropané.
Podle analytika a komentátora Aktuálně.cz Davida Klimeše Evropa investiční smlouvu s asijskou velmocí potřebovala, protože na absenci vzájemných investičních pravidel více vydělávala Čína.
Pakt ruší také některé požadavky, že firmy musí fungovat v rámci společného podniku s čínským partnerem (tzv. joint venture). "Čínské závazky se liší sektor od sektoru, nejdůležitější kroky ale zahrnují odstranění nutnosti vytvářet 'joint ventures' s čínskými partnery pro automobilové společnosti (včetně koncernu Volkswagen), částečnou liberalizaci finančních služeb, zdravotních služeb, biomedicínského výzkumu, podobně je tomu v oblasti realit, dopravy a tak dále," sdělil k tomu Roháč.
Čína dále na základě dokumentu například zakáže i nucený transfer technologií zahraničních firem. Jenže, jak připomněla Karásková, to Čína přislíbila už v roce 2018, zůstalo ale jen u slibů.
"Od toho roku 2018 nedošlo k žádnému pokroku, takže je otázka, jestli se Čína zavazuje k něčemu, co už dlouhodobě chce udělat, nebo je to opět jen v deklarativní rovině a realita bude vypadat jinak," dodala analytička, podle níž bude ještě velký boj dohodu prosadit.
Uzavření smlouvy označuje také za "PR vítězství" německého předsednictví EU (které s rokem 2020 skončilo). Čína představuje pro Německo největšího obchodního partnera, a to nejen kvůli exportu automobilového průmyslu.
Vliv na čínské investice v Evropě
Podle Karáskové a Roháče také není zatím jasno, jak dohoda ovlivní "dozor" evropských států nad čínskými investicemi ve strategických odvětvích. Toto v řadě zemí EU včetně Německa ošetřuje zákon o prověřování investic, o jehož prosazení se snaží i Česko. Senát ale předlohu v prosinci vrátil poslancům s tím, že by se měl zákon výslovně vztahovat na dodávky jaderných zařízení od firem mimo NATO a EU.
"Například jsme zaslechli, že pobaltské státy měly problém s tím, že by dohoda měla pro Čínu otvírat energetický sektor, což je jedna z oblastí, kterou reguluje zákon o prověřování zahraničních investic," uvedla Karásková.
Autorem grafu je Eurostat.
"Myslím si ale, že státy budou mít stále možnost prověřovat investice do těchto odvětví, z mojí strany je to ale vlastně hrozná spekulace, protože - jak říkám - nikdo tu dohodu pořádně ještě neviděl," doplnila. Podle Roháče jsou signály z EK takové, že k žádným konkrétním ústupkům v této záležitosti nedošlo.
Na Bidena EU nepočkala
Otázkou také je, jak se dohoda může podepsat na vztazích s administrativou nastupujícího amerického prezidenta Joea Bidena, který se oficiálně ujme funkce za pár dní, 20. ledna. Například Polsko při projednávání smlouvy navrhovalo, aby se konzultovala i s úřadem nově zvolené hlavy USA. Ostatní země ale tento názor nesdílely.
"Současná Trumpova administrativa signalizovala, že z uzavření dohody není úplně šťastná, a i ta Bidenova naznačovala, že by byla ráda, kdyby EU počkala na nového prezidenta. Na druhou stranu tím EU Bidenovi ukazuje, že nebude jednoduchý hráč a bude mu svým způsobem trochu vracet to, co zažila během Trumpovy vlády," myslí si Karásková.
Podle údajů EU je teď Čína jejím druhým největším obchodním partnerem za Spojenými státy. EU je pak největším obchodním partnerem Číny. Denní hodnota obchodu mezi Čínou a Evropou činí v průměru jednu miliardu eur (26,2 miliardy Kč).
