Boston - Vědci narazili na možnou slabinu viru ebola, který zabíjí až 90 procent nakažených.

"Náš výzkum odhalil nezbytnou buněčnou bílkovinu, kterou virus ebola potřebuje ke způsobení infekce a vyvolání onemocnění," říká Sean Whelan z Harvard Medical School, který pracoval na jedné ze dvou studií publikovaných v časopise Nature.

"Tento objev tak zvyšuje šance, že by mohlo být vyvinuto léčivo, které by si poradilo s infekcí eboly," dodává.

Slabina smrtícího viru

Onou slabinou eboly má být bílkovina zvaná Niemann-Pick typu C1 (NPC1), která pomáhá přenášet cholesterol dovnitř buněk. Lidé, kteří mají mutované obě kopie tohoto genu (jednu od matky, jednu od otce), by tedy měli být odolní vůči tomuto viru. Horší ale je, že trpí těžkou poruchou metabolismu - Niemannovou-Pickovou chorobou typu C.

Niemannova-Pickova choroba

Ta se projevuje nesprávnou látkovou výměnou lipidů (velmi pestrá skupina látek odvozených od mastných kyselin - patří sem například i cholesterol), což vede k nadměrnému ukládání cholesterolu v játrech a slezině a dalších lipidů v mozku.

Laboratorní myši se sníženou schopností tvorby této bílkoviny se nyní ukázaly být schopnými přežít infekci jak virem ebola, tak i příbuzným virem Marburg.

To, že virus eboly tuto bílkovinu potřebuje, pak potvrzuje i další pozorování z předchozích let, kdy Kartik Chandran (v současnosti na Albert Einstein College of Medicine v New Yorku) a jeho kolegové objevili sloučeninu blokující NPC1.

Jak se ukázalo, byla tato látka schopná zablokovat virovou infekci lidských buněk, zatím však nebyla tato látka testována na myších, proto není známo, jak se bude chovat v živočišném organismu.

Chandran, mimo jiného, agentuře Reuters řekl, že zablokování funkce této bílkoviny by nejspíše spustilo projevy Niemannovy-Pickovy choroby.

Podle nových výsledků by však mělo stačit i pouhé snížení jejího množství. Navíc k propuknutí nemoci dochází obvykle pouze krátkodobě, proto by nebylo potřeba používat tuto látku dlouhodobě, a minimalizovat tak případné negativní vedlejší účinky.

Ačkoliv představují tyto výsledky cenný příspěvek k pochopení toho, jak se ebola vlastně do buněk dostává, a tudíž i o možnou cestu k vývoji účinné látky, potrvá ještě několik let (možná i celou dekádu), než se potenciální lék dostane k lidem.

Těžký a tajemný soupeř

Doposud se nepodařilo zjistit, odkud se virus eboly vlastně šíří, k dispozici není vhodná vakcína, ani účinná antivirotika. Jedinou možností je tak pouze intenzivní podpůrná péče, během které se pacientovi dodávají tekutiny, živiny a další látky, o které v důsledku zvracení, průjmů a eventuálně i vnitřního či vnějšího krvácení přišel.

Několik potenciálních vakcín a léčiv se nachází v testovací fázi, nicméně k jejich využití v praxi - i v případě, že všechny zkoušky proběhnou dobře - dojde nejdříve ve výhledu několika let.

Kde se ebola vzala?

Virus eboly byl poprvé identifikován v západním Súdánu a v blízkém regionu dnešní Demokratické republiky Kongo v roce 1976 poté, co v konžském Yambuku a súdánském Nzaru vypukla epidemie, která si nakonec vyžádala na 431 obětí.

Podle WHO se virem ebola nakazilo do současnosti asi 1850 lidí, z nichž více než 1200 nemoci podlehlo.