Policie už několik týdnů bezvýsledně po této hromadné akcii pátrá, ta je přitom od minulého úterý v úschově u notářky Jitky Fundové v Praze.
Do pražské notářské kanceláře přinesl akcii obchodní společnosti Regionální fondy advokát Tomáš Rybář. Ten zastupuje Kamilu Jarošovou, jednu z obviněných v kauze dotace. "Dal jsem akcii do úschovy k notářce. Následně jsem o tom informoval ministerstvo pro místní rozvoj a vyzval je k převzetí akcie," potvrdil advokát Rybář.
Kdo má akcii, má i miliony
Státní zástupce Boris Havel v minulých dnech oznámil, že nalezení akcie je pro vyšetřování případu klíčové. Policie obvinila celkem deset lidí (včetně Jarošové a dvou bývalých vysoce postavených úředníků ministerstva pro místní rozvoj) a připsala jim obvinění, že připravili zločinný plán, jak prostřednictvím několika společností vyvést 229 milionů korun z dotací EU mimo dosah státu. (Jak se celý případ vyvíjel ČTĚTE ZDE)
Úřady sice část peněz uložených na účtu v J&T Bance zablokovaly, jenže to ještě neznamená, že má stát vyhráno. Nyní má osud peněz v rukou soud, který bude rozhodovat, zda blokaci kont nezruší. Pokud by účty uvolnil, stamiliony by se znovu ocitly mimo kontrolu státu.
"Proto potřebujeme nalézt onu akcii, která jejího držitele opravňuje k nakládání s unijními penězi," řekl již dříve žalobce Havel. "Udělali jsme pro její nalezení všechno, ale obvinění nám o ní odmítají říci. Ani při domovních prohlídkách jsme ji nenalezli," dodal Havel.
Akcie vstupenkou na svobodu?
Proč se akcie objevila až nyní? Advokát Rybář říká, že jeho klientka Jarošová dosud odmítala vypovídat a on sám nebyl zbaven mlčenlivosti. Nyní ale požádal o propuštění Jarošové z vazby a k tomu může přispět právě nalezení hromadné akcie. "Dokud akcii nemáme, trvá důvod vazby," konstatoval žalobce Havel.
Úřady tvrdí, že tento případ je zatím nejvážnějším pokusem o podvod s penězi Evropské unie. Všichni obvinění ale jakékoli pochybení popírají a naopak tvrdí, že v minulých měsících opakovaně vyzývali stát, aby si hromadnou akcii a tím i správu unijních peněz převzal. Stát ale nereagoval. (Jak se hájí obvinění ČTĚTE ZDE.)
Případ už vyústil v požadavek Evropské komise, aby Česká republika unijní peníze vrátila. "Přímým následkem celé kauzy, o němž lze v tuto chvíli hovořit, je nutnost vrátit zpronevěřené peníze," řekla deníku Aktuálně.cz mluvčí Zastoupení Evropské komise Catherine Sustek.
V souvislosti s kauzou nadto hrozí Česku arbitráží firma Czech Venture Partners, která v tuzemsku původně spravovala fondy na rozvoj podnikání. Ministerstvo pro místní rozvoj s ní kvůli údajným pochybením rozvázalo v roce 2003 smlouvu a společnost teď požaduje 35 milionů korun jako doplatek za své služby. (O arbitráži ČTĚTE ZDE)
