reklama
 
 

Úředníci jsou stíhaní za stamiliony z EU

4. 11. 2005
Praha - Policie obvinila osm lidí, včetně bývalých státních úředníků, které podezírá, že okradli Evropskou unii o 229 milionů korun.

Jde zatím o největší částku, jaká byla z fondů Evropské unie - a policie i žalobce tvrdí, že nelegálně - v Česku odčerpána.

Případ se začal odehrávat v době, kdy ministerstvo pro místní rozvoj řídil předseda Unie svobody Pavel Němec, a dobíhal ještě za jeho nástupce, nynějšího premiéra Jiřího Paroubka. Vyšetřování ale neprokázalo, že by se Paroubek či Němec na celé transakci jakkoli podíleli. Naopak, podle policie byli ministři obelháni svým úředníky.

Mezi obviněnými jsou bývalý Němcův náměstek Petr Forman (profil zde) a poradce Radim Špaček (profil zde). Další stíhaní jsou ze společností, jejichž prostřednictvím byly peníze "ukradené" z fondů Evropské unie legalizovány. Celá skupina je obviněna i z praní špinavých peněz.

"Mohu potvrdit jen to, že bylo obviněno osm osob. Způsobená škoda je 229 milionů," potvrdil informace deníku Aktuálně.cz státní zástupce Boris Havel, který má kauzu na starost.

Policie požaduje vazbu

Nikdo z obviněných nebyl k zastižení, Petr Forman i Radim Špaček měli vypnuté mobilní telefony a na zanechané vzkazy nereagovali.  Policie následně oznámila, že u šesti z obviněných požaduje vazbu. "Dva lidé byli propuštěni, u těch zbývajících jsem požádal státního zástupce, aby soudu navrhnul vazební stíhání," uvedl vyšetřovatel Gejza Rakaš.

Pavel Němec, který nyní řídí resort spravedlnosti, řekl, že o případu nemá bližší informace. "Doufám, že se vše vyšetří a pokud bude prokázaná vina konkrétním lidem, budou potrestáni," řekl pouze.

Jde o peníze z Phare

Miliony, které si obvinění lidé podle policie odsáli pro vlastní potřebu, pocházejí z fondů Evropské unie Phare. Unie je poslala na Nadaci pro rozvoj regionů, jejímž jednatelem byl právě ministerský poradce a bývalý poslanec ODA Radim Špaček. Policejní verze, kterou podpořil i státní zástupce, zní: Pečlivě připravený plán se spustil v listopadu 2003, kdy tehdejší náměstek ministra Petr Forman předložil ke schválení Transformační plán Nadace pro rozvoj regionů. Nadace měla být zlikvidována a zbývající nevyužité peníze z fondů Evropské unie vráceny.

Celá skupina ale účelově založila společnost Regionální fondy, kam převedla 144 milionů korun. Pomocí několika následných operací, do nichž byly zapojeny další společnosti, se peníze dostaly mimo dosah státu. Následně totéž obvinění lidé zopakovali s 85 miliony. Podle policie celou akci naplánoval a připravil Ondřej Dvořák, někdejší likvidátor Regionálního podnikatelského fondu. I tento fond byl součástí operace. Ondřej Dvořák má rovněž nedostupný mobilní telefon.

Odborníci, kteří se specializují na "penězovody" z EU, soudí, že klíčová na celé akci byla účast ministerských úředníků.

"Takový podvod je možný udělat jen tehdy, pokud spolupracují ty složky, které mají peníze vyplácet, se složkami, které vše kontrolují. V tomto případě s ministerstvem," řekl Aktuálně někdejší dlouholetý člen evropského Výboru regionů Jan Březina, dnes poslanec Evropského parlamentu. (Rozhovor s Březinou zde.)

Odstartovali to Paroubkovi lidé

Policie na případu pracovala od letošního jara. Právě tehdy odstartovali vyšetřování lidé nynějšího premiéra Jiřího Paroubka, který v čele ministerstva pro místní rozvoj loni v létě vystřídal unionistu Němce. Vztahy Paroubka se šéfem nejmenší koaliční strany byly během předávání funkcí značně napjaté, navzájem se osočovali z nepořádku v úřadu.

Paroubkovi spolupracovníci Jiří Faifr a Jaroslav Král, které si přivedl do řídících funkcí na ministerstvo, podali trestní oznámení a policie jim nyní dala za pravdu. "Byl to útok na veřejné peníze. To nepochybně, ale detaily neznám. Trestní oznámení jsem podával jako statutární zástupce, zpracovávali to podřízení," uvedl náměstek ministra pro místní rozvoj Jaroslav Král

Unie podezírala Česko už dříve

Podezření, že peníze z Phare Česko nečerpá tak jak má, měla Evropská komise už před rokem. Loni v srpnu EK zastavila příliv peněz z tohoto předvstupního fondu kvůli technickým nedostatkům při rozdělování financí na jednotlivé projekty. Bližší podrobnosti odmítla komise uvést.

Podobně na tom byly i některé další nové země v EU, například Maďarsko. Jenže tam byly kohoutky opět "spuštěny" po krátké době, zatímco v Česku po více než čtvrt roce.

autor: Sabina Slonková, Simona Holecová | 4. 11. 2005

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama