Praha - Česká vláda si vzala velké sousto, když chtěla postavit příliš hustou síť dálnic podle socialistických plánů ze sedmdesátých let.
Ačkoli je v republice rozestavěna řada dálnic, Brusel nyní vzkázal, že dá jen tolik peněz, že páteří české silniční dopravy zůstane v roce 2015 spojení z Německa do Polska přes Plzeň, Prahu, Brno a Ostravu.
K dosavadním odbočkám do Liberce, Hradce Králové, Bratislavy a Olomouce se nově přiřadí dvě dálnice. Po první se bude jezdit z hlavního města přes Ústí nad Labem do Drážďan, po druhé z Hranic na Moravě přes Frýdek-Místek do Polska.
K tomu se už podaří dostavět jen kratší úseky, ze kterých bude nejdůležitější dvojí napojení Zlínska na dálnici D1.
Bilanci zlepší několik nových obchvatů, které pomohou Nymburku, Kolínu, Moravským Budějovicím, Příboru a Valašskému Meziříčí.
Bruselská podmínka
Takovou dálniční síť v roce 2015 ukazuje inventura, kterou pod názvem Dopravní sektorové strategie vypracoval společný řídící orgán Operačního programu Doprava, kde pracují pražští a bruselští úředníci.
Dnes je rozestavěno dvanáct dálnic či rychlostních silnic a do roku 2015 budou tedy dokončeny pouze tři z nich.
Pak končí přísun evropských dotací, a pokud Češi nenajdou nové peníze, zůstanou z většiny plánovaných dálnic jen torza.
Brusel si tuto strategii vyžádal s podmínkou, že bez ní nebude české stavby podporovat. Češi dosud stavěli bez ohledu na to, jestli budou na dokončení stále dražších staveb peníze nebo ne.
Alternativa k D1 nebude
Úctyhodný je výčet tras, které se už stavět začaly, ale dokončeny nebudou.
V první řadě to platí pro druhé spojení Prahy s Moravou, které by po silnici R35 odlehčilo přecpané dálnici D1. Peníze nejsou na severní část pražského okruhu ani na "jihočeskou" dálnici do Českých Budějovic.
V kategorii rozestavěných zůstanou také rychlostní silnice z Prahy do Písku, Karlových Varů a do Chomutova, spojení z Hradce Králové na polskou hranici a do Turnova, nebo rychlostní silnice z Břeclavi přes Uherské Hradiště do Hulína.
Kde jsou nové zdroje
Podobně jako v posledních pěti letech má Ředitelství silnic a dálnic ještě letos na nové stavby 45 miliard korun. Tato částka se však už za dva roky sníží na polovinu a pak dále klesá k 13 miliardám v roce 2015, kdy skončí přísun dotací z Bruselu.
Stavebníci se pak už budou muset spolehnout na přímé dotace ze státního rozpočtu, které se podle prognózy nemají snižovat, na část výnosů ze spotřební daně za benzín a z mýtného.
Dostavět rozestavěné se podle analýzy podaří pouze v tom případě, že se najdou další peníze.
Experti nabízejí optimistickou variantu, která předpokládá přístup k novým zdrojům. Podle ní se zvýší na dvojnásobek dotace od státu, který jen za nové silnice zaplatí z rozpočtu anebo z výnosu spotřební daně 20 miliard. Dalších dvacet miliard bude i nadále posílat Evropská komise a stejnou částku dodají soukromí investoři v PPP projektech.
Optimismus bez potlesku
Pokud příští vlády vyplní naděje optimistů, bude se mohutně stavět i po roce 2015. Do roku 2020 bude hotov severní pražský obchvat a nevýznamná rychlostní silnice na Chomutov.
Ale i při optimistické verzi bude nutné čekat na dokončení důležitých staveb nejméně patnáct let.
To platí v první řadě pro alternativu k dálnici D1 z Hradce Králové do Olomouce a pro dálnici D3 z Prahy do Českých Budějovic. Týká se to i rychlostní silnice do Karlových Varů a spojení Břeclav-Hulín.
