Osobnost nejvyššího žalobce velkou měrou utváří atmosféru celé soustavy státního zastupitelství a její profesní standardy. Ministryni spravedlnosti také navrhuje ke jmenování nebo naopak dává podnět k odvolání vedoucího Vrchního státního zastupitelství v Praze a Olomouci, pod jejichž dozorem se vyšetřují nejzávažnější kauzy.
Sám nejvyšší žalobce má právo podat dovolání v neprospěch obžalovaného k Nejvyššímu soudu, jenž může zvrátit pravomocný rozsudek. V jeho kompetenci je také zrušit rozhodnutí nižšího žalobce o zastavení stíhání. Tyto pravomoci smí Pavel Zeman naposledy využít 30. června. Pokud vše půjde hladce, 1. července je po něm převezme řádně jmenovaný následovník.
Vývoj však může být i odlišný. Aktuálně.cz proto prozkoumalo důsledky krajní varianty, v níž by státní zastupitelství nemělo od 1. července řádného představeného. Přechodné řízení Nejvyššího státního zastupitelství by přešlo do rukou prvního náměstka Igora Stříže. Vedení úřadu by však nebylo plnohodnotné. Dotknout by se to mohlo třeba kauzy Čapí hnízdo.
Pověřený šéf žalobců bez pravomocí
Že by Stříž nemohl požívat některých zásadních pravomocí nejvyššího žalobce, upozornil ve svém posledním vydání týdeník Respekt. K této otázce se v rozhovoru pro Český rozhlas vyjádřil i odcházející Pavel Zeman. Deník Aktuálně.cz má k dispozici několik soudních rozhodnutí, která se spory o kompetence nejvyššího žalobce zabývala. Vyplývá z nich omezení pravomocí náměstků.
"Oprávnění k podání dovolání je výlučným oprávněním, které je třeba chápat jako osobní procesní právo nejvyššího státního zástupce, které je mu svěřeno zákonem, a proto ho nemůže bez zákonného zmocnění přenést na nikoho dalšího. Podobně je tomu i s dalšími výlučnými oprávněními nejvyššího státního zástupce," stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze 14. září 2011.
Jde o klíčové usnesení v této problematice. Dalším oprávněním je třeba už zmíněná možnost zvrátit verdikt o zastavení trestního stíhání. Nejvyšší soud připouští situaci, že nejvyšší žalobce svěří některému ze svých tří náměstků nárazový úkol. Třeba první náměstek může z jeho pověření podat dovolání. Nelze z toho však dělat pravidlo.
"Náměstek (…) může totiž nejvyššího státního zástupce jen ‚zastupovat‘, a nikoli zcela vykonávat jeho výlučné pravomoci svěřené mu zákonem. V takovém případě, kdy by nejvyšší státní zástupce určitou výlučnou zákonnou pravomoc zcela přenesl na svého náměstka, by výkon takové výlučné pravomoci jím přestal být osobně vykonáván, což by neslo (…) prvky libovůle," upozornil Nejvyšší soud.
Soustava by byla částečně paralyzovaná
Dovolání, přezkoumání stopek stíhání či jmenování řadových žalobců by tak součástí agendy pověřeného šéfa Nejvyššího státního zastupitelství Igora Stříže být nemohlo. V první řadě by to znamenalo částečnou paralýzu soustavy. A podepsat by se to mohlo i na kauzách s přesahem do politiky, jako je třeba údajný dotační podvod v případu Čapí hnízdo. V něm se rozhoduje o podání obžaloby na premiéra Andreje Babiše.
Dozorový žalobce Jaroslav Šaroch byl v totožné pozici už v létě 2019. Tehdy dospěl k závěru, že je namístě stíhání premiéra zastavit. Podle zákona jeho verdikt povinně přezkoumalo Nejvyšší státní zastupitelství. Pavel Zeman rozhodl o obnovení vyšetřování. Pokud Šaroch nyní kauzu vyhodnotí stejně, pověřený vedoucí Nejvyššího státního zastupitelství Stříž by zasáhnout nemohl. Premiér by měl načas klid.
Obdobně jako Nejvyšší soud nahlédl na problematiku Nejvyšší správní soud. V minulosti rozhodoval spor o tom, zda pověřený šéf Okresního státního zastupitelství v Ostravě může podat kárnou žalobu na podřízeného žalobce. Vynesl jasný verdikt, že takové právo má pouze řádný vedoucí. Jde o totožný princip jako v popisovaném scénáři.
"Pověření v plném rozsahu funkce je ve zcela zjevném rozporu s tímto zákonným ustanovením (zákona o státním zastupitelství - pozn. aut.), neboť (…) uvedené ustanovení opět počítá pouze s pověřením k jednotlivému úkonu, a nikoliv k pověření v plném rozsahu funkce," uvedl soud. Svého náměstka může pověřit k jednomu úkonu pouze funkci vykonávající vedoucí žalobce, cokoliv dalšího je v rozporu se zákonem.
Pavel Zeman téma pravomocí promýšlí
Především pak usnesení Nejvyššího soudu ze září 2011 o výlučných pravomocích nejvyššího státního zástupce obstálo před klíčovou justiční autoritou země - Ústavním soudem, jenž jeho závěry označil jako vyhovující ústavě.
"Právní argumentaci Nejvyššího soudu (lze) doplnit v tom smyslu, že ač může v jednotlivých případech dojít k přenesení pravomoci k provedení určitého právního úkonu na náměstka nejvyššího státního zástupce, podstatné je zachování jednoty pravomoci a odpovědnosti, jíž se nejvyšší státní zástupce nemůže zprostit," uzavřel.
Pavel Zeman v úterý Českému rozhlasu řekl, že s problematikou se nyní seznamuje. "Berme to tak, že jsme doposud nezažili situaci, že by nejvyšší státní zástupce chyběl ve funkci. Ale věřím tomu, že to nebude potřeba vůbec uplatňovat, poněvadž se vláda zachová státotvorně a jmenuje mého nástupce," uvedl.
Jak jeho úřad potvrdil Aktuálně.cz, promýšlení tématu ještě Zeman neuzavřel. Stále si na něj dělá názor. "Nad rámec toho, co bylo řečeno v rozhovoru pro Radiožurnál, nebude k této otázce v tuto chvíli sdělovat nic dalšího," řekl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Judikatura pro tuto problematiku je nicméně jednoznačná.
Unie žalobců preferuje profesionála
Varianta načrtnutá Aktuálně.cz vychází z reálných úvah. Došlo by k ní ve chvíli, kdyby vláda Andreje Babiše vyslyšela výzvu části opozice. "Nového nejvyššího státního zástupce by měla v situaci pět měsíců před volbami jmenovat až nová vláda po volbách. Dočasně ho může vést současný zástupce Pavla Zemana," řekl v květnu poslanec lidovců Marek Výborný. Obdobně se vyjádřili i Piráti.
S největší pravděpodobností však k takovému scénáři nedojde. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) opakovaně vyjádřila vůli, že chce vládě Zemanova nástupce navrhnout v termínu. V prostředí státního zastupitelství se nejvíce mluví o tom, že novým nejvyšším žalobcem by měl být zmíněný Igor Stříž. Benešová připustila, že by to na každý pád měl být působící státní zástupce.
"Jednoznačně preferujeme, aby novou hlavou veřejné žaloby byl kariérní státní zástupce, méně důležité je, u kterého stupně soustavy aktuálně působí. Pouze u takové osoby je dán předpoklad, že má znalosti a zkušenosti potřebné pro řízení celé instituce," sdělil Aktuálně.cz viceprezident Unie státních zástupců Ondřej Šťastný.
Z jeho slov plyne, že by unie dala přednost někomu přímo z Nejvyššího státního zastupitelství. V této souvislosti zmínil Šťastný praxi u soudů. "Například u Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu je výběr mnohem užší. Platí, že jejich předsedou smí být jmenován pouze soudce, který soudí u těchto instancí," dodal.
