Zemanův odchod není překvapením, Benešová ho jen urychlila. Důležitý bude nástupce

Jan Horák Radek Bartoníček Jan Horák, Radek Bartoníček
14. 5. 2021 17:41
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman oznámil v pátek rezignaci na svou funkci, z postu odejde k 30. červnu. Pozici prvního muže soustavy státního zastupitelství opouští po více než deseti letech. O odchodu z funkce uvažoval nejméně tři čtvrtě roku. Jeho nástupce jmenuje vláda po návrhu ministryně spravedlnosti Marie Benešové.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. | Foto: Marek Pokorný

V pátek dopoledne přišel na Úřad vlády od nejvyššího žalobce Pavla Zemana krátký dopis. Oznamoval v něm, že skládá funkci. Po poledni o tom po jednání vlády informoval veřejnost ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Sám Zeman o něm veřejnost zpravil na tiskovém brífinku v 16 hodin.

Že rezignaci oznámí právě v pátek, podle zdrojů Aktuálně.cz z Nejvyššího státního zastupitelství očekávalo minimum jeho kolegů. Většina z nich se o něm dozvěděla jen pár desítek minut předtím, než informace pronikla na veřejnost. Sama ministryně spravedlnosti Marie Benešová s tím podle svých slov nepočítala. "Překvapilo mě, že to udělal dneska. Nečekala jsem to," řekla Deníku N.

Podle Zemanova vyjádření to však byla právě ministryně spravedlnosti, která hrála v jeho rozhodnutí důležitou roli. "V poslední době pociťuji, že dochází k poměrně vysokému tlaku ze strany paní ministryně spravedlnosti na moji osobu. Vždy jsem byl zvyklý tyto tlaky snášet, odrážet, čelit jim," vysvětlil s tím, že už na to jednoduše neměl sílu.

Spory s Marií Benešovou

Velkou část jeho energie prý stravovalo úsilí zmíněné tlaky ustát, což mělo narušovat jeho snahu věnovat se práci. V tomto ohledu zvážil ještě jedno hledisko. "V okamžiku, kdy věnujete velkou část svého času těmto půtkám, tak si myslím, že je to celkem zbytečné. Soustava státního zastupitelství si to nezaslouží, ani já nejsem s tímto stavem spokojen," zmínil.

Odchod ohlásil týden poté, co ministryně spravedlnosti avizovala záměr podat na něj kárnou žalobu. Důvodem mělo být jeho vystoupení z 19. dubna po jednání vlády. Informoval v něm veřejnost o základních obrysech kauzy výbuchu dvou muničních skladů ve Vrběticích, při nichž v roce 2014 zahynuli dva lidé. Za útokem stála ruská vojenská rozvědka GRU.

Podle Benešové neměl na takový krok pravomoc. Nicméně Aktuálně.cz upozornilo, že Zemanovo vystoupení bylo v souladu se zákonem. Za nejvyššího žalobce se postavila Unie státních zástupců i premiér Andrej Babiš. Ministryně spravedlnosti po slovech předsedy vlády kárnou žalobu dosud nepodala. Po aktuálním Zemanově rozhodnutí už postrádá smysl.

"Já bych se skutečně nerad pitval v podrobnostech. Všichni sledujete veřejný prostor a myslím, že některé věci jsou už trochu za hranou. Vedlo mě to k tomu o rezignaci přemýšlet. Zůstávám stále státním zástupcem, potom budu přemýšlet o dalších krocích. Žádný pevný plán nemám," odmítl více komentovat napětí mezi ním a ministryní nejvyšší žalobce.

Signál k odchodu dal už loni

Vzájemná tenze byla patrná dlouho. Neshody pramenily z rozdílného osobnostního ustrojení obou aktérů, ostatně takto o tom mluvil Zeman ještě před oznámením rezignace. "Já bych řekl, že je to ve velice osobní rovině s paní ministryní. Ono je trošku pod moji úroveň její invektivy komentovat," řekl novinářům po jednání sněmovny v úterý 4. května, kde byl jako host na jednání o vrbětické kauze.

Z dlouhodobějšího hlediska jeho odchod překvapivý není. Sám už ho nejméně jednou naznačil. Loni v září se přihlásil do konkurzu na post soudce Evropského soudu pro lidská práva. Ve výběrovém řízení při ministerstvu spravedlnosti skončil z pěti uchazečů na čtvrtém místě. Z konkurzu vzešel jako nejlepší kandidát soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon.

"Už tím, že jsem dal loni kandidaturu na soudce ve Štrasburku, jsem dal najevo, že po deseti letech ve funkci by mi asi nevadilo jít někam dál. Deset let na takové pozici je dlouhá doba, kulminovalo to ale po sporech s exekutivou," poznamenal ke svým aktuálním motivům končící nejvyšší žalobce.

Nespokojenost ministryně

Marie Benešová Zemanův zájem o místo ve Štrasburku vnímala jako signál, že na vedení soustavy už mu nezáleží. K jeho aktivitě se vyjádřila kriticky. "On o tu funkci už dávno zájem nemá. Já bych řekla, že si shání taková dobře placená místečka. Je to jako se soudci, kteří překročili pětašedesátku - platu je jim líto, ale o funkci zájem nemají," nechala se k tomu slyšet ministryně.

Ostře také vnímala případ, který popsaly Seznam Zprávy. Podle serveru se nejvyšší státní zástupce před lety snažil ovlivnit kauzu svého přítele a majitele penzionu u Třeboně Petra Habersbergera, jehož podnikatelské plány nečekaně narazily na restituce rodu Czerninů. Na Zemanovy údajné zásahy upozornil soudce, který spor řešil. 

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO)
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) | Foto: ČTK

"Já už si s ním nevím rady. Soustava je strnulá. Do toho řešíme malér popsaný novináři. Nemohu se tvářit, že to nevidím. Každý jiný by za to dostal za uši. Tam neměl kamarádovi pomáhat. Kdybych to udělala já, tak budou demonstrace. Jemu se hodně odpouští. Zase takový ideál charakteru není," řekla k tomu ministryně spravedlnosti. I v této souvislosti uvažovala, že podá kárnou žalobu.

Nejvyšším státním zástupcem se stal Pavel Zeman 1. ledna 2011. Jmenovala ho vláda Petra Nečase na návrh ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Zeman ve funkci vystřídal Renatu Veseckou. Předtím sedm let působil jako český zástupce v Eurojustu, což je agentura Evropské unie pro justiční spolupráci členských zemí v oblasti přeshraniční kriminality a organizovaného zločinu.

Nejdéle sloužící hlava státního zastupitelství

Úřad nejvyššího žalobce opustí Zeman po deseti a půl letech, žádný z jeho předchůdců takto dlouho nesloužil. Před ním vydržela ve funkci nejdéle současná ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která vedla žalobce v letech 1999 až 2005. Zemanův odchod je z tohoto pohledu přirozenou součástí změn v soustavě státního zastupitelství.

Z jeho pátečního odpoledního vystoupení plyne, že byl připravený skutečně skončit dříve. Jeho plány naboural případ útoku ruských zpravodajců ve Vrběticích. "Kauza Vrbětice, která se dostala do situace, kdy ji bylo možné představit veřejnosti, mě přinutila k tomu, že jsem ještě nějakou dobu setrval," uvedl s tím, že je přesvědčený o jejím řádném vyšetření.

Prezident Unie státních zástupců Jan Lata.
Prezident Unie státních zástupců Jan Lata. | Foto: Unie státních zástupců

Část laické i odborné veřejnosti vnímá Zemanovu éru jako období, kdy se státnímu zastupitelství podařilo na rozdíl od doby předchozí odclonit politické tlaky a vytvořit žalobcům skutečně svobodné podmínky pro práci. "S jeho érou zůstane spojeno výrazné posílení důvěryhodnosti i sebevědomí státního zastupitelství a za to mu patří poděkování," uvedl v pátek odpoledne prezident Unie státních zástupců Jan Lata.

Zemanovu rezignaci ovšem přijal s rozpaky. Podle něj by bylo namístě, aby stávající nejvyšší státní zástupce ve funkci ještě nějakou dobu setrval. "S ohledem na současnou nestabilní společenskou a politickou situaci však načasování jeho rezignace nepovažuji za šťastné," stojí dál v Latově prohlášení.

Klíčový bude Zemanův následovník

Klíčové pro kondici soustavy žalobců nyní bude, koho vláda Andreje Babiše po podnětu ministryně spravedlnosti Benešové určí jako jeho následovníka. Osobnost nejvyššího státního zástupce do značné míry určuje profesní nastavení i výkonnost celé soustavy.

Nejvyšší žalobce má několik důležitých pravomocí. Ministerstvu spravedlnosti navrhuje a současně iniciuje odvolání vedoucího Vrchního státního zastupitelství v Praze a v Olomouci. Právě pod dozorem těchto úřadů se vyšetřují nejzávažnější zločiny, jako jsou hospodářské delikty, korupce či organizovaný zločin.

Přímo do živých kauz nejvyšší státní zástupce zasahovat nemůže. Má však právo prověřit ukončené trestní věci, v této souvislosti smí udělit odpovědným žalobcům závazné pokyny. Může rovněž podat dovolání v neprospěch obžalovaného ve chvíli, kdy ho soud pravomocně osvobodí. Zeman poslední možnosti opakovaně využíval.

Nejvyšší žalobce může obnovit stíhání

Nejvyšší žalobce je také ze zákona povinný dát razítko na rozhodnutí dozorového žalobce, který se rozhodl trestní stíhání zastavit. Takto například Zeman v prosinci 2019 obnovil vyšetřování kauzy Čapí hnízdo, v němž je obviněný premiér Andrej Babiš. Odpovědný státní zástupce Jaroslav Šaroch přitom stíhání zastavil.

Sám Zeman v pátek uvedl, že během své funkce zmíněných pravomocí využíval maximálně zdrženlivě. "Mám dost velké přesvědčení věřit tomu, že státní zastupitelství poběží tak, jak jsem ho deset let vedl. Totiž nezávisle. Nikdy jsem nedal pokyn, že se nějaká věc má nějak vyřešit. To je to nejhorší, co můžete udělat," uvedl.

Podle informací Aktuálně.cz se v prostředí státního zastupitelství mluví coby o možném nástupci o prvním náměstkovi úřadu Igoru Střížovi, ústavním soudci Jaroslavu Fenykovi a náměstkovi ministryně spravedlnosti Jeronýmu Tejcovi. Ze zmíněných jmen připadal nejvíce v úvahu náměstek nejvyššího státního zastupitelství Stříž. Ministryně Benešová zatím možné následovníky nekomentovala.

Video: Nejvyšší státní zástupce Zeman o uzavřeném sněmovním jednání: Styděl jsem se

Nejvyšší státní zástupce Zeman o uzavřeném sněmovním jednání: Styděl jsem se | Video: Radek Bartoníček
 

Právě se děje

před 38 minutami

ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace tepláren 30 až 40 miliard Kč

Energetická společnost ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace a transformace svých teplárenských lokalit na nová paliva 30 až 40 miliard korun. Největší část půjde do lokality Mělník. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani na úterní konferenci Institutu pro veřejnou diskusi o budoucnosti českého teplárenství uvedl, že celkové investiční výdaje v Mělníku mohou od letoška do roku 2030 dosáhnout na 20 až 30 miliard korun.

"Lokalita Mělník dodává teplo pro Prahu, je největší a představuje tedy největší část investic. Do transformace ostatních teplárenských lokalit ČEZ na šetrnější zdroje předpokládáme investovat do deseti miliard korun celkem," řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Další teplárny má polostátní energetická společnost v Trmicích, Dětmarovicích, Hodoníně, Poříčí, Dvoře Králové nebo Jindřichově Hradci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy