Polsko již několik týdnů čelí na běloruské hranici migrační krizi. Podle představitelů Polska i Evropské unie za ní stojí běloruský režim. Zeman v dopise uvedl, že situace na polsko-běloruské hranici je způsobena "zlými úmysly těch, kteří pro svůj vlastní prospěch neváhají zneužít nepřízně osudu druhých".
"Hranice, kterou odvážně bráníte, není jen hranicí Polské republiky, ale zároveň hranicí Evropské unie a hranicí členské země NATO," uvedl Zeman. Na jakékoli její ohrožení by měly proto podle něj reagovat všechny členské státy EU a NATO a měly by nabídnout účinnou pomoc.
Česká armáda je podle něj připravena vyslat k obraně polských hranic své vojáky, pokud o to Polsko projeví zájem a pokud budou splněny zákonné podmínky. Dodal, že jsou vojáci připraveni k okamžitému přesunu.
Zeman v dopise konstatoval, že rozhodnutí o vyslání ozbrojených sil mimo české území na dobu do 60 dnů náleží vládě, pokud jde o plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení. "Zasadím se o to, aby Česká republika dostála svým spojeneckým závazkům při obraně naší společné bezpečnosti," dodal prezident.
Metnar: Jsme připraveni Polsku pomáhat
Podle ústavy může vláda vyslat vojáky do zahraničí na maximálně 60 dnů v případě plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, při účasti na mírových operacích nebo při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích.
Premiér v demisi Andrej Babiš v úterý řekl, že k vyslání vojáků by byl potřeba souhlas poslanců i senátorů. Stejně se vyjádřil i ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), podle kterého musí mandát schválit obě komory parlamentu. "Bez toho nemůžeme případnou žádost na vojáky realizovat," řekl.
Také podle ústavního právníka Kysely je vyslání českých vojáků na polsko-běloruskou hranici nyní spíše kompetencí parlamentu než vlády.
Podle Metnara Česko nabídlo Polsku po vypuknutí krize pomoc v podobě policistů i materiálu, Polsko se k ní zatím nevyjádřilo. "Jsme připraveni Polsku pomáhat," uvedl. O situaci na polských hranicích dnes jednají v Budapešti premiéři zemí V4 včetně Babiše.
Polsko uvažovalo o tom, že v rámci NATO požádá o aktivaci článku čtyři smlouvy o Severoatlantické alianci, který předpokládá konzultace v rámci NATO v případě ohrožení kteréhokoliv ze členů aliance. Zatím k takovém kroku země nepřistoupila.
