Zeman: Na summitu NATO jsem hovořil o nutnosti obnovení dialogu s Ruskem

ČTK ČTK
9. 7. 2016 20:14
Prezident Miloš Zeman na summitu Severoatlantické aliance ve Varšavě zdůrazňoval potřebu dialogu s Ruskem. Podle něj může být způsobem, jak změnit postoje ruských politiků. Dosavadní vztahy aliance a Ruska považuje za ambivalentní a vítá proto obnovení dialogu.
Skupinové foto ze summitu ve Varšavě. Miloš Zeman v první řadě sedmý zleva.
Skupinové foto ze summitu ve Varšavě. Miloš Zeman v první řadě sedmý zleva. | Foto: Reuters

Varšava - Miloš Zeman se podle svých slov na summitu NATO snažil zdůrazňovat potřebu dialogu s Ruskem. Český prezident to před odjezdem z Polska řekl českým novinářům. Dialog podle něj může být nástrojem změny postojů některých ruských politiků. Zeman zároveň přivítal, že NATO bude v Afghánistánu působit i nadále ve stejných počtech.

Prezident na tiskové konferenci prohlásil, že alianční vztah k Rusku je ambivalentní. Prohlášení NATO podle něj na jedné straně zemi kritizuje, na druhé ji považuje v některých oblastech za partnera.

Zeman přivítal, že dojde k obnovení dialogu s Ruskem v rámci Rady NATO-Rusko. "Zdůrazňoval jsem, že ten dialog by se měl vést v řadě dalších oblastí - výměna studentů, turistů, podnikatelů, samozřejmě politiků. Dialog může být nástrojem změny postojů některých ruských politiků. Zatímco taková raketa s termonukleární hlavicí může být použita jenom jednou, tak dialog může být používán setrvale," řekl.

Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek poznamenal, že s Ruskem by aliance měla hovořit o tom, jak zamezit náhodnému incidentu.

Poznamenal také, že velmi přivítal shodu na setrvání spojeneckých jednotek v Afghánistánu, na kterém se dnes lídři aliance domluvili. "Sám jsem se pokoušel zdůraznit, že jakákoli redukce by vedla k tomu, že bychom znehodnotili oběti, které byly v této válce až dosud spojeneckými jednotkami včetně českých vynaloženy," podotkl. Hrozila by podle něj vláda Talibanu a do Afghánistánu by se přestěhoval takzvaný Islámský stát.

Zeman přivítal i postupné zesilování účasti NATO na boji s teroristickou organizací Islámský stát. NATO dnes rozhodlo, že poskytne speciální letouny AWACS a spustí operaci ve Středozemním moři. "Vyjádřil jsem naději, že z toho jednou vypadne koordinovaná, ucelená akce Severoatlantické aliance," řekl český prezident.

K vyslání čtyř praporů NATO do Pobaltí a Polska, které varšavský summit schválil, Zeman řekl, že Česko respektuje vůli Pobaltí, Polska a zřejmě i Rumunska mít alianční vojáky na svém území. Zvažovaná síla asi 800 vojáků v každém z praporů je podle něj z vojenského hlediska spíše jen symbolická než efektivní. "Současně jsem zdůraznil, že Česká republika o ničem podobném neuvažuje a o nic podobného nepožádala," řekl.

Podle náčelníka českého generálního štábu Josefa Bečváře bude nyní velitelství NATO jednat o podobě praporů. Bečvář poznamenal, že pravděpodobně ne každý prapor bude stejný. Až bude jasné jejich složení, bude se jednat o případné české účasti.

Česká armáda již přislíbila vyslání 150 vojáků do Pobaltí na výcvikovou misi, která začne ve spolupráci s V4 (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) od začátku příštího roku. Jednání o podrobnostech v příštích dnech proběhnou v Praze. Podle Stropnického se zvažovalo, že by jednotka během tříměsíčního působení vystřídala více zemí, od této myšlenky se ale nakonec ustoupilo.

Stropnický novinářům řekl, že summit nepřekvapil, což je pro bezpečnostní situaci dobrá zpráva. Vyzdvihl, že aliance projevila jednotu a že Británie ubezpečila ostatní země, že britská úloha v NATO se nemění po rozhodnutí britských voličů, že Británie opustí Evropskou unii.

Na závěr dvoudenního aliančního summitu jeho účastníci jednali o Ukrajině. Zaorálek řekl, že česká pozice je stejná, jako všech zbylých aliančních zemí. Tedy že se staví "za celistvou Ukrajinu, integrovanou v rámci svých mezinárodně uznávaných hranic".

Zatímco ve Varšavě začal summit Severoatlantické aliance, bývalý polský prezident vyzval NATO, aby před čím dál více agresivním Ruskem ukázalo svaly. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Právě se děje

před 12 minutami

Soud v Hongkongu odsoudil prvního člověka na základě bezpečnostního zákona

Soud v Hongkongu shledal vinným z terorismu a separatismu prvního člověka souzeného na základě  bezpečnostního zákona, který ve své poloautonomní provincii prosadil Peking přes místní i mezinárodní kritiku. Výši trestu určí soud později, odsouzenému hrozí až doživotí, informovaly zahraniční agentury.

Čtyřiadvacetiletý Tong Ying Kit loni 1. července, den po zavedení bezpečnostního zákona, najel na motorce do hloučku policistů. V ruce přitom třímal transparent s nápisem "Svobodu pro Hongkong, revoluce naší doby". Podle soudu právě tento text vyzývá k odtržení Hongkongu od Číny, a mladík je proto podle soudu vinen z podněcování k separatismu. Tong odmítl obvinění z terorismu, nabádání k separatismu i nebezpečného řízení.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Draslovka koupí divizi americké společnosti Chemours za 11,3 miliardy Kč

Český chemický výrobce Draslovka Holding koupí divizi Mining Solutions americké společnosti The Chemours Company za více než 11,3 miliardy korun. Tato akvizice představuje první významnou investici společnosti Draslovka v USA, informoval v úterý mediální zástupce firmy Vít Kurfürst. V polovině července Draslovka oznámila nákup podniku na výrobu kyanidu sodného v Jihoafrické republice za 2,23 miliardy korun.

Podle firmy vznikne spojením aktivit Draslovky a Chemours v oblasti řešení pro těžební průmysl a chemických specialit a v kombinaci s nedávnou dohodu o převzetí aktivit jihoafrického Sasolu přední nadnárodní podnik schopný lépe sloužit zákazníkům po celém světě díky kombinaci technologických znalostí a inovací.

Draslovka Holding a.s. je soukromá holdingová společnost se sídlem v České republice, která se zabývá speciálními chemickými látkami a vlastními výrobními technologiemi. Vlastní ji čtyři české rodiny.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Korea a KLDR znovu obnovily přerušené "horké linky"

Soul a Pchjongjang obnovily "horké linky", přerušené před rokem. Oznámily to dnes tiskové agentury s odvoláním na komuniké z kanceláře jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Obnovení komunikačních kanálů od dnešního rána ohlásila také Severní Korea.

Severní Korea loni v červnu veškeré oficiální vojenské a politické komunikační kanály přerušila, což vysvětlila jako reakci na činnost jihokorejských aktivistů, kteří na sever posílali letáky kritizující severokorejského vůdce Kim Čong-una za porušování lidských práv a za jaderný zbrojní program.

Pchjongjang tehdy oznámil, že se svým jižním sousedem přeruší komunikační spojení, a následně zničil styčný úřad obou korejských států v pohraničním městě Kesong na území KLDR. Ten byl ustanoven před třemi lety a byl považován za první krok ke zřízení velvyslanectví a k těsnější spolupráci obou korejských států.

Zdroj: ČTK
Další zprávy