NATO si posvítí na pašeráky uprchlíků, ve Středozemním moři spustí novou operaci

ČTK ČTK
9. 7. 2016 19:13
Severoatlantická aliance spustí novou námořní bezpečnostní operaci ve Středozemním moři s názvem Sea Guardian (Mořský strážce). Její rozsah nové bude podle generálního tajemníka organizace Jens Stoltenberga široký - od sběru zpravodajských informací přes boj s terorismem až po výcvikové možnosti. Aliance bude rovněž úzce spolupracovat s loďmi operace Sophia, kterou Evropská unie reagovala na migrační krizi.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Varšava Severoatlantická aliance spustí novou námořní bezpečnostní operaci ve Středozemním moři s názvem Sea Guardian (Mořský strážce). Novinářům to dnes na summitu NATO řekl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Aliance chce podle něj v centrálním Středomoří úzce spolupracovat s loďmi operace Sophia, kterou Evropská unie reagovala na migrační krizi.

Rozsah nové alianční operace bude podle Stoltenberga široký - od sběru zpravodajských informací přes boj s terorismem až po výcvikové možnosti.

"Konkrétní úkoly budeme definovat podle konkrétních potřeb," uvedl Stoltenberg s tím, že nyní si plánovači NATO sednou se svými partnery z EU aby zjistili, jak nejlépe kombinovat možnosti obou organizací.

Stavět přitom NATO i unie mohou na úspěšné vzájemné spolupráci v Egejském moři, kde alianční plavidla pomáhají úsilí EU zastavit příliv uprchlíků z Turecka do Řecka. To se v zásadě podařilo, také v důsledku jarní dohody mezi unií a Ankarou. Do středu pozornosti EU se tak opět dostala migrační trasa v centrálním Středomoří, kde především z Libye míří k italským břehům stále přibližně stejné počty především ekonomických migrantů jako loni.

Generální tajemník NATO dnes připomněl páteční podpis deklarace o spolupráci aliance s Evropskou unií: znamená to podle něj skutečně novou úroveň kooperace v mnoha oblastech od kyberprostoru po námořní operace. "Jen v minulém měsíci jsme udělali víc než za předchozích 13 let," poznamenal Stoltenberg.

Potvrdil také, že nová námořní operace NATO ve Středozemním moři vznikne transformací letité akce Active Endeavour (Aktivní úsilí), která byla jako poměrně úzce zaměřená protiteroristická operace spuštěna v roce 2001 v reakci na teroristické útoky v USA.

Závěrečný dokument končícího varšavského summitu Severoatlantické aliance dále zdůrazňuje, že je zapotřebí trvalého soustředění politiků v USA, Británii a Francii na to, aby schopnost jaderného odstrašení odpovídala požadavkům 21. století. Spojené státy, Británie a Francie zajistí, že všechny prvky jaderného odstrašování NATO budou zabezpečené, spolehlivé a efektivní.

Schváleno tak bylo konvenční posílení východního aliančního křídla o asi 4000 vojáků. Diplomaté však upozorňují, že schopnost NATO odstrašit agresora je výsledkem rovnice, ve které jsou ony čtyři prapory v Pobaltí a Polsku jen jednou z proměnných.

Na tiskové konferenci Stoltenberg rovněž uvedl, že další summit NATO se bude konat příští rok v Bruselu Podle českého ministra obrany Martina Stropnického by se mohl konat pravděpodobně příští rok v květnu nebo v červnu. V Bruselu se šéfové států a vlád zemí aliance sejdou  v souvislosti s otevřením nové centrály NATO a s americkými prezidentskými volbami.

Šéf vojenského výboru NATO, generál Petr Pavel, říká, že posílení obranyschopnosti Severoatlantické aliance na Východě je odpovědí na akce Ruska. | Video: Radio Free Europe/Radio Liberty
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Schodek rozpočtu stoupl ke konci července na rekordních 279,4 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 279,4 miliardy korun z červnových 265,1 miliardy korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě ministerstvo financí (MF). Jde o nejhorší červencový výsledek od vzniku Česka. Loni ke konci července byl schodek 205,1 miliardy korun.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci července meziročně stouply o 19,3 miliardy na 836,3 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 32,4 miliardy na 721,9 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci července pak meziročně stouply o 93,6 miliardy na 1,1 bilionu korun.

Na celý letošní rok je schválen schodek státního rozpočtu 500 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok MF navrhuje schodek 390 miliard korun

Zdroj: ČTK
Další zprávy