NATO si posvítí na pašeráky uprchlíků, ve Středozemním moři spustí novou operaci

ČTK ČTK
9. 7. 2016 19:13
Severoatlantická aliance spustí novou námořní bezpečnostní operaci ve Středozemním moři s názvem Sea Guardian (Mořský strážce). Její rozsah nové bude podle generálního tajemníka organizace Jens Stoltenberga široký - od sběru zpravodajských informací přes boj s terorismem až po výcvikové možnosti. Aliance bude rovněž úzce spolupracovat s loďmi operace Sophia, kterou Evropská unie reagovala na migrační krizi.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Varšava Severoatlantická aliance spustí novou námořní bezpečnostní operaci ve Středozemním moři s názvem Sea Guardian (Mořský strážce). Novinářům to dnes na summitu NATO řekl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Aliance chce podle něj v centrálním Středomoří úzce spolupracovat s loďmi operace Sophia, kterou Evropská unie reagovala na migrační krizi.

Rozsah nové alianční operace bude podle Stoltenberga široký - od sběru zpravodajských informací přes boj s terorismem až po výcvikové možnosti.

"Konkrétní úkoly budeme definovat podle konkrétních potřeb," uvedl Stoltenberg s tím, že nyní si plánovači NATO sednou se svými partnery z EU aby zjistili, jak nejlépe kombinovat možnosti obou organizací.

Stavět přitom NATO i unie mohou na úspěšné vzájemné spolupráci v Egejském moři, kde alianční plavidla pomáhají úsilí EU zastavit příliv uprchlíků z Turecka do Řecka. To se v zásadě podařilo, také v důsledku jarní dohody mezi unií a Ankarou. Do středu pozornosti EU se tak opět dostala migrační trasa v centrálním Středomoří, kde především z Libye míří k italským břehům stále přibližně stejné počty především ekonomických migrantů jako loni.

Generální tajemník NATO dnes připomněl páteční podpis deklarace o spolupráci aliance s Evropskou unií: znamená to podle něj skutečně novou úroveň kooperace v mnoha oblastech od kyberprostoru po námořní operace. "Jen v minulém měsíci jsme udělali víc než za předchozích 13 let," poznamenal Stoltenberg.

Potvrdil také, že nová námořní operace NATO ve Středozemním moři vznikne transformací letité akce Active Endeavour (Aktivní úsilí), která byla jako poměrně úzce zaměřená protiteroristická operace spuštěna v roce 2001 v reakci na teroristické útoky v USA.

Závěrečný dokument končícího varšavského summitu Severoatlantické aliance dále zdůrazňuje, že je zapotřebí trvalého soustředění politiků v USA, Británii a Francii na to, aby schopnost jaderného odstrašení odpovídala požadavkům 21. století. Spojené státy, Británie a Francie zajistí, že všechny prvky jaderného odstrašování NATO budou zabezpečené, spolehlivé a efektivní.

Schváleno tak bylo konvenční posílení východního aliančního křídla o asi 4000 vojáků. Diplomaté však upozorňují, že schopnost NATO odstrašit agresora je výsledkem rovnice, ve které jsou ony čtyři prapory v Pobaltí a Polsku jen jednou z proměnných.

Na tiskové konferenci Stoltenberg rovněž uvedl, že další summit NATO se bude konat příští rok v Bruselu Podle českého ministra obrany Martina Stropnického by se mohl konat pravděpodobně příští rok v květnu nebo v červnu. V Bruselu se šéfové států a vlád zemí aliance sejdou  v souvislosti s otevřením nové centrály NATO a s americkými prezidentskými volbami.

Šéf vojenského výboru NATO, generál Petr Pavel, říká, že posílení obranyschopnosti Severoatlantické aliance na Východě je odpovědí na akce Ruska. | Video: Radio Free Europe/Radio Liberty
 

Právě se děje

před 34 minutami

The Sunday Times: Britský princ Michael nabízí zajištění kontaktů v Kremlu

Novináři nedělníku a televizní stanice Channel 4 se vydávali za zástupce fiktivní jihokorejské firmy, která měla zájem o investice v Rusku. Na schůzce, kterou média natáčela skrytou kamerou, jim princ z Kentu nabídl pomoc jako zprostředkovatel. Za tyto služby si řekl o 10 000 liber (294 000 korun) na den s tím, že může ze svého domova v Kensingtonském paláci natočit na podporu firmy i proslov, a to za poplatek 200 000 dolarů (4,2 milionu korun), uvedla agentura AFP.

Princův přítel a obchodní partner markýz z Readingu Michaela popsal jako "neoficiálního velvyslance jejího veličenstva pro Rusko" a člověka povzneseného nad "politickou vřavu", kterého Moskva považuje za přítele Ruska. Princ se podle markýze rovněž může setkat přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a firmu při tom zastupovat. Princ z Kentu v reakci uvedl, že s Putinem se naposledy setkal v roce 2003.

Michael není považován za aktivního člena královské rodiny a britskou korunou není ani placený. Královnu však Michael v dobách před pandemií zastupoval na zhruba 200 událostech ročně, jako například na státních pohřbech v Indii či na Kypru, píše se na webových stránkách královské rodiny. V životopise 78letého prince se píše, že má skrze svou prababičku silné vazby na Rusko a o zemi jako takovou jevil vždy velký zájem. Je také prvním členem královské rodiny, který se naučil rusky, a to do takové míry, že je kvalifikovaný tlumočník.

Mezi Londýnem a Moskvou panují napjaté vztahy od března 2018, kdy byl v jihoanglickém Salisbury nervově paralytickou látkou novičok otráven bývalý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Británie z činu podezírá ruské agenty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy