Ještě nikdy nebyla v Česku tak vysoká inflace jako letos v létě. Ceny rostou především kvůli bydlení, pohonným hmotám a potravinám. Zdražování způsobené válkou na Ukrajině i globálním dopadem koronavirové pandemie zasahuje kromě seniorů, samoživitelek a rodin s nízkými příjmy také mladé lidi. "Se spolubydlící oba vyděláváme, dva roky jsme neměli problém. Začaly nám ale růst zálohy na energie a teď nám chtějí od ledna zvýšit o třetinu nájem. To už nezaplatíme," uvedl dvaadvacetiletý Petr, student mezinárodních vztahů na Univerzitě Karlově.
V anketě redakce Aktuálně.cz odpovídalo 200 lidí od 18 do 26 let, 96 z nich přiznalo, že má kvůli zdražování problém vyjít s penězi. Největší potíže jim dělá zaplatit potraviny, které jsou teď v Česku dražší než v Německu nebo Francii. Podle ankety se teď mladí nejčastěji snaží ušetřit právě na jídle a na spotřebních věcech.
Výsledky ankety potvrzuje i květnový průzkum agentury STEM, podle kterého se 42 procent lidí mezi 18 a 29 lety domnívá, že se finanční situace jejich domácností zhoršila. Ještě loni v září to přitom tvrdilo jen 29 procent mladých. Obtížněji teď také vychází s příjmy. Více než polovině mladých se za poslední tři měsíce nepovedlo téměř nic uspořit.
"Vzhledem k tomu, jak je mladá generace různorodá, bude mít zdražování na každého trochu jiný dopad," upozornil ředitel STEM, sociolog Martin Buchtík. Problémy podle něj hrozí hlavně mladým rodinám a lidem, kteří čerstvě skončili se základním vzděláním či výučním listem. "Nejméně se zdražování dotkne mladých bez dětí, kteří mají stálé zaměstnání a při studiu si zvyšují úvazek v práci," popsal. Na situaci mladých, zejména studentů, se zásadně podepisuje i to, jak jsou na tom finančně jejich rodiče.
Jak se mladým podaří projít nynějším těžkým obdobím, se podle sociologa Stanislava Holubce z katedry společenských věd Jihočeské univerzity odrazí v jejich dalším životě. "Bude to možná srovnatelné s ekonomickou krizí počátku 90. let," řekl. Dlouhodobý optimismus teď podle něj u mladých vystřídal pocit, že bude hůř. Buchtík dává příklad z USA. "Mladí lidé, kteří začínali v ekonomické krizi let 2009 až 2010, nikdy nedohnali mezeru v nižších příjmech ve srovnání s těmi, kdo ji startovali rok nebo dva před krizí," popsal.
Vyšší nájmy i kolejné. Mladé trápí bydlení
"Dlouho jsem si nepřipouštěla, že se mě to začne taky dotýkat. Z médií to působilo spíš jako problém chudých a samoživitelek," přiznala čtyřiadvacetiletá Marie v anketě Aktuálně.cz. Krize ji přiměla vzít si nebankovní úvěr. "Skončila mi smlouva v bytě a musela jsem jít do předražené garsonky. Na kauci jsem potřebovala skoro 40 tisíc. V bance mě odmítli, že nemám dostatečný příjem. Tak jsem neměla na výběr," popsala.
"Od září jdu zpátky na kolej," uvedl už zmiňovaný Petr, jak problém s drahým bytem vyřeší. "Na dohodu o provedení práce si moc nevydělám a nechci být ve stresu, že nebudu mít druhý den co jíst," dodal.
Právě dostupnost bydlení patří mezi hlavní problémy mladší generace. Podle analytiků České spořitelny je na tom Česko s bydlením nejhůř v Evropské unii. Databáze Numbeo ukazuje, že Češi potřebují na pořízení vlastního bydlení 15,4 ročního platu. Slováci si vlastní byt koupí o zhruba tři roky dříve. Nejlépe jsou na tom Dánové, kteří si bydlení pořídí za 6,7 ročního platu.
Sociolog Holubec připomíná, že bydlení je základní podmínkou důstojného života. "Teď je daleko hůře dosažitelná než v předchozích desetiletích," upozornil. Podle Jany Soukupové, zakladatelky organizace Youth, Speak Up!, se zdražování týká i těch, kteří ještě žijí u rodičů. "Kolega bydlí v domku s rodiči a dědečkem a několik měsíců už přemýšlí, jak uplatí zimu. Včera jsem zase mluvila se známou, která hledá nový byt a práci. Bytný jí zvýšil nájem o 18 procent, což už taky nezaplatí," popsala.
I ti, kdo se budou na podzim vracet na studentské koleje, musí počítat se zdražením. Téměř všechny univerzity kolejné zvýšily, nejvíce brněnská Masarykova univerzita. Většina jejích kolejí zdražila o 33 procent, zhruba o tisíc korun měsíčně. Univerzita Karlova zvedla ceny ubytovacích zařízení v průměru o devět procent. "Musím více pracovat. Přes prázdniny se to dá, nevím ale, jak to budu zvládat během školního roku," uvedl student pedagogické fakulty David z jedné z pražských kolejí.
Ministerstvo školství neplánuje zvyšovat ubytovací stipendium, tedy pomoc pro studenty pocházející odjinud než z města, kde studují. Na Karlově univerzitě se toto stipendium pohybuje kolem 600 korun měsíčně. Soukupová z Youth, Speak Up! uvádí, že by mladým pomohla větší vládní podpora sociálního bydlení.
Nechat mladé více vydělat
Především studentům komplikují možnost vyššího výdělku limity dohod o provedení práce. To je pro ně často jediný zdroj příjmů. Kdo na dohodu vydělá víc než 10 tisíc korun měsíčně, musí odvádět zdravotní a sociální pojištění. "Limit z roku 2010 je při současných cenách opravdu nízko. Mělo by dojít k jeho razantnímu navýšení," připomněla Soukupová. Studenti by podle ní měli mít možnost vydělat si více bez toho, aby o peníze kvůli odvodům zase přišli.
Vláda Petra Fialy z ODS má navýšení limitu u dohod o provedení práce a pracovní činnosti ve svém programovém prohlášení. Na dotaz Aktuálně.cz sdělil Filip Běhal z tiskového oddělení ministerstva financí, že je jeho úřad o zvýšení připravený jednat s ministerstvy práce a zdravotnictví.
Podle Soukupové by vláda neměla na mladé zapomínat. "Není to ta nejpočetnější skupina, loni ale měla výrazný podíl na výsledku voleb," uvedla. Právě voliči mezi 18 a 35 lety pomohli v říjnových parlamentních volbách k vítězství koalici Spolu složené z ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Třetinu hlasů měla právě od nich. Ještě více dostali od mladých Piráti se Starosty, kteří ve Fialově kabinetu sedí také.
Sociolog Buchtík ze STEM však upozorňuje, že stát má omezené prostředky. V současné krizi, kdy vláda rodinám mimořádně přispívá na děti a chce domácnostem pomoct hlavně s růstem cen energií, pro ni není prioritní pomoc mladým, kteří nepatří k nejohroženější skupině. Tam spadají naopak sociálně znevýhodněné rodiny nebo matky samoživitelky.
