Praha - Česká pobočka organizace Transparency International (TIC) vyzvala vládu a ministerstvo obrany, aby po uchazečích o zbrojní zakázky požadovaly zavedení etických a protikorupčních pravidel.
Na Tatru a další firmy se zbrojní výrobou organizace apeluje, aby tato pravidla přijaly. Programový ředitel pobočky Radim Bureš to uvedl na pondělní tiskové konferenci, která představila mezinárodní Protikorupční index zbrojních firem.
"Korupční rizika jsou spojena s protlačováním dodávek, které nejsou nezbytně nutné, popřípadě neodpovídají specifickým požadavkům armád té které země. Velkou roli v rámci zbrojního průmyslu hrají zprostředkovatelské firmy a různí externí obchodníci," řekl Bureš.
Bureš tvrdí, že kvalitní protikorupční program musí klást důraz nejen na mateřskou společnost, ale i na dodavatele, popřípadě prodejce té které zbrojní firmy.
"Státní podniky, které jsou v gesci ministerstva obrany, by mohly jít příkladem soukromému sektoru," myslí si Bureš. Česká vláda by podle něj měla ohledně přijetí protikorupčních pravidel tlačit na své dodavatele.
"Vím, že to není úplně jednoduché, ale dovedu si představit, že v nějaké základní podobě by k tomu české ministerstvo obrany mohlo přistoupit. Budeme se s nimi o tom bavit," doplnil s tím, že tyto požadavky by mohly být součástí technických podmínek tendrů.
Postupujeme podle zákona, tvrdí Stropnický
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) sdělil, že úřad při výběrových řízeních postupuje podle zákona o veřejných zakázkách. Cílem snažení ministerstva při průmyslové spolupráci je podle něj zapojení českých zbrojařských firem do mezinárodních dodavatelských řetězců a společných projektů NATO a Evropské obranné agentury (EDA).
To prý vede k tlaku na české firmy, aby zlepšovaly konkurenceschopnost, řízení nebo vývoj. České firmy jsou podle něj přímými dodavateli jak členských zemí NATO, tak Severoatlantické aliance jako takové. "Každý takový dodavatel musí projít přísným screeningem a naše firmy jsou v tomto ohledu úspěšné," zdůraznil ministr.
Index zbrojních firem zkoumal zavádění protikorupčních opatření a zvýšení transparentnosti u 163 zbrojních firem ze 47 zemí. Tatra, která v průzkumu jako jediná zastupovala Českou republiku, se ve výsledcích zařadila do nejhorší skupiny, protože protikorupční program dosud nezavedla.
Bureš zdůraznil, že index nehodnotí, zda se firma reálně dopouští korupce, ale pouze její preventivní opatření.
"V případě automobilky Tatra vnímáme, že reálně došlo k výraznému zvýšení jejího kreditu a k opětovnému etablování na indickém trhu. To sice kvitujeme, ale jsme přesvědčeni, že kromě toho by měla nejen Tatra, ale i jiné české podniky obranného průmyslu k preventivním protikorupčním opatřením přistoupit," uvedl.
Tatře šlo o přežití, ostatní šlo stranou
"Tatra se do indexu dostala nepochybně i pod vlivem špatné pověsti svých bývalých vlastníků, kteří přivedli podnik v roce 2012 do insolvenční situace,“ vysvětlil mluvčí Tatry Andrej Čírtek, který se tiskové konference zúčastnil a dodal:
"V prvních letech po nástupu nových vlastníků bylo třeba rozběhnout výrobu, restrukturalizovat firmu a získat zakázky. Pozornost se věnovala věcem zásadním pro přežití podniku, a ne protikorupčnímu programu," vysvětlil Čírtek.
Zároveň přislíbil, že do konce letošního roku se firma v zavádění protikorupčního programu "výrazně posune".
Podle Bureše hraje velmi důležitou roli v protikorupčních programech jasný postoj nejvyššího vedení firmy, že korupce nemůže být nástrojem ke zvyšování prodeje. Významné je také vzdělávání a trénink prodejní sítě a ochrana oznamovatelů korupce.
Korupční riziko je ve zbrojním průmyslu vysoké
Oproti mezinárodnímu indexu Transparency International z roku 2012 se zlepšilo 33 procent hodnocených firem. Do vyšší z celkem šesti kategorií se dostalo 42 společností, další třetina firem vykázala alespoň částečný posun. Celkové výsledky jsou tak podle TIC "spíše optimistické".
Organizace upozorňuje, že ve zbrojním průmyslu je korupční riziko vysoké všude ve světě.
V tom, jak na ně konkrétní společnosti reagují, jsou velké rozdíly jak mezi firmami, tak mezi jednotlivými státy, z nichž pocházejí. Firmy z USA dopadly v průzkumu lépe než společnosti z Evropy. V samotné Evropě pak byly méně úspěšné firmy z východu.
