Praha - Může soud zakázat poslanci vykonávat jeho mandát nebo být znovu zvolen?
Otazníků kolem trestu, který soud - zatím nepravomocně - udělil Jaroslavu Škárkovi (dříve Věci veřejné) v úplatkářské kauze, ve které dále figurují Vít Bárta a Kristýna Kočí, je víc.
Aktuálně.cz může poukázat na rok starý verdikt Nejvyššího soudu, který konstatoval, že u zastupitelů obcí to soud udělat nemůže.
Případ Nastič
Jde o případ bývalého starosty Nového Boru Radka Nastiče, kterého soud poslal na rok do vězení za braní úplatku ve výši 150 tisíc korun.
Kromě trestu odnětí svobody dostal Nastič pokutu 100 tisíc korun a zákaz činnosti v samosprávě na dobu 5 let.
Na základě dovolání se případ dostal až k Nejvyššímu soudu, který konstatoval: "K omezení základního lidského práva, v daném případě tedy pasivního volebního práva do zastupitelstev obcí, může docházet toliko za podmínek stanovených taxativně zákonem upravujícím volby do zastupitelstev obcí."
"Jakýkoliv jiný zásah do tohoto práva je vyloučen," dodal Nejvyšší soud.
Radek Nastič (zvolen za Hnutí za harmonický rozvoj obcí a měst) je tedy dál novoborským zastupitelem.
10 let nesmí být Škárka poslancem?
Právní experti pochybují, že soud může zakázat vykonávat činnost poslance.
"V demokratických zemích nemohou soudy znemožnit rozhodnutí občanů dát někomu mandát," říká Václav Pavlíček z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Soudce Jan Šott, který zakázal Škárkovi činnost poslance na 10 let, si ale za svým verdiktem stojí.
"Činnost poslance je podle zákona činností, u které lze uložit zákaz činnosti. Pokud rozhodnutí nabude právní moci a on by dál tuto činnost vykonával, tak by se mohl dopustit trestného činu maření úředního rozhodnutí," řekl soudce Šott Aktuálně.cz.
Nejvyšší soud v kauze Nastič nicméně také konstatoval , že by musel zákon o volbách do obecních zastupitelstev obsahovat "taxativně vymezené podmínky", za kterých lze výkon mandátu zastupitele zakázat.
Analogicky by tedy mohl požadovat taxativní vymezení podmínek i v zákoně o volbách do parlamentu.
Tady tedy může část verdiktu soudce Šotta narazit.
Ústavu teď chce měnit Němcová i KSČM
Mezitím se objevily hned dva návrhy, jak změnit Ústavu kvůli odsouzeným zákonodárcům.
S jednou "neprodleně" přijde předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Navrhne, aby důvodem ztráty mandátu byl i pravomocný odsudek. Dosud na tuto možnost Ústava nemyslí.
S druhou iniciativou už přišla KSČM. Kromě pravomocného odsouzení ale chce prosadit ztrátu mandátu i za tzv. přeběhlictví, tedy případ, kdy poslanec nebo senátor změní politickou příslušnost v průběhu mandátu.
Komunisté navrhují, aby ztrátu mandátu přeběhlíka mohla navrhnout strana, za kterou byl zvolen, a to do rukou Nejvyššímu správnímu soudu. Přeběhlík by pak měl právo odvolat se k Ústavnímu soud.
