Záhada souhlasu vlády s novelou o zbraních: návrh kritizovala, důvody pro neuvedla

Jan Horák Jan Horák
16. 7. 2020 20:03
Pokud by se chtěli občané dozvědět důvody, proč vláda Andreje Babiše kývla na návrh ústavou chráněného práva na obranu života zbraní, v jejím oficiálním stanovisku by ho nenašli. Aktuálně.cz se s materiálem seznámilo, chybí byť jediný argument pro. Vláda naopak senátní návrh rozsáhle kritizovala. Ze zápisu také vyplývá, že navzdory svému tvrzení ministr kultury Lubomír Zaorálek nehlasoval proti.
Vláda Andreje Babiše nevysvětlila souhlas s ústavní novelou o zbraních (ilustrační foto)
Vláda Andreje Babiše nevysvětlila souhlas s ústavní novelou o zbraních (ilustrační foto) | Foto: ČTK

Když se Babišova vláda v pondělí 13. července na svém zatím posledním zasedání dostala k senátnímu návrhu ústavou zaručeného práva postavit se na ochranu života se zbraní v ruce, čekal se jasný závěr. Vládní legislativci z ministerstev se v připomínkovém řízení výrazně vyslovili proti. Kabinet však k všeobecnému překvapení nedal na jejich doporučení a předlohu podpořil.

Z vystoupení ministrů na následné tiskové konference nevyplynulo, proč se s názorem svých odborníků rozešli. Ministr obrany Lubomír Metnar či jeho kolegyně řídící resort spravedlnosti Marie Benešová (oba za ANO) jen zmínili, že usnesení předcházela bouřlivá diskuse. Jakékoliv vysvětlení chybí i v oficiálním stanovisku, které vláda uvolnila ve čtvrtek a s jehož obsahem se Aktuálně.cz seznámilo. Naopak v něm zní jen kritika.

"Vláda k takto pojatému záměru předkladatele v prvé řadě upozorňuje, že Listina základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku tvoří základní pilíř právního řádu České republiky a jako taková by neměla podléhat překotným a neuváženým úpravám dílčího charakteru, které neprošly širší odbornou diskusí," lze se dočíst ve vládním materiálu k senátnímu návrhu.

Horní komora parlamentu dala předloze ústavního zákona zelenou 11. června. Novela by rozšířila zmíněnou Listinu základních práv a svobod, která představuje nedílnou část ústavy. Autorem předlohy je senátor Martin Červíček (ODS). "Jde o explicitní ochranu života," vysvětlil, když jeho kolegové novelu podpořili. 

Návrh nesmí vést k větší míře násilí

Navzdory svému souhlasu se vláda vůči senátnímu návrhu v osmi bodech vymezuje a připomíná jeho nedostatky. Kabinet třeba uvedl, že novela ve svých důsledcích změnu nepřináší. "Vláda konstatuje, že předložený návrh ústavního zákona lze co do praktických důsledků považovat za pouhé potvrzení současného právního stavu," stojí ve stanovisku.

V současném trestním zákonu dovolují občanům vzít do ruky na obranu svou nebo života blízkého zbraň instituty krajní nouze či nutné obrany. Na jejich základě mohou agresora zpacifikovat způsobem, jenž by byl za normálních okolností trestný. "Návrh nepřináší věcný posun v oblasti přístupu k možnosti využití těchto institutů a má spíše deklaratorní charakter," podotkla k tomu vláda.

Navržená změna článku 6 Listiny základních práv a svobod

  • (1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.
  • (2) Nikdo nesmí být zbaven života.
  • (3) Trest smrti se nepřipouští.
  • (4) Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné. Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.

Kabinet ve svém podpůrném postoji paradoxně varuje před tím, aby senátní předloha nespustila vlnu dalších změn Listiny základních práv a svobod, protože "i její stabilita je významnou hodnotou demokratického právního státu." Vláda poukázala i na systémový nesoulad předlohy se zbytkem dotčeného odstavce listiny. Aktivní právo (ke zbrani) by se v něm střetávalo se zakotvenou výjimkou z jiného práva (na život).

V připomínkovém řízení ministerstva upozornila na hrozbu, že by nové ústavní právo ve svém výkladu mohlo vést k agresivnějším a ve finále smrtelnějším řešením konfliktů. Navzdory podpoře si to myslí i kabinet. "Vláda varuje před mylným přesvědčením, že se předloženým návrhem rozšiřují meze nutné obrany. (…) Návrh tak nesmí vést ke zvýšené míře násilí, kriminality a nebezpečí ve společnosti."

Zaorálek se zdržel, nehlasoval proti

Podle stávajícího zákona lze zbraní rozumět cokoliv, co činí útok na tělo efektivnějším. Za zbraně se v tomto duchu považují také nože či sekery, jejichž získání či držení neupravují na rozdíl od pistolí žádné předpisy. "Vláda upozorňuje, že navržená úprava se s těmito skutečnostmi nevyrovnává, a to ani v rámci důvodové zprávy, a zjevně cílí především na střelné zbraně," vymezuje se kabinet.

Přehledně řečeno - vláda Andreje Babiše jediným slovem neodůvodnila potřebu ústavní změny, pro kterou hlasovala. Její postoj přitom bude výrazným vodítkem pro provládní poslance při projednávání zákona ve sněmovně, kde se o jeho osudu rozhodne. Hospodářské noviny v této souvislosti ve středu upozornily, že většina předsedů poslaneckých klubů předpokládá schválení novely.

Vláda se na podpoře předlohy shodla výrazně, pro zvedlo ruku deset z jedenácti přítomných ministrů. Podle informací Aktuálně.cz chyběli na jednání, po řádné omluvě, tři nejvýraznější ministři ČSSD - Jan Hamáček, Tomáš Petříček a Jana Maláčová. Od stanoviska vlády se obratem distancoval jeden ze dvou přítomných sociálnědemokratických ministrů Lubomír Zaorálek. Na Twitteru uvedl, že hlasoval proti. Podle zápisu ale proti nehlasoval, jen se zdržel.

"Já své zdržení chápu jako nesouhlas a stanovisko proti tomu, co se tam zformulovalo. I když to vypadá jako zdržení, ale pro všechny ministry to bylo jasné. Odmítl jsem se na tom podílet a hlasoval jsem jinak. Řekl jsem také, že ve sněmovně budu vystupovat proti tomu, protože s tím nesouhlasím," vysvětloval Aktuálně.cz rozpor svého tvrzení s oficiálním zápisem z jednání.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Sněmovna schválila posílení pravomocí ČNB při řešení krizí

Česká národní banka zřejmě získá novou pravomoc vyhlásit u finanční instituce ohrožené případnou krizí tzv. moratorium, tedy na určitou dobu pozastavení plnění jejích závazků. Cílem opatření je zabránit dalšímu zhoršení finanční situace dané firmy. Předpokládá to vládní novela zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, kterou schválila Sněmovna. Nyní ji dostane k projednání Senát. Novela reaguje na novou směrnici EU.

Moratorium umožňuje centrální bance nařídit firmě, aby pozastavila platby a plnění jejích závazků na nezbytně nutnou dobu. V tomto případě by moratorium nemělo podle směrnice trvat déle než dva dny. Cílem je podle materiálu poskytnout ČNB dostatek času ke zjištění, zda je řešení krize ve veřejném zájmu. Dále slouží také k tomu získat čas ke zvolení vhodných opatření k řešení krize.

Návrh zákona je podle materiálu předkládán především kvůli zavedení revidovaného rámce pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (BRRD II) v rámci EU. Obecně je cílem BRRD zajistit harmonizaci při řešení selhání finančních institucí. Tím má být zaručeno, že náklady v případě selhání finanční instituce ponesou zejména společníci a věřitelé, nikoliv daňoví poplatníci. Česko mělo směrnici zavést do 28. prosince 2020.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Petříček odstoupil z pražské kandidátky ČSSD do sněmovních voleb. Kritizuje narušení demokratické tvorby listiny či kšeftování s hlasy a trafikami

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

V elektrárně Dukovany se smrtelně zranil pracovník, propadl střechou skladu

V Jaderné elektrárně Dukovany se ve středu smrtelně zranil zaměstnanec dodavatelské firmy. Propadl střechou pomocného skladu, která nebyla určená k pohybu osob. Ani přes okamžitý zásah kolegů a záchranářů se ho nepodařilo zachránit, sdělil mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Okolnosti neštěstí prověřuje firma ČEZ, inspektorát práce i policie.

"Oznámení jsme přijali," uvedla mluvčí krajské policie Dana Čírtková. Elektrárna je podle mluvčího připravená poskytnout veškerou součinnost a možnou podporu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy