Společenská místnost v domově důchodců ve Dvoře Králové bývá za normálních okolností plná čiperných seniorů, kteří se společně smějí, diskutují, starají se o rybičky nebo ptáčky. Je to místo vzájemného setkávání, kde tráví velkou část svého času. V době pandemie je však samozřejmě všechno jinak. Právě klienti těchto zařízení patří do vůbec nejohroženější skupiny a jedním z opatření je i co nejvíce omezit jejich vzájemný kontakt.
"Velké společenské místnosti byly místy živého setkávání, dneska jsou prázdné, většina z našich klientů je zalezlá ve svém pokoji. Maximálně si někdo vezme roušku, jde se podívat za zvířaty a pak jde hned zpátky na pokoj. Za chvilku z toho budou mít ponorku," popisuje ředitelka domova Ludmila Lorencová.
O něco méně veselá atmosféra než obvykle je i v domově důchodců ve dvoutisícovém jihočeském městě Horní Planá, které se nachází v těsné blízkosti lipenské přehrady. "Jsou takoví smutnější. Kvůli tomu, že se nekonají společné aktivity, se jen občas projdou po chodbách. Z domova zmizel život, zmizelo takové to veselí, které tu běžně máme. Je to smutnější a unavenější, ale jinak si myslím, že nikdo nepanikaří," říká ředitelka domova Renata Březinová.
Přestože řada klientů domova nově jí ve svých pokojích, někteří si přece jenom pokrm ve společných prostorách neodpustí. "My do té jídelny chceme, jinak se tady zblázníme, však jsme tu jak ve vězení," tlumočí ředitelka nářky seniorů.
Jí vedený domov má však oproti jiným zařízením tu výhodu, že má vlastní oddělenou zahradu. To jim v časech, kdy senioři z domovů nesmí na veřejnost, dává alespoň nějakou možnost jít ven na čerstvý vzduch.
Nedoslýchaví telefonovat s rodinou nemohou, posílají pohledy
Senioři nejsou ochuzeni jen o společenské aktivity, řada z nich postrádá i osobní kontakt s rodinou, na který byli zvyklí. A někteří se se svým příbuzenstvem setkávali i několikrát týdně. Současná opatření státu však zakazují jakékoliv návštěvy, jedinou možností je tak telefonický kontakt. Toho senioři využívají, těm, kteří mobilní telefon nevlastní nebo s ním neumí, pomáhají pracovnice domovů.
Vědomí toho, že jsou riziková skupina, výrazné omezení možností, jak trávit volný čas, a nemožnost setkání s rodinou jsou pro řadu seniorů těžkou zkouškou. "Určitě je to obrovský nápor na psychiku. Už jenom to, že za nimi rodinní příslušníci nemohou. Někteří se těžko domluví i po telefonu, protože méně slyší," říká Miluše Kopecká, která vede domov v Ústí nad Orlicí.
V Horní Plané se dokonce někteří klienti vrátili do časů, kdy ještě bylo běžné komunikovat prostřednictvím dopisů. Jedno z oddělení seniorů se proto rozhodlo, že bude svým rodinám posílat pohlednice.
Náročné pro psychiku to však není pouze pro seniory, ale i pro personál. Kvůli zavřeným školám a školkám musí někteří zaměstnanci zůstat doma, protože jinak by se neměl o děti kdo starat. Další zaměstnanci mají nařízenou karanténu, protože se vrátili ze zahraničí nebo přišli do styku s osobou, která je nakažená.
Řada zaměstnanců je však ochotná kvůli péči o seniory leccos obětovat. "Dost lidí mi podepsalo, že když jim zavolám i v noci, že přijedou. Máme sbalené kufry. Jsme připravení tu v případě karantény zařízení zůstat třeba 14 dní a spát tady s nimi," vysvětluje Březinová.
Půtky ministrů nám nepomáhají, říkají ředitelky
Některé šéfy podobných zařízení proto mrzí, když politici ve svých vyjádřeních a opatřeních na poskytovatele sociálních služeb zapomínají. "Všichni víme, že sociální služby nejsou v první linii. Teď si všichni předhazují, kdo to měl řešit nebo čí to je vina. Ale my nejsme na nějakém desátém místě. A když vidíme různé tabulky priorit, kde jsou pošťačky, prodavačky a pak kategorie ostatních, tak si říkáme, že my jsme tedy ti ostatní? Nebo kde jsme? Sociální služby tvoří obrovský segment a nikde vyjmenované nejsou," říká zklamaně ředitelka Lorencová.
A přidává se také ředitelka Březinová. "Mám pocit, že pan ministr zdravotnictví (Adam Vojtěch) si až teď všiml, že máme domovy důchodců. Ale nechci to dávat za vinu jemu. Trochu si myslím, že mu měla už před třemi týdny paní ministryně Maláčová vysvětlit, že senioři jsou i v domovech důchodců," říká Březinová. Zároveň dodává, že nerozumí hádkám ministrů, kdo je za tuto oblast zodpovědný. "Půtky, které sledujeme v médiích, nám nikomu nepřidají, protože to si pak říkáme: 'Panebože, kde to jsme.'"
Domovy důchodců se začala vláda zabývat až poté, co se v těchto zařízeních objevili první nakažení nemocí Covid-19. Někteří z pacientů s touto nemocí již zemřeli. Patrně nejkritičtější je situace v Břevnici u Havlíčkova Brodu, kde se nákaza potvrdila u 20 z 22 klientů domova a devíti jeho pracovníků.
Na to, že vláda začala řešit domovy seniorů pozdě, si v otevřeném dopise stěžovala i viceprezidentka Asociace poskytovatelů sociálních služeb Daniela Lusková, která vede dům seniorů v Hradci Králové.
"Na konci března, kdy je pandemie v plném útoku a dopadá na kolektivní zařízení, nám doporučíte, abychom zakázali návštěvy, zavedli hygienu rukou a měřili zaměstnancům a klientům teplotu. No dovolte! Děláte z nás nekompetentní blbečky, kteří potřebují poradit tak banální věc," napsala rozhořčeně v dopise Lusková s tím, že taková opatření samozřejmě už domovy dávno zavedly bez toho, že by je k tomu někdo vyzval. Pobouřeně reagovala také na komentáře, že nákazu do domova důchodců zavlekli zaměstnanci.
To nakonec naštvalo i ředitelku Lorencovou. "Nikdo určitě nikoho nenakazí naschvál. Ale všichni pracujeme naplno, máme doma partnery, musíme jít nakoupit, čerpáme benzin do auta a tak dále. To jsou možnosti, jak něco i při maximální opatrnosti chytit a do domova dovléct," vysvětluje Lorencová.
První respirátory přišly až tento týden
Ředitelkám vadí, že vláda domovům seniorů nijak nepomohla. Roušky pro personál a klienty si domovy obstarávaly samy nebo je dostávaly od dárců. Domov v Horní Plané obdržel prvních 400 roušek a 40 respirátorů až tento týden, do té doby byl odkázán na vlastní síly. Podobně na tom byli ve Dvoře Králové, kde respirátory obdrželi až toto pondělí.
Organizace na pomoc seniorům a odborníci z vysokých škol to v pondělí ve společném prohlášení označili za "fatální zpoždění" a upozornili, že v řadě zařízení je stále kritický nedostatek ochranných pomůcek. Na nedostatečnou ochranu seniorů v těchto zařízeních upozorňovaly již 5. března na tiskové konferenci Asociace poskytovatelů sociálních služeb i zdravotnické odbory. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula den nato prohlásil, že je potřeba přednostně zásobit zdravotníky.
Odborníci po vládě rovněž požadují, aby zajistila plošné testování klientů a personálu v domovech pro seniory a podobných zařízeních s tím, že by k němu docházelo opakovaně například po čtrnácti dnech. Ministerstvo zdravotnictví však dosud požaduje testování jen nově příchozího klienta a jeho izolování po dobu čtrnácti dnů.
Podle dalšího nařízení mají domovy vyčlenit část svých prostor pro případ, že by bylo nutné některého z nakažených seniorů izolovat. V ideálním případě by mělo jít o deset procent kapacity. Pro řadu zařízení je to však problém, protože izolovaná lůžka lze vzhledem k povaze zařízení najít jen obtížně. V Horní Plané mají k tomuto účelu pouze tři lůžka, další tři mohou zřídit provizorně ve skladu.
"Zní to děsivě, to ano, ale je to jediné, co můžeme udělat. Izolační pokoj, který slouží i ve standardním provozu, máme pouze pro tři klienty, což našemu zařízení o sto lůžkách v běžném provozu stačí. Pokud budeme muset izolovat patnáct klientů, tak to nedokážeme," vysvětluje ředitelka Březinová.
O tom, že řada domovů nemá dostatečnou kapacitu na izolaci nakažených seniorů, jednal v pondělí s hejtmany prostřednictvím videokonference ministr vnitra Jan Hamáček. Výsledkem je, že kraje se budou snažit najít prostory, kam umístit izolované seniory pro případ, že domov seniorů bude mít lůžka pro izolaci plná.
