"Ve chvíli, kdy bude zvolen nový předseda sněmovny, tak se z křesla zvednu a půjdu si někam sednout," říká ke svému konci v čele sněmovny Radek Vondráček. Je možné, že se stane řadovým poslancem, byť on sám by rád usedl na post jednoho z místopředsedů sněmovny.
Ve středu odpoledne se ve sněmovně odehraje debata, ve které bude často znít mimo jiné právě Vondráčkovo jméno. Zatímco ANO ho navrhuje na post místopředsedy, zástupci pěti stran budoucí vlády chtějí potvrdit svá slova z předešlých dní, že Vondráčka nepodpoří. Protože tyto strany mají ve sněmovně většinu, Vondráčkovy šance na zvolení jsou malé.
"Budeme ho ale navrhovat a budeme chtít, aby o něm proběhlo tajné hlasování. Radek Vondráček je velmi dobrý a zkušený politik," prohlašuje šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová s tím, že Vondráček je připravený se před sněmovnou hájit.
Jaký byl tedy Vondráček šéf sněmovny? "Ačkoliv mi to asi oficiálně kritici nepřiznají, tak jsem se vždycky snažil měřit všem stejným metrem a být nadstranický. Jsem typ člověka pro parlamentní práci. V parlamentu jsem se našel, jsem obdivovatel parlamentní demokracie," sdělil Aktuálně.cz Vondráček, který se označuje za člověka konsenzu.
Hra na kytaru, návštěva u Zemana
Veřejnost si ho ale možná bude nejvíce pamatovat kvůli fotce z října 2017, kdy po večírku ve sněmovní restauraci vylezl na předsednický stůl a hrál na kytaru. Jakmile vyšla tato fotka v březnu 2019 na veřejnost, hájil se tím, že v té době byla jednací síň v rekonstrukci a on ještě ani nebyl předsedou sněmovny. Dotazy na tuto událost Vondráčka příliš netěší. Při rozhovoru pro Aktuálně.cz ale připustil, že asi udělal chybu.
"Možná nebylo chytré postavit se na stůl. Bohužel, moji kritici toto použili proti mně tisíckrát," prohlásil. A vzápětí dodal, že by mu zpěv ve sněmovně nevadil - ovšem už ne na stole. "Kdybychom byli jako poslanci co k čemu, tak bychom si tam alespoň jednou za rok zazpívali. Já jsem s klidem připravený zahrát na kytaru," tvrdil.
Závěr svého úřadování v čele sněmovny si ale rozhodně představoval jinak, než jaký nakonec byl. Když už ho kancelář Poslanecké sněmovny nechala vyfotit do galerie šéfů dolní parlamentní komory a on se začínal balit, stal se součástí dění kolem prezidenta Miloše Zemana.
Na výzvu prezidentova kancléře Vratislava Mynáře navštívil v jeho doprovodu Zemana v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Když poté oznámil, že s prezidentem normálně mluvil a komunikoval, vyvolalo to údiv a podezření, jestli si Vondráček nevymýšlí, protože v té době lékaři označovali Zemanův stav za velmi vážný. Dokonce den před návštěvou Vondráčka obdržel Mynář od lékařů sdělení, že Zeman není schopen vykonávat svou funkci. Kancléř ale informaci před veřejností zatajil.
Vondráček se stal terčem ostré kritiky a někteří opoziční poslanci ho vyzývali, aby na post předsedy sněmovny rezignoval. Situace se částečně zklidnila, protože video zveřejněné později prezidentskou kanceláří ukázalo, že Vondráček za Zemanem skutečně byl a on s ním mluvil. Ovšem také odhalilo, že Vondráček, Mynář ani další návštěvníci neměli u nemocného prezidenta na jednotce intenzivní péče na ústech roušku.
"Říkal jsem pravdu. Přitom tolik lidí mě obviňovalo a označovalo za lháře," stěžuje si Vondráček. Za Vondráčka se po počáteční kritice postavili i poslanci ANO, kteří ho nominovali na místopředsedu sněmovny. Opoziční poslanci však trvají na tom, že člověk jako Vondráček ve vedení sněmovny být nemůže. A například lídr koalice Spolu Petr Fiala avizuje, že ho tato koalice ani koalice Pirátů a starostů volit nebude.
Vadí spolupráce s lichváři i vystupování v Rusku
Poslanci obou koalic poukazují ještě na jednu záležitost, která Vondráčkovi přitížila. Hospodářské noviny napsaly, že jako advokát spolupracoval s odsouzenými kroměřížskými lichváři Miroslavem Kolmanem a Rudolfem Cieslou. Přinesly mimo jiné příběh psychicky nemocné ženy, která přišla kvůli těmto lichvářům o dům. "Řada informací byla nepravdivých. Budu se bránit u soudu," prohlašuje Vondráček. Noviny ale trvají na svém a upozorňují, že všechny informace mohou doložit.
Kromě toho se Vondráčkovým kritikům nelíbí ani jeho politické vystupování, a to zejména vůči Rusku. Část sněmovny v minulosti Vondráčka kritizovala za to, že když navštívil Rusko, nesetkal se s žádnou opozicí ani se zástupci nevládních organizací.
Když Vondráček na toto téma mluvil s Aktuálně.cz, tvrdil, že prý postupoval tak, aby hájil české zájmy. "Rozčiluje mě, když někdo ze mě dělá obhájce Ruska a rusofila," stěžuje si šéf sněmovny, který se před zvolením do sněmovny mezinárodní politice nijak nevěnoval.
Tehdy ho oslovila Babišova pravá ruka v hnutí ANO Jaroslav Faltýnek, který ho tak fakticky přivedl do politiky. A když byl Vondráček ve sněmovně, dostal se do povědomí v prvním volebním období zejména tím, že bránil předsedu ANO Andreje Babiše před přijetím zákona o střetu zájmů, známého jako lex Babiš. Opoziční poslanci ho nakonec prosadili, a Babiš tak musel například převést majetek Agrofertu do svěřenských fondů.
Jestli měl někdo obhájit místo, proč ne já?
Vondráček při bilancování svého účinkování ve sněmovně tvrdí, že na jednu stranu počítal s koncem šéfování sněmovny po čtyřech letech, zároveň ale doufal i v pokračování.
"Já jsem si v podstatě nikdy nevybalil. Když půjdete po schodišti, kde jsou fotografie předcházejících předsedů sněmovny, tak uvidíte, že žádný předseda po roce 1989 nebyl ve své funkce více než jedno volební období. Proto jsem bral tuto funkci vždy s pokorou," tvrdí. Hned ale dodává: "Jako sportovec jsem si občas říkal, jestli by měl někdo z předsedů sněmovny obhájit své místo, tak proč bych to nemohl být já?"
Někteří mu říkali, že má nakročeno k tomu, aby byl předsedou sněmovny i další volební období, protože v průzkumech bylo dlouho ANO s velkým náskokem první. "Zejména v prvních dvou letech vypadaly preference, jako když vidíte lokomotivu a za ní pár malých vagonků, což byly jednotlivé strany. Už tehdy jsem varoval, že všechno se může změnit právě s odkazem na to, že se předsedové mění maximálně po čtyřech letech. A ukazuje se, že jsem měl pravdu," konstatuje.
Vondráček si tak musí zvykat na zcela novou situaci, kdy poprvé od zvolení poslancem v roce 2013 nepatří k vládní většině. "Píší mi lidé, jak si mohu dovolit požadovat nějaká místa ve sněmovně pro hnutí ANO. My ale máme 72 poslanců, což je 36 procent mandátů. Máme důvěru skoro jednoho a půl milionu lidí. Panebože, už se začněme v této zemi respektovat," prohlašuje končící šéf sněmovny. A jako čerstvý opoziční politik možná zažije při hlasování o své osobě první porážku v novém volebním období.
