Praha - Zářijový průzkum volebních preferencí z dílny Centra pro výzkum veřejného mínění ukázal, jak by voliči měsíc a půl před volbami rozdali karty jednotlivým stranám.
Ve spojení s předvolební anketou deníku Aktuálně.cz tak získáváme zajímavý nástroj, který nám může pomoci ukázat, co v příštím volebním období od poslanců a vlády čekat.
Jedním z předpokládaných kroků, se kterým nová vláda zřejmě přijde, je zvýšení minimální mzdy na 12 tisíc (pro informaci - v letošním roce došlo k jejímu navýšení z osmi tisíc na 8 500 korun).
Zmiňujeme to zejména proto, že nejvýraznějším zastáncem tohoto kroku je zároveň předpokládaný vítěz voleb, tedy sociální demokracie.
"Zasadíme se o růst minimální mzdy na úroveň 12 tisíc korun hrubého příjmu v roce 2018. Lidé, kteří poctivě pracují, se musejí ze mzdy uživit a mít vyšší životní úroveň než ti, kteří se práci vyhýbají," tvrdí Lidový dům prostřednictvím svého mluvčího Martina Ayrera.
Zavadil: Nedělejme z minimální mzdy ideologického strašáka
"Nechápu, jak mohou někteří politici neustále omílat, že minimální mzda je strašákem tržní ekonomiky, že by vůbec neměla existovat či, že její navyšování zvyšuje nezaměstnanost. Sedm posledních let se minimální mzda vůbec nezvyšovala a nezaměstnanost vystoupala do rekordních čísel, takže jde o jakousi neoliberální báchorku," míní lídr pražské kandidátky ČSSD a současně šéf odborů Jaroslav Zavadil.
"To by se Lucembursko či Nizozemsko, kde je tradičně nejvyšší minimální mzda - 1466 a 1265 eur -muselo potýkat s katastrofální nezaměstnaností," dodává zároveň s poukazem na Spojené státy americké, které navzdory své liberálnosti mají rovněž zavedenou minimální mzdu.
"Minimální mzda má nejen funkci sociálně ochrannou, ale i motivační - a tedy je lepší pracovat než pobírat sociální dávky. Volební návrh ČSSD se pouze snaží přiblížit úrovni běžné v Evropě," dodává.
Na levici jasno. Téměř
Návrh na zvýšení minimální mzdy podporují kromě sociální demokracie ještě komunisté, lidovci a DSSS. Názor levicové Strany práv občanů Zemanovci se od nich sice mírně liší, je ale zřejmé, že společnou řeč by v této věci mohly strany najít.
"Minimální mzda by měla odpovídat výkonnosti ekonomiky, úrovni platů v národním hospodářství a neměla by vytvářet další bariéru při tvorbě pracovních míst. V každém případě by se měla upravovat kontinuálně a ne skokově," říká místopředseda SPOZ Vladimír Kruliš.
Ostatně postupné zvyšování minimální mzdy upřednostňují také lidovci, ti však zatím nemají účast v Poslanecké sněmovně (a tedy eventuální podíl na vládě) jistou.
Proti takovému návrhu jsou pochopitelně i dvě budoucí (nejspíše) opoziční uskupení - hnutí ANO 2011 (podle kterého by měl minimální mzdu určovat trh a jehož šéf Andrej Babiš na jednom z dřívějších setkání s voliči přiznal, že neví o tom, že by takový institut vůbec existoval) a TOP 09.
Kalousek: Vyšší minimální mzda, vyšší nezaměstnanost
"Zvýšení minimální mzdy problematiku zaměstnanosti nevyřeší, ale naopak vede ke zvýšení nezaměstnanosti nízkopříjmových skupin. Jsme pro jiná, prorůstová opatření v otázkách zaměstnanosti," míní druhý muž TOP 09 Miroslav Kalousek.
Takový návrh pochopitelně odmítají také zaměstnavatelé. "Nevnímáme minimální mzdu a její zvyšování jako ideální nástroj ke zvyšování blahobytu obyvatelstva. Její zvyšování nad hodnotu práce, která je dosahována na trhu, může vést ke snížení poptávky a tedy zmenšení trhu, snížení počtu poptávaných pracovníků a v důsledku zvýšení nezaměstnanosti," říká mluvčí Hospodářské komory Lenka Vodná.
Komora má podle ní za to, že tržní hodnota nejméně kvalifikované práce v blízké budoucnosti nedosáhne ani zdaleka výše dvanácti tisíc korun. "Z tohoto důvodu se obáváme, že zvýšení minimální mzdy na tuto částku by způsobilo nezanedbatelné zvýšení nezaměstnanosti," konstatuje Vodná.
Komora argumentuje ztížením schopnosti tuzemských podniků konkurovat zahraničnímu dovozu, zejména z Asie. "Navýšení nákladů způsobené takovým opatřením by mohlo znamenat ztrátu konkurenceschopnosti, a tedy v konečném důsledku i odchod z trhu či bankrot," dodává Vodná.
