Areál Pražského hradu je v sedm hodin ráno až na vojáky na stráži úplně prázdný. S jednou výjimkou. Přes jednotlivá nádvoří se prochází bývalá kancléřka Jana Vohralíková se svým bílým retrívrem Arlym. Chodí tudy den co den už několik měsíců.
"Když jsem tady ještě pracovala, vycházela jsem ho venčit kolem šesté. Dostala jsem ho před jedenácti měsíci od dětí jako štěňátko a jsem šťastná, že ho mám," říká o svém psovi, který svou velikostí už jako štěně vůbec nepůsobí. K lidem se ale chová přátelsky, je zvyklý na venčení v místech, kam chodí i policejní psi.
Kdyby se Jana Vohralíková jen o pár kroků odklonila od své pravidelné trasy, mohla by zamířit na své bývalé pracoviště, kde byla naposledy v polovině února. Od té doby jí běžela do konce dubna výpovědní lhůta, kdy "furt něco dotahovala". Skutečné volno jí začalo až nyní.
Říká, že v budoucnu by chtěla pracovat na nějakém "pěkném projektu", zmiňuje třeba připravovanou Vltavskou filharmonii. "Nemyslím přímo tento projekt. Dávám to jako příklad něčeho, v čem vidím obrovský smysl. A má to přesah. Už mám hodně zkušeností, takže si myslím, že bych v něčem podobném mohla být užitečná," podotýká žena, která je původní profesí projektantka ve stavebnictví.
Působí spokojeně a vyrovnaně, k čemuž podle ní hodně napomáhá to, že zůstala bydlet na Hradě v domě se zahradou, kde má Arly výběh. "Jsem panu prezidentovi vděčná, že tady můžu zůstat až do konce roku," říká. Jak Aktuálně.cz v březnu napsalo, Vohralíková bude za byt platit včetně služeb 23 tisíc korun měsíčně. Hrad tvrdí, že v bytě by stejně nikdo jiný nebydlel.
"Není za tím nic jiného než to, že se pan prezident zachoval jako slušný člověk. Když jsem se ho v lednu při jednání o mém odchodu zeptala na bydlení v nájmu, tak řekl, že mi určitě vyjde vstříc. Nakonec mám smlouvu do konce roku. Jsem mu za to opravdu vděčná, protože nejsem pod žádným tlakem, že se musím rychle vystěhovat. Přece jen mi není dvacet a nemůžu vzít batůžek a jít jinam," konstatuje. V domě bydlí ještě jedna zaměstnankyně prezidentské kanceláře a další zaměstnanec se bude stěhovat.
Když mi to prezident oznámil, byl to šok
Při setkání s Aktuálně.cz se nechtěla bývalá kancléřka příliš ohlížet za svým působením v čele prezidentské kanceláře ani vyjadřovat ke zprávám o sporech s poradcem a přítelem prezidenta Petrem Kolářem. Argumentovala tím, že rozhovory už neposkytuje, občas ale zajde na nějakou besedu, pokud ji pozvánka zaujme.
"Chodím mezi lidi velmi ráda, mám s nimi výborné zkušenosti. Přijde mi to jako paradox. Přestože o mně v minulosti vyšlo mnoho nelichotivých článků, lidé se ke mně při osobním setkání často hlásí a chovají se velmi hezky," pochvaluje si a se smíchem vypráví, jak ji na ulici zastavují a oslovují ji "paní z Hradu". Vidět to bylo i při zmiňované ranní procházce se psem, kdy se srdečně zdravila s několika zaměstnanci Hradu, kteří právě přicházeli do práce.
Prezidenta Pavla podle svých slov zatím nepotkala. Co přesně jí řekl, když jí oznamoval konec, nechce prozradit. "Přiznávám, že v první chvíli, když mi to oznámil, to byl šok. Ale když si nyní s odstupem času přehrávám první okamžiky, necítila jsem v té chvíli zklamání. Brala jsem to jako realitu. Takto to prostě je, odcházím. Možná je to i věkem. Když je člověku šedesát, přijde mi jako ztráta času živit se nějakými negativními pocity," vysvětluje. Opakuje ale, že necítí ukřivděnost, zklamání či lítost.
Přestože vyšlo několik článků o tom, že s kancléřkou bylo obtížné vyjít a k některým podřízeným se chovala špatně, ona sama to jednoznačně popírá. "Není to pravda. Jsem člověk, který je náročný, který vyžaduje, aby úřad fungoval co nejlépe. Ale to neznamená, že se chovám k lidem špatně. Samozřejmě, když se s někým musíte rozloučit, protože na svou práci nestačí, není jednoduché, aby to přijal," tvrdí Vohralíková.
Kolář smlouvu neměl a ani ji nechtěl
Aktuálně.cz navštívilo jednu z besed, kde exkancléřka vystupovala. Přítomné si rychle získala nejen vyprávěním o tom, jak to chodilo na Hradě, což lidi zajímalo nejvíc, ale třeba také povídáním o svém dětství, která neměla jednoduché. Jejího otce komunisté v 50. letech nespravedlivě odsoudili na jedenáct let do vězení, což ovlivnilo její mládí i další život.
Vohralíková na besedě odpovídá na všechny otázky s výjimkou jediné - co jí řekl prezident, když jí oznámil její konec. "Ctím právo pana prezidenta vybrat si člověka do vedení prezidentské kanceláře. Zejména když s tímto člověkem sdílí spoustu věcí. Je to skutečně jen a jen na něm," upozorňuje.
I tentokrát o něm ale mluví jen pozitivně. "Jsem přesvědčená, že je schopný dávat lidem naději. Zůstává pro mě člověkem, který má potenciál změnit tuto zemi, pokud se nestane něco zcela nečekaného. Nemůžu být ta, která ho bude jakýmkoliv způsobem ostřelovat," prohlašuje.
Lidé ale byli zvědaví také na její vztah k poradci Petru Kolářovi, se kterým se dostala do sporu kvůli jeho bezpečnostní prověrce. Vohralíková za tehdejším postupem nadále stojí. "Naše kancelář mohla požádat o prověrku jen pro ty lidi, kteří s námi mají smlouvu na nějakou práci. V žádosti o prověrku uvádíme, co takový člověk pro nás dělá a proč žádáme o prověrku. Ale Petr Kolář takovou smlouvu neměl a ani ji nechtěl. Nemohli jsme tedy žádat o prověrku," vysvětluje bývalá kancléřka. Kolář po jejím odchodu řekl, že o prověrku už usilovat nebude.
Podle svých slov se snažila mít s Kolářem korektní vztahy už proto, že se dobře znali. "My jsme v roce 2018 zakládali spolek Občané pro, v rámci kterého jezdil Petr Kolář s Petrem Pavlem po besedách s názvem Voják a diplomat. Už tehdy jsme uvažovali, že jeden z nich by mohl kandidovat na prezidenta. Následně průzkum veřejného mínění ukázal, že Petr Pavel má mnohem větší šanci uspět," popisuje.
Nastal střet dvou odlišných světů
O roční práci na Hradě mluví na besedě jako o velmi hektickém a nelehkém období, kdy se snažila postavit úřad na nohy po éře kancléře Vratislava Mynáře. "Nikdo nemá představu, v jakém stavu jsem úřad přebírala a jak obrovský kus práce jsem musela se svými spolupracovníky udělat," říká Vohralíková. Nastupovala v situaci, kdy většina lidí změny na Hradě vítala. A čekali zklidnění po éře Miloše Zemana, Vratislava Mynáře a Martina Nejedlého.
Na veřejnost se ale opakovaně dostávaly spekulace o sporech v prezidentské kanceláři a zprávy o odchodech lidí, kteří s Pavlem spolupracovali před prezidentskými volbami. Vohralíková tehdejší dění vysvětluje tak, že nastal střet dvou úplně odlišných světů - úředníků a zaměstnanců, kteří tam dlouhodobě pracovali, s nově příchozími lidmi.
"Nováčci přišli na Hrad s nadšením, které si přinesli ještě z vítězné kampaně. Byli přesvědčeni, že prezident je skvělý a je potřeba dělat co nejrychleji spoustu nových věcí. Ovšem věci ve státní správě nejdou tak snadno, takže se někteří nechovali příliš dobře k úředníkům. Ale nebylo možné úředníkům všechno vyčítat, dělali svoji práci, kterou znali, na rozdíl od nově příchozích," popisuje svůj pohled Vohralíková.
Stejně jako v případě Petra Pavla, ani v případě aparátu hradní kanceláře nevolí žádná kritická slova. Naopak je podle svých slov šťastná, kolik zůstává ve vedoucích funkcích lidí, které ona sama vybrala. Například bývalý bankéř a pražský náměstek primátora pro finance Pavel Vyhnánek, kterého si vybrala jako ředitele finančního odboru, se osvědčil natolik, že se tento měsíc stal ředitelem Správy Pražského hradu.
Vohralíková se teď nejvíce těší na začátek června, kdy bude slavnostně odhalena Lavička Václava Havla v místě, kde je nejšťastnější - v Budislavi u Litomyšle, u ekumenického kostela Boží lásky, který projektovala a který má podobu lidského srdce. "V minulosti jsem se zmínila, že bych si moc přála, kdyby u tohoto kostela byla Lavička Václava Havla. A děti mi společně s mými přáteli toto přání splnili. Navíc k lavičce napsala krásný dopis paní Dagmar Havlová," dodává.
