Vnitro zrušilo dotace pro obce, které ubytovaly uprchlíky. Jediná motivace zmizela, zlobí se radnice

Jan Hejl Jan Hejl
13. 6. 2016 20:30
Až do letošního ledna ministerstvo vnitra motivovalo obce, aby nabídly své byty uprchlíkům. Česká města za každou ubytovanou rodinu běženců dostala dotaci až půl milionu korun, kterou využívala třeba na opravy chodníků nebo školek. S novou podobou Státního integračního programu se ale podmínky změnily – obce ztratily možnost peníze získat. Změna podmínek se nelíbí například brněnské radnici. Podle tamního zastupitele tím obce ztratily takřka jedinou motivaci uprchlíkům pomáhat. Ministerstvo vnitra se brání, že města možnost dotace využívala stejně jen sporadicky.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Brno – Ještě loni platilo jednoduché pravidlo: Když obec poskytne svůj byt uprchlické rodině, dostane od ministerstva vnitra dotaci až půl milionu korun. Tu pak využívala na nutné investice – opravu chodníků, školek nebo třeba vybudování nové kanalizace. V lednu ale ministerstvo podmínky změnilo.

V nové podobě Státního integračního programu (SIP), který má pomoct běžencům začlenit se do společnosti, už dotace chybějí. Města tak přišla o takřka jedinou motivaci, proč byty uprchlíkům nabídnout.

Konec finanční podpory se nelíbí například brněnské radnici, která se dlouho stavěla k integraci cizinců aktivně. Brno jako jedno z mála českých měst – navzdory často negativní náladě ve společnosti – své byty rodinám běženců poskytovalo.

Podle brněnského zastupitele Martina Freunda (Žít Brno), který má na starosti sociální začleňování, bylo už v době ministerských dotací obtížné přesvědčit starosty městských částí, aby uprchlíkům v bytové nouzi pomohli.

"Je to politicky choulostivé téma, ovšem nový SIP maže jakoukoliv motivaci pro města byty cizincům nabízet," připomíná. "Zrovna v době, kdy se může stát, že budeme potřebovat víc bytů pro uprchlíky, je třeba obce přece naopak motivovat," myslí si Freund.

Vnitro: Můžete pomáhat dobrovolně

Jen do konce roku 2017 se Česko zavázalo, že na základě unijních kvót přijme téměř tři tisíce migrantů ze středomořských zemí, které jsou uprchlickou krizí nejvíc zatížené. Na tento paradox Freund upozorňuje: V minulosti, kdy do Česka přicházel jen zanedbatelný počet běženců, vnitro obce finančně motivovalo. "Nyní ministerstvo ví, že tisícovky uprchlíků přijdou, ale dotace zastaví?" diví se.

Úřad Milana Chovance se brání, že obce možnost nabídnout byt výměnou za dotaci využívaly jen sporadicky a nedělaly to "pro peníze." Vnitro loni dotaci vyplatilo jen v osmi případech, radnice přitom cizincům poskytly celkem 157 integračních bytů.

"V minulosti jsme spolupracovali s řadou obcí, které nabídly nejen integrační bydlení a další služby, a jejich motivem skutečně nebyla finanční dotace," tvrdí mluvčí ministerstva Hana Malá s tím, že města mohou i dál státem uznaným azylantům dobrovolně pomáhat.

Podle Ludmily Bobysudové z Organizace pro pomoc uprchlíkům byly dotace dobrou možností, jak získat peníze například na rekonstrukci městských bytů, které zdevastovali předchozí nájemníci.

"Minulý systém byl pro veřejnost přijatelnější - platil princip něco za něco. Nicméně v současném modelu, kdy obce nemají absolutně žádnou finanční pobídku, bude jejich ochota dávat nájemní smlouvy azylantům minimální," varuje Bobysudová. Situaci přirovnává k přesidlovacím programům pro uprchlíky z Barmy nebo Uzbekistánu, kteří do Česka přišli před lety. "Tehdy stát také města motivoval dotací, aby vyčlenila byty," říká.

Státní integrační program a začleňování azylantů

Integrace uprchlíků má podle ministerstva vnitra dvě základní fáze:

Běženci nejdřív zhruba rok (12 až 18 měsíců) bydlí v integračních azylových střediscích, kde se intenzivně učí český jazyk.

V druhé fázi se už začleňují do společnosti v obcích s využitím nabídek zaměstnání a bydlení od zaměstnavatelů, obcí, církví, občanů, nestátních neziskových organizací a dalších subjektů.

Pokud uprchlíci žijí v podnájmu, mají možnost z prostředků SIPu uhradit kauci, provizi realitní kanceláře nebo koupit nezbytný nábytek do bytu.

Celkový rozpočet SIPu činí zhruba 200 milionů korun.

Generálním poskytovatelem SIPu se stala bez výběrového řízení Charita ČR.

Zastupitel Martin Freund se domnívá, že ministerstvo vnitra přestalo peníze za integrační byty vyplácet, protože se obává, že pokud by do Česka přišlo víc uprchlíků, znamenalo by to pro rozpočet větší výdaje. "Pokud by se našla města, která by své byty nabídla, stát by to musel na dotacích vyplatit," tvrdí. To však Chovancův úřad odmítá. Jeho mluvčí Hana Malá vzkázala, že "náklady spojené s výplatou dotací obcím nebyly důvodem pro změnu systému".

Diskriminace při hledání podnájmu

Novou podobu Státního integračního programu schválila vláda loni v listopadu. Přihlásit se do něj můžou jen cizinci, kterým je přiznán azyl nebo doplňková ochrana. Stát jim pak prostřednictvím Charity ČR, která je jeho generálním poskytovatelem, zajišťuje bezplatnou výuku češtiny, pomáhá najít práci nebo stálé bydlení.

Právě nalezení bytu je podle Veroniky Imrichové, koordinátorky SIP pro jižní Moravu, nejobtížnější. Když mají azylanti zájem o pronájem, často se střetávají s diskriminací. "Je jedno, jestli se jedná o muslima nebo Ukrajince, majitelé bytů pořád mají předsudky a obavy. I navzdory tomu, že cizinci jsou za byt velmi vděční a jsou bezproblémovými nájemníky," upozorňuje.

Běženci navíc těžko shánějí i městské byty. Imrichová přiznává, že jen málo starostů v Česku se snaží cizincům v tomto ohledu vyjít vstříc. "Situace a motivace obcí poskytnout obecní byty se samozřejmě odráží od nálad veřejnosti."

Integrace uprchlíků má podle ministerstva vnitra dvě základní fáze. Běženci nejdřív zhruba rok bydlí v integračních azylových střediscích, kde se intenzivně učí český jazyk. V druhé fázi se už začleňují do společnosti v obcích s využitím nabídek zaměstnání a bydlení od zaměstnavatelů, obcí, církví, občanů, nestátních neziskových organizací a dalších subjektů.

Pešmergové nepotřebují pomoc v boji s Islámským státem, potřebují vyzbrojit, je to pro ně ztělesněné zlo, říká fotografka a dokumentaristka Štuková. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 51 minutami

Životní minimum se zvyšuje z 3410 na 3860 Kč měsíčně

Životní minimum se od středy zvyšuje o 13,2 procenta, a to po více než osmi letech. Pro samotného dospělého se měsíční částka zvedá z 3410 na 3860 korun. U dětí a dospělých v rodině se pohybuje nově od 1970 do 3550 korun, roste tak o 230 až 410 korun. Existenční minimum činí 2490 místo dosavadních 2200 korun.

S životním minimem se srovnává příjem žadatelů o dávky. Zjišťuje se tak, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. Nejnižší uznaná částka pro život se využívá třeba i pro stanovení nezabavitelného minima u dlužníků.

Zdroj: ČTK
Další zprávy