Praha - Ve velkých firmách v Česku stále platí, že ženský hlas není příliš slyšet. Jak ukazuje nejnovější analýza organizace Byznys pro společnost, v 250 největších firmách působících v Česku mají ženy v dozorčích radách zastoupení pouze 13,1 procenta. Alespoň jedna žena však sedí ve vrcholných orgánech víc než třetiny největších společností.
Vláda nyní vytvořila plán, jak dostat do vedení firem více "sukní". "Pracuje s předpokladem, že ženy v tuto chvíli čelí různým znevýhodňováním. Cílem je trošičku nalomit, nabourat ty mužské kolektivy, které se spolu setkávají na tenisech a v sauně a pak už mezi sebe nepouštějí ty ostatní, kteří třeba nejsou ve stejném věku nebo nejsou stejného pohlaví," komentuje Lucia Zachariášová, která vede vládní skupinu zabývající se rovností žen a mužů.
Vláda proto usiluje o to, aby byly procesy dosazování lidí do vedení firem průhlednější a otevřenější. "Informace o možnosti dostat se na vysokou pozici by měla být cílená na obě skupiny a podmínky by se měly nastavit férově," vysvětluje ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier.
Podle něj by proto měly být výběrové komise pestřejší a měly by v nich být zastoupeni lidé různého věku a pohlaví. Do budoucna by podobné věci mohly zkoumat například genderové audity, jak navrhuje akční plán, který budou ministři nyní připomínkovat.
Ve státním sektoru není situace lepší
Podle Dienstbiera by měly jít firmám příkladem státní nebo polostátní podniky, kde zastoupení žen zatím není nijak valné. "Pokud chce stát dosáhnout vyrovnanějšího zastoupení žen a mužů, sám by měl nastavit pravidla," uvedl ministr.
K otázce se vyjádřili i samotní zástupci firem - například Škoda, ČEZ či IBM. Role státu je podle nich například v podpoře skloubení mateřského a pracovního života žen. Je podle nich důležité, aby měla žena možnost vrátit se po rodičovské dovolené na původní pracovní pozici a pokračovat ve své profesní kariéře. Stále ale rozhodují hlavně firmy.
"U nás například nabízíme sdílené úvazky. Půlí si je mezi sebou ženy, které se vrátily na původní místo po mateřské dovolené. Musely si to vydupat, ale funguje to," říká Kristina Kosatíková z IBM a zároveň upozorňuje, že z vnitřního průzkumu uvnitř její firmy vyplývá, že překážka je často v samotných ženách – zdráhají se říci si o vyšší plat nebo pozici. Převládají podle ní také stereotypy ve společnosti.
Podle Zachariášové by měly zodpovědné firmy v pestrém zastoupení ve vedoucích pozicích hledat hlavně komerční výhodu. "Ostatně někteří zástupci firem se vyjádřili, že by byli i pro zavedení povinných kvót," doplňuje.
