reklama
 
 

Zaměstnat těhotnou kvůli mateřské není trestné, rozhodl soud

14. 12. 2015 10:38
Česká správa sociálního zabezpečení se zaměřila na těhotné ženy, které se nechaly zřejmě fiktivně zaměstnat, aby splnily podmínky pro výplatu mateřské, a dosáhly tak na vyšší peníze od státu. Nejvyšší soud ale nyní omezil možnost stíhat případy, u kterých mají úředníci podezření na takové zneužívání peněz. Podle nich nelze trestat bez jednoznačných důkazů o podvodu.

Praha/Brno – Zaměstnat těhotnou ženu, která nemá práci, není nic trestného. Nejvyšší soud razantně omezil možnost stíhat případy, u kterých mají úředníci podezření na zneužívání peněz vyplácených na peněžitou podporu v mateřství.

Úředníci se před dvěma lety více zaměřili na případy, kdy se podle nich žena nechá fiktivně zaměstnat, aby splnila podmínky pro získání mateřské. A padly za to i tresty.

Třeba v případě Petry Svobodové (její jméno redakce záměrně změnila). Těhotnou inženýrku ekonomie zaměstnala matka ve své kavárně na malém městě. Úředníci sociální správy ale předali případ policii – a Svobodová nakonec od soudu odešla s podmínkou, stejně jako její matka.

Nejvyšší soud, jehož názory jsou závazné i pro všechny nižší soudy, ale v říjnu trest oběma ženám zrušil. „Žádný předpis obviněné neukládá, koho může ve své firmě zaměstnat a koho nikoliv. Stejně tak je samozřejmě vyloučené, aby jakákoliv právní norma zakazovala zaměstnávání těhotných žen,“ upozornil senát Nejvyššího soudu vedený Janem Bláhou.

Aby měla žena nárok na mateřskou, potřebuje splnit jednu z podmínek: během dvou let před porodem musí odpracovat alespoň 270 dní a být zaměstnaná. Když má odpracováno méně a byla před porodem bez práce, dostane jen životní minimum 3400 korun měsíčně.

Petře Svobodové chybělo k nároku na mateřskou jen pár odpracovaných dní kvůli pobytu v zahraničí. Matka ji zaměstnala za 25 tisíc korun měsíčně. Těhotenství, práce pro matčinu kavárnu i výše platu přivedly úředníky na podezření, že jde o podvod. A případ předali policii.

„Pouhé nepodložené domněnky o účelu uzavření smlouvy nebo o neadekvátnosti sjednané mzdy jsou z hlediska trestního práva naprosto irelevantní,“ rozhodl ale Nejvyšší soud.

Z verdiktu vyplývá, že policisté by v takových případech museli mít jednoznačné důkazy o podvodu. Tak jako u některých kauz, které se k soudu dostaly v minulosti a v nichž padla dokonce i několikaletá vězení. Tehdy se ale nejednalo o zaměstnávání mezi příbuznými nebo kamarády, ale například o účelové zakládání firem (schránek), které naoko zaměstnávaly těhotné ženy. Společně se pak dělily o peníze ze získané mateřské.

Nejvyšší soud navíc zdůraznil, že i kdyby se mateřská čerpala neoprávněně, jde v takovém případě o prohřešek, za který by měla být nanejvýš pokuta. Ne něco, za co by někdo putoval před trestní soud.

Česká správa sociálního zabezpečení nedokázala uvést, kolik lidí soudy dosud potrestaly za podvody s mateřskou. A nekomentovala ani, co pro ni znamená zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu. Podle informací Hospodářských novin ale nyní některá okresní pracoviště podávají zhruba pět trestních oznámení ročně. „Dokazování bývá sice obtížné, avšak rozhodně ne vždy neúspěšné,“ říká mluvčí sociální správy Jana Buraňová.

autoři: Vojtěch Blažek, Adéla Skoupá | 14. 12. 2015 10:38

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama