Od firmy Valneva již EMA dostala předběžné výsledky laboratorních testů a data z prvních klinických studií, která napovídají, že očkovací látka dokáže v těle vytvořit protilátky proti covidu-19, uvádí EMA ve své tiskové zprávě. Agentura bude nyní data průběžně hodnotit, aby rozhodla, zda přínosy této vakcíny převažují nad jejími riziky.
Evropská komise již v listopadu oznámila, že s Valnevou uzavřela kontrakt, který jí v příštím roce umožní nakoupit téměř 27 milionů dávek její vakcíny, o rok později pak dalších až 33 milionů dávek. Česko se podle informací Hospodářských novin z poloviny listopadu ke společnému nákupu této vakcíny zatím nepřipojilo.
V případě Valnevy se jedná o takzvanou inaktivovanou vakcínu, která se vyvíjí tradičním způsobem ze živého viru jeho chemickou inaktivací. Tato technologie se používá například u vakcín proti chřipce nebo dětské obrně. Naproti tomu očkovací látky Pfizeru či Moderny, které se v EU používají nejvíce, jsou takzvanými mRNA vakcínami, obsahujícími pouze genetickou informaci viru.
"Když je člověku podána tato vakcína, jeho imunitní systém identifikuje inaktivovaný virus jako cizorodou částici a vytvoří proti němu protilátky," popisuje princip vakcíny na svých webových stránkách Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). "Pokud se později očkovaná osoba dostane do kontaktu se skutečným virem SARS-CoV-2, imunitní systém virus rozpozná a bude připraven se mu bránit," dodává.
Může změnit pravidla hry
Díky odlišnému principu aktivuje vakcína Valneva oproti těm doposud užívaným buněčnou imunitní odpověď nejen na takzvaný spike protein na povrchu viru, ale také na další důležité bílkoviny v jeho vnitřku. Valneva by tak podle odborníků mohla účinněji chránit před dalšími mutacemi viru SARS-CoV-2, kvůli kterým by mohl začít unikat dosavadním vakcínám.
"Vakcína od firmy Valneva, známá jako VLA2001, opravdu podněcuje imunitní odpověď na celý vir. A to by jí mohlo dát náskok před ostatními soupeři," komentoval přednosti nové vakcíny pro arabský server al-Džazíra lékař Amir Khan. Valneva by podle něj mohla "změnit pravidla hry" v boji s pandemií viru SARS-CoV-2.
"Pokud se totiž objeví nějaké další mutace na spike proteinu, které nebudou pro dosavadní vakcíny rozpoznatelné, imunitní odpověď po aplikaci vakcíny Valneva ale bude natolik široká, že bude schopná rozpoznat i další části viru. A tím bude imunitní reakce stále účinná," uvádí Khan.
Vyšší účinnost vakcíny Valneva oproti některým dosavadně užívaným ukázala i třetí fáze klinického testování, jehož výsledky zveřejnil výrobce v polovině října. V testech ji vědci porovnávali s oxfordskou vakcínou AstraZeneca, která obsahuje upravený adenovirus od šimpanzů. Do studie se zapojilo více než 4000 pacientů z Velké Británie starších 18 let.
U lidí po aplikaci Valnevy výzkumníci pozorovali v porovnání s vakcínou AstraZeneca silnější imunitní odpověď. Také u nich naměřili o 40 procent více neutralizačních protilátek, které virus obalí a znemožní mu vstup do buněk. Pokud se očkovaní lidé jak vakcínou Valneva, tak i AstraZeneca v průběhu testování covidem nakazili, shodně se u nich neobjevil těžký průběh onemocnění.
"Toto všechno se ukázalo i přesto, že v době testování už kolovala varianta delta," komentoval výsledky testování lékař Khan. "A když vidíme, jak se viry mohou měnit, tak se rozhodně vyplatí investovat do vakcín, které se nezaměřují jen na jednu jeho část. Varianta delta nás, myslím, naučila virus rozhodně nepodceňovat," dodal.
I pro ty, kdo se obávají mRNA
Díky svému odlišnému principu oslovuje vakcína Valneva i část lidí, kteří se odmítají očkovat mRNA vakcínami od firem Pfizer/BioNTech a Moderna. Obávají se především toho, že tyto vakcíny mohou měnit DNA, protože obsahují genetickou informaci pro tvorbu takzvaného spike proteinu.
V polovině listopadu již vznikla internetová petice s názvem "Valnevu v ČR chceme". Autoři v ní zpochybňují bezpečnost mRNA vakcín a také vyzývají tuzemské politiky, aby nákup vakcíny Valneva zajistili. Petici podepsalo za dva týdny přes 1600 lidí.
"Vyzýváme novou nastupující vládu, aby objednávkami zajistila dostupnost této vakcíny pro české občany v ordinacích praktických lékařů tak, aby ti, kteří se očkovat chtějí, nebyli nuceni do kontroverzních mRNA vakcín," stojí v textu petice.
Odborníci nicméně informace o tom, že by mRNA vakcíny mohly poškodit nebo změnit lidské dědičné informace, rozporují a považují za nepodložené. "mRNA obsažená ve vakcíně nikdy nemůže vstoupit do buněčného jádra a poškodit nebo reagovat s DNA očkované osoby, tedy nemůže měnit nebo upravovat DNA očkovaného," uvedlo již před časem v prohlášení Centrum epidemiologie a mikrobiologie Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
