Vakcín proti TBC je dost, lékaři ale nevědí, jak je použít

David Kořínek
1. 8. 2015 7:06
Půl roku Česko čelilo nedostatku vakcín proti TBC. Od května je konečně má. Lékaři si však stěžují na nejasnou příbalovou informaci. Raději tak nové vakcíny nepoužívají.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

PrahaVakcína proti tuberkulóze je v Česku opět dostupná. Někteří lékaři však neočkují. Důvodem je nejasná příbalová informace, která říká, že vakcínu je potřeba spotřebovat hned po rozředění. V balení je přitom hned deset dávek. Státní ústav pro kontrolu léčiv teď zjišťuje, jak dlouho je očkovací látka použitelná. V Polsku se přitom vakcína bez problémů používá už 50 let.

Očkovací látka proti TBC v Česku chyběla od konce minulého roku, kdy výrobce a držitel registrace přípravku, firma SSI Kodaň Dánsko, zrušil registraci vakcíny a tím došlo k jejímu absolutnímu výpadku. "Výrobce tak učinil zejména s ohledem na zrušení povinnosti očkování v Česku," řekla mluvčí Státního institutu pro kontrolu léčiv Lucie Šustková.

"Po opakovaných jednáních pracovní skupiny složené ze zástupců ministerstva zdravotnictví, distributorů, zdravotních pojišťoven a odborníků se podařilo nalézt možnost dovozu alternativní vakcíny z Polska,“ vysvětlil Roman Chlíbek z České vakcinologické společnosti. "Nutno však podotknout, že problém nedostatku vakcín proti TBC se týká prakticky celé Evropy, nikoli pouze ČR," dodala Šustková.  

Spotřebujte ihned

Polská látka BCG 10 je v Česku dostupná teprve od poloviny letošního roku. "Jedna ampule obsahuje celkem 10 dávek. Vakcína je indikována k aktivní imunizaci dětí do 15 let věku proti tuberkulóze,“ pokračuje Chlíbek.

Příbalová informace v česku distribuovaných léků říká, že celou ampuli vakcíny je potřeba zpracovat okamžitě po naředění. Podle lékařů je značně problematické oočkovat 10 dětí najednou. V Česku se proti TBC již 5 let očkuje jen ve zvláštních případech.

Lékaři si nyní stěžují, že nevědí, jak dlouho je nová vakcína po rozmíchání použitelná. Často tak raději neočkují a čekají na vyjádření SUKL. Alternativou by bylo oočkovat z jedné ampule vždy jen jedno dítě. To by podle ministerstva však bylo značně neekonomické. V květnu Česko získalo 1510 ampulí, tedy 15 100 dávek přípravku. "Dosud bylo distribuováno 5 350 dávek," řekla Dana Šalamounová za ministerstvo zdravotnictví.

Ústav proto oslovil výrobce vakcíny, stejně jako polskou laboratoř, která vydává certifikáty, na jejichž základě jsou do ČR propouštěny jednotlivé šarže vakcíny. Výrobce totiž v rámci farmaceutické dokumentace neřeší použitelnost vakcíny po jejím naředění.

"V Polsku je tato vakcína používána již 50 let,“ vysvětlil Chlíbek. Polští lékaři však vakcínu používají pro povinné očkování, kdy není potíž použít všech 10 dávek vakcíny najednou v rámci porodnice.

Lékový ústav nedávno navrhl kvůli nejasným instrukcím ministerstvu zdravotnictví několik způsobů řešení. "Aktuálně probíhá intenzivní jednání o výběru nejvhodnější analýzy,“ dodala Šustková. Řešení by podle ní mělo být k dispozici do několika dní.

Konec povinné vakcinace

Povinné očkování novorozenců proti TBC v tuzemsku neplatí od roku 2010. Už o rok dříve skončila vakcinace jedenáctiletých dětí. Česko dlouhodobě patřilo mezi země s nejnižším počtem nakažených tuberkulózou na světě.

V současné době se tak očkování povinně a bezplatně provádí jen u rizikových skupin novorozenců. Spadají do nich děti, jejichž rodiče, sourozenci nebo členové domácnosti TBC mají, případně pak děti, které přišly do styku s nakaženým TBC. Povinné očkování se týká i novorozenců, kteří se narodili nebo souvisle pobývali v zemi s výskytem TBC vyšším než 40 na 100 000 obyvatel.

V ostatních případech hradí náklady spojené s tímto očkováním zákonný zástupce dítěte. Revakcinace není prováděna ani na žádost rodičů, neboť jde o postup, který nemá odborné opodstatnění a není doporučován národní odbornou společností ani Světovou zdravotnickou organizací.

Plošné očkování je v Česku povinné u 9 nemocí, patří mezi ně černý kašel, žloutenka typu B, zarděnky, příušnice nebo třeba dětská obrna.

Takřka vymýcený zabiják

"Hlavním rizikem nákazy TBC je úzký kontakt se zdrojem nákazy, tedy s nemocným TBC," vysvětluje Šalamounová. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistik v Česku v roce 2013 lékaři zaznamenali 502 nových pacientů s tuberkulózou. To je o stovku méně, než v roce 2012. Necelou padesátku nakažených tvořili lidé bez domova, 79 případů pak cizinci. Nejvíce nemocných pocházelo z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. 44 lidí nemoci podlehlo. Čísla za rok 2014 zatím ještě nejsou k dispozici.

Tuberkulóza patří mezi kapénkové infekce. Prvotním znakem onemocnění je kašel a dušnost, postupem času se přidává vykašlávání hlenů. V pozdějších fázích nemoci se pacientům zvedá tělesná teplota, potí se a vykašlávají krev.

U některých jedinců se onemocnění projevuje i neurologickými problémy, zvětšením uzlin a kožní vyrážkou. V Česku se onemocnění považuje za takřka vymýcené. V roce 2014 lékaři zaznamenali 4,8 případu na 100 000 obyvatel. Riziko nákazy TBC a podobnými onemocněními však roste v souvislosti se zvýšeným množstvím osob cestujících po Evropě.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 2 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy