Když letos v květnu začali silničáři na jednom ze sjezdů z Barrandovského mostu frézovat asfalt, na východ a na jih se táhly mnohakilometrové kolony, které uzavřely i tunely na Pražském okruhu. Řidiči tehdy měli nezáviděníhodnou příležitost vyzkoušet si, s čím se budou už brzy zřejmě potýkat každý den.
Barrandovský most totiž drží jedno prvenství - každý den ho v průměru překoná téměř 143 tisíc aut. Jako by každý obyvatel Liberce, pátého největšího města v zemi, sedl do auta a přejel po něm. A k nim ještě všichni obyvatelé České Lípy. Žádným jiným místem v Praze a ani jinde v celé České republice tolik vozidel za jeden jediný den neprojede. Ve špičkách tak ani nejsou potřeba uzavírky, aby si na mostě řidiči počkali.
Netřeba dodávat, že více než třicet let obrovské zátěže se na stavu mostu náležitě podepsalo. Jeho vrchní část vedou ve spisech pražští správci mostů pod třetí nejhorší známkou ze sedmi - jeho stav je podle nich aktuálně "špatný". Kdyby bylo hůř, mohl by už být jen "velmi špatný" a pak "havarijní".
Pražští politici už proto roky mluví o tom, že je most třeba od základu opravit. A teď se zdá, že čas čekání vypršel. Dlouho odkládaná rekonstrukce za přibližně 600 milionů korun začne podle náměstka pro dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě) asi za měsíc - na konci září.
Z počátku si jí ale řidiči zřejmě ani nevšimnou. Do listopadu příštího roku se totiž bude opravovat jen spodní část stavby, kde se dělníci zaměří na sanaci pilířů a celé spodní konstrukce. Jen o pár měsíců později ale začne oprava vrchní části mostu, která dopravu v okolí promění na dlouhé čtyři roky.
Ztráta dvou pruhů
Dnes se na mostě z osmdesátých let minulého století auta míjejí ve čtyřech pruzích v každém směru, z nichž jeden je vždy odbočovací. Během rekonstrukce ale most v obou směrech o jeden pruh přijde.
"Každý směr bude mít tři pruhy, dva průběžné a jeden odbočovací," uvedla už dříve Barbora Lišková, mluvčí Technické správy komunikací. Právě tato městská firma si opravu za Prahu objednává. Nově vyznačené pruhy budou navíc o poznání užší, než jsou dnes, protože povedou prakticky jen po jedné straně mostu, podle toho, která jeho část se bude zrovna opravovat.
Kromě zajištění statiky mají mostaři v plánu celý most kompletně odstrojit a dát mu nový háv. "Budou se měnit svodidla, betonové římsy, veřejné osvětlení. Dojde k překládce inženýrských sítí a počítáme také s kompletní výměnou povrchu vozovky," dodala Lišková.
Kolony až na druhém konci Blanky, míní Dolínek
Hlavním problémem mostu je skutečnost, že tvoří úzké hrdlo, do kterého se slévá hned několik důležitých ulic, které samy o sobě patří k nejvytíženějším v Praze. Jiné možnosti, jak překonat Vltavu, navíc v blízkém okolí mostu chybí. Historické mosty v centru města přivedou řidiče do ještě hustší dopravy a cestu do cíle mu značně prodlouží. Zbývají tak pouze dva mosty na jihu - Radotínský most na Pražském okruhu, případně most Závodu míru ve Zbraslavi. Oba jsou ale dost daleko.
Otázku, jaké dopravní komplikace v souvislosti s opravou vrchní části mostu očekává, nechal Scheinherr bez konkrétní odpovědi. "Musíme projekt rekonstrukce Barrandovského mostu řešit postupně. Zatím nejsou specifikované konkrétní varianty dopravních změn a projednávají se," uvedl. Pro řidiče je podle něj momentálně směrodatné hlavně to, že se první etapa prací dopravy na mostě nijak nedotkne.
Filip Drápal, mluvčí společnosti Ropid, která v Praze plánuje městskou hromadnou dopravu, byl už ale sdílnější. "Největší problémy s kolonami očekáváme logicky před mostem samotným, hlavně od východní strany na Jižní spojce a v Modřanské ulici," napsal Aktuálně.cz.
Bývalý náměstek pro dopravu a současný poslanec Petr Dolínek (ČSSD), který přípravu opravy mostu zadal, to však vidí ještě černěji. Doprava podle něj bude stát i na obou koncích tunelu Blanka a také v Holešovicích a v Troji.
MHD na mostě přednost mít nebude
Společnost Ropid se o rekonstrukci mostu zajímá hlavně proto, že kromě řidičů v osobních autech přes něj každý den přejíždí také množství spojů městské hromadné dopravy. Například oblíbená autobusová linka 125. Scheinherr sice slibuje, že "průjezdnost pro MHD bude zachována během celé rekonstrukce mostu", ale v koloně, ve které uvíznout auta, uvíznou stejně tak i autobusy.
I proto se z počátku mluvilo o tom, že by na mostě zůstal jeden z pruhů pro autobusy vyhrazený. S tím už se ale nepočítá, ještě víc by to totiž omezilo kapacitu mostu, na kterém se kolony tvoří už dnes i bez jakýchkoliv omezení. To potvrzuje i Drápal. "Vzhledem k postupu rekonstrukce určitě nebude možné vyhradit pruhy pro autobusy přímo na mostě. Naším cílem je proto řešit případné zvýhodnění pro MHD na příjezdech k Barrandovskému mostu," říká Drápal.
K tomu podle něj může pomoci aktuálně dokončovaná rekonstrukce křižovatky Modřanská s nájezdovými rampami Barrandovského mostu, která v sobě ve směru z centra už samostatný - byť poměrně krátký - pruh pro autobusy směřující na most obsahuje. Ropid by si přál pruhy pro autobusy i v Modřanské ulici ve směru z jihu a ve hře je podle něj také upřednostnění MHD ve stoupacích pruzích na samotných rampách směrem na most. Pro osobní auta by tak na most vedl jen jeden ze dvou pruhů, a to by se nevyhnutelně promítlo do dlouhých kolon od jihu.
"Nicméně konkrétní podobu dostanou dopravní opatření pravděpodobně až v závěru letošního roku, žádná jednání s investorem zatím neproběhla," dodává Drápal.
Vlaky ani přívozy nepomohou
Nápady, jak zmírnit dopady zúžení nejvytíženějšího mostu v republice - a vlastně i úseku silnice vůbec - tak zatím nikdo na radnici příliš nesrší. Opatření se budou podle Scheinherra zavádět zejména v návaznosti na aktuální situaci a požadavky úředníků či dotčených městských částí. "A v neposlední řadě samotných řidičů," dodává Scheinherr.
Nicméně se zdá, že jde o rébus, který nemá mnoho řešení. Řidiči si tak zřejmě budou muset zvyknout na několik let nepohodlí. A nejen oni - o nic lépe na tom nebudou ani cestující v MHD. Ani pro ně totiž neexistuje žádné jednoduché východisko. Kvalitu a pohodlí hromadné dopravy přes Vltavu totiž podle Drápala v těchto místech ani příliš nepomůže posílení vlakové dopravy přes železniční most u Výtoně, nebo snad zřízení přívozů.
"Přes Barrandovský most přejíždí především cestující na spojeních Smíchov-Budějovická, Smíchov-Modřany, Smíchov-Novodvorská a Praha 4 - Barrandov, přičemž ani jedno nelze nahradit železniční dopravou," říká Drápal. Přívozy by pak podle něj cestu přes řeku příliš časově nezkrátily a hlavně by nestačily kapacitně. V okolí Barrandovského mostu je navíc obtížné dostat se vůbec na břeh Vltavy.
"V případě, že by došlo k zásadním problémům s průjezdností mostu pro autobusy, spíše bychom situaci řešili posílením tramvajových spojů, zejména linky 21, která směřuje z Modřan k metru B na Palackého náměstí a dále k Andělu," uzavírá Drápal.
Velkou pomocí by v tomhle směru byl nový Dvorecký most spojující Podolí se Smíchovem, přes který má proudit tramvajová i autobusová doprava. Jenže jeho stavba by měla začít nejdřív v roce 2022 a potrvá minimálně dva až tři roky. I pokud se tyto termíny podaří splnit, což v Praze nebývá zvykem, několik let zůstane i zúžený Barrandovský most stále nejlepší cestou, kterou se mohou autobusy přes Vltavu vydat.
