Před 90 lety začaly v Praze fungovat první automatické semafory. Řidiče zdržovaly

ČTK ČTK
21. 1. 2020 12:39
První automaticky ovládané semafory, které se objevily v Praze před 90 lety, veřejnost přijímala s velkou nelibostí. Řidiči si stěžovali, že je zařízení zbytečně zdržuje v jízdě a v tisku vycházely rozhorlené polemiky. První automaticky ovládané světelné signalizační zařízení bylo v Praze uvedeno do provozu 21. ledna 1930 na křižovatce Václavského náměstí s Jindřišskou a Vodičkovou ulicí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

K hromadění aut na některých frekventovaných místech v důsledku zavedení semaforů opravdu docházelo, ale to bylo dáno spíše živelností a nekoncepčností dopravy jako takové.

Střed Václavského náměstí byl v té době dopravně nejvytíženějším místem Prahy. Jak vyplývá ze záznamů ze sčítání motorových vozidel z let 1928 až 1930, zmíněnou křižovatkou během 12 hodin ve špičce projelo často i 17 000 aut (mimochodem: dnes projede po nejvytíženější ulici v Praze, Barrandovském mostě okolo 140 000 aut denně). O instalaci semaforů na frekventovanou komunikaci se rozhodlo v souvislosti s rekonstrukcí vozovky na náměstí.

Při ní byly tramvajové koleje z původní polohy při chodnících položeny do středu náměstí na vlastní zvýšené těleso a dvě dopravní návěstidla byla umístěna na křižovatku s Vodičkovou a Jindřišskou ulicí - jedno v každém jízdním pruhu Václavského náměstí - tedy ve směru nahoru i dolů.

Oba semafory zavěšené na ocelových lanech mohly být podle potřeby řízeny ručně dopravním strážníkem, nebo automaticky. Zelenému i červenému signálu byla shodně vyhrazena doba 23 sekund, žluté světlo svítilo po dobu deseti sekund (dnes svítí v Česku běžně tři sekundy).

Kvůli dopravní novince vydalo dokonce policejní ředitelství v Praze vyhlášku, která se zabývala například způsobem řazení aut před křižovatkou. Platný uliční a jízdní řád z roku 1921 totiž o řízení dopravy na křižovatkách nic neuváděl a novelizován měl být až za rok.

Vůbec prvního semaforu, byť ručně ovládaného, se Pražané dočkali v prosinci 1927 na křižovatce Hybernské ulice s Dlážděnou a Havlíčkovou. Byla to čtyřstranná plechová skříň z dílny ČKD, vysoká 1,4 metru, se třemi barevnými čočkami, zavěšená na lanovém závěsu; k přepínání světel sloužil ruční paketový přepínač.

Třetí světelné dopravní zařízení v Praze bylo zprovozněno v dubnu 1930, tentokrát na dolním konci Václavského náměstí na křižovatce Můstek. A brzy následovala další čtyřsměrová návěstidla v centru Prahy a přilehlých oblastech, která byla zavěšená buď nad jízdní dráhou, nebo na kovovém stožáru uprostřed křižovatky. Neobešla se bez řadiče s pevným programem pro automatické ovládání.

Když za protektorátu zavedli Němci jízdu vpravo, prošel systém světelné dopravní signalizace v Praze výraznou proměnou. Původní čtyřsměrová návěstidla byla z centrální polohy nad křižovatkou vyměněna za jednosměrová zařízení na sloupcích při příjezdu na křižovatku, častokrát v kombinaci s přechodovým návěstidlem pro chodce. Dobové prameny uvádějí, že v roce 1939 byly v Praze instalovány semafory celkem na 33 křižovatkách.

Dnes semafory řídí veškerou dopravu v Praze, vybaveny jimi jsou všechny důležité křižovatky. V metropoli je dnes celkem přibližně 700 semaforů, z toho asi 130 je na světelných přechodech pro chodce. Ročně jich přibývá kolem dvaceti.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Armáda vystřídala sedm desítek vojáků v Mali. V čele mise EU zůstává český generál

Česká armáda na misi v Mali vystřídala sedm desítek vojáků, kteří střeží velitelství mise a výcvikovou základnu. Podílí se také na výcviku malijské armády. Nová jednotka v úterý od svých předchůdců převzala operační úkol. Uvedl to mluvčí výcvikové mise EU Jakub Šimíček. Velitelem celé mise Evropské unie i nadále zůstává český generál František Ridzák, svou funkci bude předávat v polovině ledna.

Slavnostní akt předání operačního úkolu mezi 3. a 4. úkolovým uskupením české armády se uskutečnil v úterý. Jednotka, která v Mali působila od května, byla složena především z vojáků 74. mechanizovaného praporu, doplnili je příslušníci 43. výsadkového praporu a dalších útvarů české armády. Nyní je vystřídali vojáci ze 131. dělostřeleckého oddílu z Jinců a specialisté z dalších útvarů.

Česká jednotka má v Mali za úkol chránit samotné velitelství mise v hlavním městě Bamaku, zajišťují také doprovod důležitých osob. Další její část zajišťuje bezpečnost výcvikové základny Koulikoro a chrání její velení. Podílí se také na výcviku. Kromě této jednotky má česká armáda v Mali několik desítek vojáků v čele s Ridzákem, kteří se podílejí na řízení samotné mise. Ridzák je prvním českým vojákem, který spojenecké misi v zahraničí velí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy