Praha - V Česku se loni meziročně snížila kriminalita o 14,2 procenta na 247 628 trestných činů, a klesla tak druhý rok za sebou. Objasněnost případů vzrostla o necelá dvě procenta na 126 083 vyřešených případů, policisté tak ukončili přes polovinu kauz. Kriminalisté v roce 2015 zajistili zločinecký majetek, peníze a výnosy z trestné činnosti za 6,2 miliardy korun. Loni se stalo také 155 vražd, což byl meziroční pokles o pět případů a nejnižší od roku 2000.
Ředitel Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Michal Mazánek uvedl, že za loňské snížení kriminality může ekonomický růst, klesající nezaměstnanost nebo zlepšující se životní úroveň. Lidé podle něj také mají lépe zabezpečené objekty. "Dorůstá i nová generace pachatelů, kteří se více a více pohybují v kyberprostoru," upozornil Mazánek.
Podle náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho loni klesla kriminalita ve všech krajích. Nejvíc ve Středočeském, Ústeckém, Pardubickém a Moravskoslezském kraji.
V Česku se loni stalo 155 vražd, což byl meziroční pokles o pět případů. Počet nejbrutálnějších trestných činů byl loni nejnižší od roku 2000. Tehdy se stalo 279 vražd. Z loňských případů zatím policisté nevyřešili 20 vražd. Podle Mazánka podobně jako v předchozích letech převažovaly vraždy motivované osobními vztahy nebo při potyčkách pod vlivem alkoholu nebo drog.
Mezi trestnými činy převažují víc než z poloviny ty majetkové, následují hospodářské, které ale způsobují nejvíce škod – na celkové sumě 26, 899 miliardy korun se podílely ze tří čtvrtin.
Kriminalita se přesouvá na internet
Přestože ale ubývá například vloupání do bytů – oproti roku 2014 jich policie zaznamenala 3127, což je o 651 méně než v předchozím roce, kriminalita se přesouvá do prostředí internetu. "Dorůstá nová generace pachatelů, pro které je snadnější páchat trestnou činnost prostřednictvím internetu než páčit chaty," upozorňuje šéf Úřadu kriminální policie plukovník Michal Mazánek.
"Co se týče trestných činů na internetu, na prvním místě je podvod, dále neoprávněný přístup k počítačovému systému, úvěrové podvody, porušování autorského práva, krádeže nebo výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií,“ doplňuje Mazánek.
Také kvůli tomu, ale i například v souvislosti s nedávným napadením mailové schránky premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) chce policie posílit oddělení specialistů, kteří budou počítačovou kriminalitu řešit. Letos jich přijme 92, do čtyř let přibude další stovka. "Je nám jasné, že nebudeme moci výší platu konkurovat IT firmám," přiznává Laube.
Podobné množství lidí přijme policie i pro boj s hospodářskou kriminalitou, která se obtížně odhaluje. Přibude také dalších 182 expertů na drogovou kriminalitu nebo 71 policistů, kteří se budou specializovat na boj proti terorismu, extremismu a zločineckým strukturám.
Loni se také objevil nový fenomén – padělání dálničních známek a přibylo například úvěrových podvodů na internetu. Obecně se ale v Česku méně krade. "Lidé jsou obezřetnější ke svému majetku, více si ho hlídají a nasazují zabezpečovací techniku do domů," vysvětluje možné příčiny Mazánek. Zároveň ale mírně přibývá kapesních krádeží, ke kterým dochází hlavně na velkých akcích. Loni jich policisté zaznamenali 13 060, což je o 407 víc případů než v roce 2014.
Klesá také recidiva trestných činů. "Po dvou třech letech od amnestiese začínáme dostávat do normálního stavu a jsme na tom podobně jako okolní země - tedy podíl recidivistů je kolem 50 procent," říká Laube. Trestné činy přitom páchají až pětkrát častěji muži než ženy – loni policisté stíhali 85 672 mužů, zatímco žen bylo necelých 16 tisíc.
23 % trestných činů v Praze mají na svědomí cizinci
Policie loni řešila na území hlavního města nejméně trestných činů od roku 1991, celkem 64 095. Podobně jako o rok dříve jich objasnila čtvrtinu. Mezi trestnými činy tradičně převažovaly kapesní krádeže, následovaly krádeže věcí z aut. Vražd bylo celkem 24, tedy o čtyři méně než předloni. Neobjasněné zatím zůstávají dvě.
Oproti roku 2014 loni poklesl počet zjištěných trestných činů v metropoli o 10,8 procenta. Kriminalita v hlavním městě klesá dlouhodobě, výjimkou byl rok 2013, kdy však podle šéfa pražských kriminalistů Ivana Smékala sehrála zásadní roli amnestie. Mezi pachateli bylo 23 procent cizinců.
Od roku 2000 neklesl počet kapesních krádeží na území hlavního města pod 7000 ročně. Loni oproti předchozímu roku vzrostl ze 7078 na 8309 skutků. "Vnímáme to jako problém v tom, že zatímco například násilná kriminalita klesá, tato zůstává," uvedl Smékal. Kapsáři se často zaměřují na zahraniční turisty. "To je velmi nepříjemné a je v našem zájmu, aby tento druh trestné činnosti doznal zásadních změn," dodal Smékal.
