Žaloba na Zemana nemá šanci, sněmovna je prohradní, říká ústavní právník Kysela

Marek Pokorný Marek Pokorný
31. 1. 2019 13:48
Senátor Václav Láska ve středu oznámil, že připravuje ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana pro hrubé porušení ústavy. „Rozhodně to neprojde přes sněmovnu, je tam silný prohradní blok,“ říká ústavní právník Jan Kysela, vedoucí katedry politologie a sociologie na pražské Právnické fakultě a tajemník Stálé komise Senátu pro Ústavu. Sám přitom podobný krok zvažoval, když prezident Zeman na jaře 2017 odmítal přijmout demisi tehdejšího ministra financí Andreje Babiše.
Kysela DVTV
Kysela DVTV | Foto: DVTV

K podání ústavní žaloby je zapotřebí souhlas tří pětin přítomných senátorů a tří pětin všech poslanců. Jakou má návrh šanci?
Rozhodně to neprojde přes sněmovnu, senátem si nejsem jistý. Bude záležet na tom, jak bude ten návrh vypadat. To bude podle mě pro senátory klíčové. Pan Láska tuším říkal, že má vytipovaných dvacet skutků, půjde o to, v jaké podobě je představí a odůvodní.

On sám je přesvědčen, že v Senátu uspěje, ale ve sněmovně jen těžko. Proč podle vás nemá šanci?
Protože ve sněmovně je velmi silný prohradní blok, který má podle mého soudu většinu. Rozhodně víc než osmdesát hlasů, které představují v tomto případě blokační menšinu. Je sice otázka, zda by ve chvíli, kdy by prezident udělal něco jen velmi těžko představitelného, ten blok vydržel. Ale jsme-li konfrontováni s tím, co se dosud dělo, tak mám zatím pocit, že odolá.

Dá se očekávat, že pan Láska mezi těch dvacet skutků řadí například nejmenování profesorů, zpochybňování tajných služeb, zasahování do kauzy Nikulin či novičok nebo naposledy do nezávislosti soudů. Stačí to na ústavní žalobu?
To bude hodně záležet na podání, jak to bude vylíčeno, jestli jako izolované skutky, nebo jako součást nějakého příběhu, seriálu. Mně se zdá, že pan senátor Láska inklinuje k té druhé verzi, že to šestileté prezidentství Miloše Zemana vylíčí jako určitý příběh, překračování a testování hranic ústavy, pohybování se na hraně.

V rámci toho šestiletého příběhu patrně budou zvýrazněny některé skutky, které by mohly upoutat pozornost Ústavního soudu. Mezi nimi může být i vnucení Rusnokovy vlády sněmovně a udržování její vlády u moci poměrně dlouhou dobu po volbách v roce 2013 či veřejné úvahy o tom, jestli může nebo nemůže odvolat předsedu vlády, když bylo vnímáno celou řadou komentářů vnímáno jako pokus o nějaký ústavní převrat.

A myslíte si, že to vše může být porušením ústavy, ne jenom pohybování se na její hraně?
Je otázka, jak bude ta ústavní žaloba postavena a jestli to třeba všechno poskládáte do příběhu, s nímž spojíte záměr, že prezident republiky se těmito kroky dlouhodobě pokouší k něčemu směřovat. A když se podíváte na to, jak je vymezena velezrada, tedy i jednáním směřujícím proti demokratickému řádu, tak je možné dojít k tomu, že představa prezidenta republiky o tom, co je demokratický řád, neodpovídá představě, kterou měl ústavodárce. To může být jedna cesta.

Nebo si v rámci těchto skutku vyberete některé, které považujete za zvlášť závažné. A o těch řeknete, že to může být zvlášť hrubé porušení ústavního pořádku, což by teď mohla být ta kauza ovlivňování soudců.

Pan Láska říkal, že chce požádat o spolupráci ústavní právníky. Obrátil se i na vás?
Jelikož jsem zaměstnanec Senátu, který má tuto specializaci, tak považuji vcelku za očekávatelné, že budu v nějaké míře konzultován. Nikoliv jako ten, kdo to budu psát, ale jako ten, kdo bude slyšen, co si o tom myslí. Taková schůzka ale ještě neproběhla.

Žaloba na prezidenta

(článek 65 Ústavy) 

(1) Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.
(2) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.
(3) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců.

Ani se vás nezeptali, zda byste byl ochoten na tom spolupracovat?
Já bych něco takového asi dělat neměl, protože pokud jsem úředník Senátu, tak nevím, jestli bych měl pracovat pro skupinu senátorů, která si předsevzala takovýto záměr. Ale určitě nebude vadit, když budu slyšen. Vzhledem k mému poutu k Senátu bych to považoval za předmětné, ale jen jako konzultant, ne jako tvůrce návrhu.

Vy sám byste si troufl tu žalobu vystavět? Z toho, co víte?
Zatím to v hlavě nemám. Ale o něčem takovém jsem uvažoval na jaře 2017, když jsem vytáhl, že odmítání odvolat Andreje Babiše je evidentně krok, který se dá považovat za hrubé porušení ústavního pořádku (premiér Bohuslav Sobotka tehdy přinesl Babišovu demisi, ale prezident ji původně odmítl přijmout a tvrdil, že to chápe jako demisi celé vlády - pozn. red.).

Kdyby býval prezident republiky tehdy neustoupil, tak podle mě ta ústavní žaloba senátu byla na místě a bylo by relativně nesložité ji napsat. Nyní se vracíme k trochu jiné koncepci a musel bych si to promyslet. Ale určitě se dá napsat spousta věcí. Jsou to věci, které vám pomohou tvrdit, že jde o úmyslná jednání mající charakter hrubého porušování ústavního pořádku. Myslím, že spousta těch jednání je na hraně, jsou to jednání obtížně akceptovatelná.

Je možná nějaká jiná cesta?
Musely by se projít jednotlivé kauzy. V některých případech se dá uvažovat, že se předseda vlády může přít formou kompetenčního sporu s prezidentem republiky. Což ale současný předseda vlády asi neudělá.

Má vůbec smysl ústavní žalobu chystat, když je zřejmé, že se sněmovna nepřidá?
Smysl to má, zejména z hlediska optiky senátora, který je opakovaně atakován voliči, proč nedělá, co by podle ústavy dělat měl, má-li dojem, že to jednání prezidenta republiky je za hranou. A pokud ten senátor nemá jinou možnost, tak mi nepřipadá absurdní, když uvažuje tímto způsobem.  

Policie strašně odbyla vyšetřování údajného únosu premiérova syna, buď podlehla nátlaku, nebo to podcenila, míní senátor Václav Láska. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 31 minutami

Za ubytování v Praze zaplatí lidé od ledna 21 korun za den, městu poplatek vynese 370 milionů ročně

Ubytovací zařízení v hlavním městě budou od ledna vybírat poplatek za pobyt 21 korun za osobu a den. Podléhat mu budou i služby typu Airbnb. Jde o součet maximální sazby rekreačního a lázeňského poplatku. Vláda rozhodla o sloučení obou poplatků od nového roku v jediný. Praha díky tomu může počítat s výnosem téměř 370 milionů korun, tedy o zhruba 14 procent vyšším než dosud. Informace vyplývá z důvodové zprávy ke změně vyhlášky, kterou schválili pražští zastupitelé.

Podle novely zákona může být poplatek od ledna maximálně 21 korun za osobu a den, od roku 2021 budou moci obce podle svého rozhodnutí vybírat až 50 korun. Podle primátorova náměstka Petra Vyhnánka (Praha Sobě) bude návrh na zvýšení poplatku zastupitelům předkládat znovu za rok, protože současný poplatek je "směsně nízký", řekl. Dosud platil rekreační nebo lázeňský poplatek maximálně 15 korun za osobu a den a poplatek z ubytovací kapacity šest korun za lůžko a den.

Poplatek se týká každého krátkodobého pobytu bez ohledu na místo a účel. Neplatí se za první den pobytu a jen pokud ubytování nepřekročí 60 po sobě následujících dní. Osvobozeni od platby jsou lidé starší 70 let a lidé ubytovaní v souvislosti se sezonní prací. Nad rámec zákona Praha osvobodila od poplatku skupiny dětí a mládeže v ubytovnách sdružení dětí a mládeže, pokud cena za ubytování nepřesáhne trojnásobek poplatku za osobu a den.

před 36 minutami

Praha vypíše nový tendr na dostavbu vyhořelého křídla Průmyslového paláce, bude stát 2 miliardy korun

Hlavní město vypíše tendr s odhadovanou hodnotou dvě miliardy korun na dostavbu vyhořelého křídla a rekonstrukci Průmyslového paláce na Výstavišti. V pátek to schválili zastupitelé. Začít stavět by se mohlo koncem příštího roku. Město už jednu zakázku vypsalo, ale současné vedení magistrátu ji zrušilo, podle něj byla neaktuální. Projekt počítá se stavbou repliky levého křídla, které vyhořelo v roce 2008, a vybudováním nového zázemí či technických prostor.

Po rekonstrukci by palác měl sloužit stejnému účelu jako dosud, tedy k pořádání výstav, veletrhů, kongresů a dalších akcí. Střední trakt by podle schváleného dokumentu měl pojmout 1250 osob, pravé křídlo 2500, dostavěné levé křídlo 3300 a foyer 400 lidí.

Projekt dostavby a rekonstrukce se snaží co nejvíce zachovat původní podobu stavby z roku 1891, kdy byl palác otevřen. Kromě toho počítá s dobudováním dalšího zázemí a technickými úpravami památkově chráněného objektu. Novinkou bude například podchod pod levým křídlem paláce, kterým se bude možné od vchodu nebo z foyer dostat ke Křižíkově fontáně. Původně bylo v plánu vybudovat podchod i pod pravým křídlem, kvůli námitkám památkářů z toho však sešlo, a podzemní pasáž bude pouze pod nově dostavěným křídlem. Vnikne pod ním také nový suterén s prostory pro zázemí či sociální zařízení. Interiéry paláce by měly z větší části zůstat ve stávající podobě.

Další zprávy