Pět kandidátů debatovalo o státním dluhu i o školném, kritizovali nepřítomného Babiše

Petr Spáčil Petr Spáčil
9. 11. 2022 22:50
Debatu pěti prezidentských kandidátů ve středu hostila Vysoká škola ekonomická v Praze. V diskuzi o ekonomických tématech se utkali Danuše Nerudová, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Josef Středula a Karel Janeček. Kandidáti mluvili o zavedení školného na univerzitách, přijetí eura, důchodové reformě i o pravomocích prezidenta. Pozvaní byli i Andrej Babiš a Petr Pavel, ale nezúčastnili se.

"Prezident nemůže přímo ovlivňovat ekonomiku Česka," řekl na úvod jeden z moderátorů diskuze a rektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák. "Ale může ovlivňovat například personální složení rady České národní banky nebo veřejné myšlení," pokračoval. Podle Dvořáka je proto důležité zamyslet se nad rolí prezidenta i ve vztahu k ekonomice země, ačkoliv reálné pravomoci hlava státu nemá.

Vzhledem k místu, kde se předvolební debata konala, kandidáti na prezidenta nejprve probírali ekonomickou situaci vysokých škol. "Nárůst rozpočtu škol nedorovná nárůst inflace. Školy musí ukrojit ze svých rozpočtů větší částku, aby pokryly zvyšující se náklady," nastínil problémy univerzit rektor Dvořák.

Bývalá rektorka Nerudová se staví proti zavádění školného, české školství je podle ní nepropustné. "To, jakého jste původu, ovlivňuje úroveň vzdělání, které můžete dosáhnout," popsala. Také jsou podle ní velké rozdíly v kvalitě vzdělání v jednotlivých koutech Česka, v některých regionech ani vysoká škola není.

Pro Nerudovou tak jde o podněty, kterými by se měli politici zabývat před zavedením poplatku za studium na vysoké škole. Navrhuje například zavedení studentských půjček nebo nabízení finanční podpory studentům z chudších rodin. "Jen je to běh na dlouhou trať, takže o zavedení školného bychom zatím vůbec neměli diskutovat," zdůvodnila.

Podle senátora Hilšera jsou největším problémem ve školství mzdy učitelů, které ovlivňují i jejich kvalitu. Zavedení školného nepodporuje, ale navrhuje zavedení příspěvků pro studenty na začátku školního roku. Tvrdí, že podobný příspěvek by motivoval k neplýtvání talentovanými lidmi. "Nehrálo by to významnou roli pro ekonomickou situaci škol," tvrdí.

Matematik a miliardář Janeček vidí za zavedením školného výhody i nevýhody. Výhodou je pro něj rovný přístup ke vzdělání, naopak za nevýhodu považuje situaci, kdy si studenti prodlužují studium, jelikož nevidí jeho hodnotu, když je zadarmo. "Měli bychom dbát na rovný přístup ke vzdělání, takže pokud zavedeme školné, musíme mít i studentské půjčky," podmiňuje poplatky.

Středula je naopak striktně proti. "Je problémem vlády, že nedokáže zabezpečit finance vysokých škol," kritizuje Středula s tím, že vzdělání musí být otevřené všem. Obviňuje politiky současné i minulé vlády z převádění zodpovědnosti za státní dluh na studenty. Středula argumentuje tím, že čeští studenti si často přivydělávají. "Chci, aby měli čas se věnovat škole a ne tomu, aby se uživili," argumentuje. Obezřetný při zavádění příspěvků by byl také senátor Fischer.

Česká národní banka má zůstat nezávislá

Kandidáti dále řešili nezávislost České národní banky. "Jmenování členů rady je v kompetenci prezidenta, který tak může ovlivnit vedení banky," vysvětlil na úvod tématu Dvořák.

Fischer se v tomto ohledu pustil do kritiky svého protikandidáta a expremiéra Babiše. "Kdybychom připustili, že by členy rady mohl Babiš vybírat podle svého gusta, dostal by se do střetu zájmů," vysvětlil. Podle něj by Babiš mohl jmenovat ty, kteří by mu pomohli například s problémy Agrofertu.

Souhlasila s ním i Nerudová, podle které byl současný guvernér banky Aleš Michl favoritem Babiše. "Zastával názor, že není potřeba zvyšovat úrokové sazby, což se Babišovi líbí," popsala Nerudová. Dodala, že se zvyšováním úroků by se zvyšovaly i splátky dluhů expremiérovy firmy. Upřednostňuje nezávislost banky i s ohledem na státní rozpočet.

"Centrální banka musí být nezávislá na exekutivě, pokušení politiků ji ovládat je veliké," řekl Hilšer. I on zdůraznil možný střet zájmů Babiše. Navrhuje, aby část bankovní rady jmenoval Senát, který je podle něj nezávislý, pokud není jednobarevný. O podobné změně se mluví i u jmenování rad České televize a rozhlasu, které dosud jmenují pouze poslanci. Babiše kritizoval také Fischer. "Tím nejtěžším pro Česko je kandidatura Babiše, protože je trestně stíhán," uvedl.

Závazek, který jsme slíbili

Ve vztahu k euru kandidáti zaujali obdobné postoje. Česko se k přijetí unijní měny zavázalo v roce 2003. "Přijetí eura je závazkem, který jsme slíbili před mnoha lety, ale stále ani nesplňujeme kritéria," řekl Fischer s tím, že společná měna by v době války na Ukrajině pro Česko znamenala bezpečí díky propojení měny s Evropskou unií.

"Euro stejně nakonec budeme muset přijmout," uvedla Nerudová s tím, že jej podporuje. Zároveň ale zdůraznila, že by si některá z politických stran měla jeho přijetí určit za svůj politický projekt, k čemuž podle ní nikdo nemá odvahu. Nerudová tvrdí, že západní investoři považují českou korunu za východní měnu, což negativně ovlivňuje její kurz. "Přijetí eura neznamená zdražování," tvrdí Nerudová s tím, že v žádné zemi, která měnu zavedla, ke zdražování nedošlo.

Podle Janečka má i přijetí eura své výhody a nevýhody. Za největší minus považuje ztrátu suverenity a to, že by Česká národní banka přišla o ekonomické nástroje, kterými může ovlivňovat měnu i ekonomiku země. "Euro bych tedy v dohledné době nepřijal, z dlouhodobého hlediska zřejmě ano," vysvětlil.

Proti euru se postavil jen Středula. Přijetí eura by podle něj znamenalo dalších 50 milionů výdajů z veřejných peněz, a proto to není téma, které by měli politici v době ekonomické krize probírat.

Státní dluh je nepřiměřený

Schodek 295 miliard korun, který v září schválila vláda, kritizovali naopak všichni kandidáti. Podle Nerudové je schodek nepřiměřený. "Lidé volili tuto vládu, protože slíbila konsolidaci veřejných financí," domnívá se Nerudová s tím, že zatím se vládě konsolidace nedaří. Podle Fischera vláda nezměnila svůj kurz, ačkoliv by měla. Jako řešení navrhuje větší pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu i snížení počtu úředníků.

S výší státního dluhu nesouhlasí ani Janeček, který volá po restrukturalizaci ekonomiky a reformách. Podle Hilšera prochází Česko bezprecedentní krizí. "Zadlužování a deficit je také krizovou situací. Slyšíme lidi, kteří volají po pomoci a zároveň vládu, která se snaží šetřit," osvětluje společenský rozpor, který vnímá.

Uchazeči o post prezidenta také probírali zvyšování věku odchodu do důchodu a zvyšování důchodů. Podle Hilšera by se důchodový věk zvyšovat neměl a s valorizacemi je spokojený, Středula naopak prosazuje snížení rozdílů mezi vysokými a nízkými důchody. Souhlasila s ním i Nerudová. "U valorizací mám problém s mimořádným zvyšováním, které vede k rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými," popsala.

Podle Janečka jsou lidé v důchodovém věku stále zdravější a aktivnější, zdravý život a pohyb by ostatně také podporoval. Podle něj to zničily dva roky pandemie. "Nedovedu si představit, že bychom nezvyšovali věk odchodu do důchodu," vyvodil z delšího a zdravějšího života. Fischer pak podporuje promyšlenou důchodovou reformu. Bez pozdějšího odchodu do důchodu je prý Česko ve slepé uličce, proto jej chce do reformy zapracovat.

VIDEO: Ekonomická debata prezidentských kandidátů na VŠE. Účast odmítl Babiš i Pavel

Vysoká škola ekonomická v Praze pořádá ekonomickou debatu kandidátů na prezidenta republiky. | Video: ČTK
 

Právě se děje

Další zprávy