Časopis Učitelské noviny je zaměřený na dění ve školství a na vzdělávání pedagogů. Naprostou většinu z necelých sedmi tisíc výtisků odebírají školy, které si jej předplácí za peníze z veřejných zdrojů. Týdeník o sobě uvádí, že jde o "stavovský list podporující výchovu a vzdělanost", který mimo jiné přináší "názory expertů".
Někteří čtenáři si však povšimli, že časopis v poslední době místo expertů dává stále větší prostor kontroverzním tématům, a to pouze jednostranně. V minulém čísle zveřejnil například obsáhlý čtyřstránkový rozhovor s bývalým místopředsedou Bloku proti islámu Petrem Hamplem.
V článku s titulkem "Evropa se bezpochyby islamizuje" Hampl kritizuje údajnou islamizaci školství nebo úroveň humanitního vzdělání. Pomáhá si přitom i řadou nepravdivých tvrzení, například lže o muslimské většině ve Velké Británii. Mluví také o svém přesvědčení, že dění ovlivňují mocenské skupiny - konkrétně jmenuje například amerického miliardáře a mecenáše maďarského původu George Sorose, který je častým terčem dezinformačních médií.
V rozhovoru například tvrdí, že na humanitní obory se dnes dostane téměř kdokoli, a zmiňuje konkrétně tři humanitní fakulty Univerzity Karlovy. "Situace je naprosto tristní! Dnes se na jakýkoliv (humanitní obor, pozn. red.) dostane téměř jakýkoli zájemce," říká Hampl, sám absolvent Filozofické fakulty UK.
Realita je přitom přesně opačná, humanitní obory veřejných vysokých škol patří dlouhodobě mezi nejvýběrovější. Například Filozofická fakulta UK v minulém akademickém roce přijala pouze 28 procent z přihlášených uchazečů. Spolu s Hamplem zmíněnými fakultami sociálních věd a humanitních studií jde v průměru o 38 procent přijatých uchazečů.
Ve školách je protibělošský rasismus, tvrdí Hampl
Hampl se v rozhovoru pustil také do komentování ekonomické oblasti. Tvrdí například, že kapitalistický tržní systém ve skutečnosti není úspěšnější, než byl socialistický. "Když se podíváme na posledních 20 let vývoje celého západního světa, vidíme, že výkonnost těchto ekonomik byla během této doby nižší než výkonnost české ekonomiky krátce před Listopadem." Například studie ekonoma Alexeje Bálka z Vysoké školy ekonomické ale dokazuje, že ekonomický růst v 80. letech v Československu byl výrazně nižší než v západní Evropě.
Hampl v textu mimo jiné prohlašuje, že na západních univerzitách dochází k protibělošskému rasismu, že feministky tolerují násilí na ženách, jedná-li se o násilí ze strany cizinců, nebo že ve školách hrozí islamizace. "Pokud si nebudou pedagogové stát na svém, naše školy se začnou rychle islamizovat, protože zkušenost ze západních států nám jasně ukazuje, že s každým ústupkem následuje další požadavek," uvádí v Učitelských novinách.
Pozoruhodný je ale především způsob vedení rozhovoru. Autor Hamplovi v ničem neodporuje ani nepožaduje doklady jeho tvrzení. Naopak mu sám pokládá otázky, v nichž předjímá, že kritika islámu je považována za rasismus, že světové dění je důsledkem spiknutí elit nebo že feministky odsuzují bílé heterosexuální muže.
Hampl je kromě jiného i místopředsedou Sdružení přátel bílého heterosexuálního muže. Spolek o sobě uvádí, že jeho cílem je "vysmívat se všem formám politické korektnosti, zesměšňovat ideologii tzv. práv menšin, povzbuzovat normální muže a v rozumné míře podporovat 'macho' kulturu".
Zástupci Učitelských novin odmítají, že by rozhovor vedli neprofesionálně. Myslí si totiž, že není úkolem novináře dotazovanému oponovat, byť by šlo o zjevné lži. "Novinářský rozhovor není polemika ani rozprava. Úlohou novináře tedy není polemizovat s názory interviewovaného nebo podrobně zkoumat předložená faktografická sdělení, natož při rozhovoru s odborníkem, jímž snad sociolog je, ne?" uvedla redakce v prohlášení.
Způsob vedení interview kritizuje například prezident Asociace ředitelů základních škol ČR Michal Černý. "Vadí mi, že je znát, že redaktor s panem Hamplem souzní, měl mu více oponovat. Také si myslím, že měl být text výrazně označený jako polemika nebo tak, aby bylo jasné, že jde o kontroverzní názor," řekl Deníku N.
Článek Klimakult je sbírkou nesmyslů, upozorňuje klimatolog
Server EDUin také upozornil, že Učitelské noviny na podzim zveřejnily článek s názvem Klimakult, který sice nabádá učitele, aby si ohledně klimatických změn místo přijímání dogmat kladli otázky, obsahuje však množství nepravdivých či zavádějících informací.
Tvrzení uvedená v článku ve svém blogu bod po bodu rozebral přední český klimatolog Radim Tolasz. Zjistil, že některá jsou zcela nepravdivá a mnohá velmi zavádějící. "Autorovi, kterým je zástupce šéfredaktora Lukáš Doubrava, se podařilo skvěle shromáždit všechny nesmysly, které se kolem tohoto tématu u nás vyskytují," komentoval Tolasz text z Učitelských novin.
"Příště by si redakce a vydavatel (GNOSIS, s. r. o, zabývající se hostinskou činností, prodejem kvasného lihu, lihovin a vydavatelskou činností) měli dát větší pozor. Ještě by mohl někdo tento 'výblitek' vzít vážně a před dětmi a studenty se tak zcela znemožnit," podotkl Tolasz.
"Učitelské noviny si za peníze, které dostávají ze státního rozpočtu, předplácí veřejné školy po celém Česku. Vzhledem k tomu, že se učitelé zvlášť v aktuálních tématech potřebují kontinuálně vzdělávat a mnozí k tomu využívají odborný tisk, je naprosto nemístné, že se podobné texty v pedagogickém periodiku, jako jsou Učitelské noviny, vůbec objevují," říká programový ředitel Informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký.
Prostor pro "nepohodlná fakta a nekorektní názory"
Redakce potvrzuje, že se kontroverzním otázkám věnuje, podle ní však témata se vzděláváním souvisí. "Učitelské noviny se již řadu let vyjadřují mimo jiné jednak ke kontroverzním společenským otázkám, jednak k tématům, která nejsou a priori školská, ovšem vždy více či méně nějak se vzděláváním souvisí," uvedli v prohlášení.
"Nepohodlná fakta, nekorektní názory nebo opomíjená očitá svědectví se v Učitelských novinách běžně objevovaly, a to u fenoménů, jako jsou třeba inkluze, migrace, rasismus, extremismus, multikulturalismus nebo nacionalismus," dodávají v textu, který je podepsaný pouze "Redakce UN".
Názorová orientace je však patrná i z plného znění jejich reakce na článek, kde zdůrazňují například to, že EDUin je neziskovou organizací, která podle nich "žije z grantů, darů a sociálního podnikání" a její kritiku označili za cenzuru a výzvu k likvidaci, přestože článek pouze upozorňoval na jednostrannou názorovou orientaci a problematický rozhovor s Hamplem.
Učitelské noviny organizaci obviňují také z toho, že "známého sociologa, který se obává islamizace naší země, školství nevyjímaje" chce vyřadit z veřejné diskuse. Na konkrétní výtky ohledně otištění nepravdivých informací však nereagovaly.
Petr Hampl na sebe už v minulosti upozornil jako protiislámský a protiimigrační aktivista. Opakovaně se snažil vstoupit do politiky, zatím vždy neúspěšně. Byl například místopředsedou Bloku proti islámu, členem Strany svobodných občanů a v roce 2017 kandidoval do Senátu za jím založenou Alternativu pro ČR - z osmi kandidátů skončil sedmý.
Jako externí autor spolupracuje s Institutem Václava Klause, jeho názory hojně publikují dezinformační weby včetně české odnože ruského Sputniku. Vydal také knihu, ve které se otevřeně hlásí k rasismu a nenávistným postojům.
