Přímo v centru Bratislavy se ozvala střelba, dva mladíci před gaybarem Tepláreň padli mrtví k zemi. Krátce před loňskou říjnovou vraždou vydal střelec na sociálních sítích manifest proti židům a LGBT menšinám, s poděkováním neonacistické internetové komunitě Terrorgram Collective. Radikalizoval se právě v ní, na síti Telegram, kam se extremisté stěhují z Facebooku a Twitteru. Za svůj vzor považoval masové vrahy. Se zjištěním přišlo Investigativní centrum Jána Kuciaka ve spolupráci se zahraničními novináři.
Komunikační aplikace Telegram vznikla před devíti lety v Rusku. Na rozdíl od WhatsAppu či Messengeru kromě posílání zpráv umožňuje vytvářet skupiny až s 200 tisíci členy. Obsah nikdo nereguluje, čehož využívají i extremisté.
Terrorgram se na ruské síti začal vyvíjet mezi lety 2017 a 2019. Skládá se z několika uzavřených chatů, které šíří nenávistnou propagandu proti menšinám, židům či LGBT komunitě. "Diskuse o zabíjení, znásilňování a nadřazenosti bílé rasy. Je to násilné, agresivní a zlé," popisuje digitální marketér a expert na komunikaci ozbrojených skupin Rudolf Kvíz.
Radikální skupina se zaměřuje na mladou generaci západního světa - včetně Česka, připomíná odborník na extremismus Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity. Před extremisty v online prostoru varovalo v letošní únorové zprávě také ministerstvo vnitra. "Izolované komunity jsou nepočetné a jejich členové se zpravidla veřejně neprojevují. Riziko spočívá v tom, že z nich mohou vzejít osamělí útočníci," uvedl úřad.
Údaje o tom, kolik lidí používá Telegram v jednotlivých zemích, jeho vývojáři neposkytují. Celosvětově je třetí nejpoužívanější komunikační platformou s více než 700 miliony uživatelů. V Česku s ním podle odhadu mediálního experta Josefa Šlerky pracuje nejméně 10 procent uživatelů internetu. Podle Kvíze tvoří Terrorgram pouhý zlomek obsahu celé platformy. "Přesto je extrémně rizikový, jak ukázala vražda na Slovensku," varuje expert.
Nebezpečí popsal v roce 2021 také mezinárodní Institut pro strategický dialog, když odhalil více než 200 neonacistických kanálů, které Terrorgram tvoří. Mnohé z nich obsahovaly pokyny k výrobě zbraní a bomb. České ministerstvo vnitra zase připomnělo případ sedmnáctiletého mladíka, který podle nepravomocného rozsudku připravoval odpálení výbušnin u velvyslanectví USA, Izraele a Číny v Praze. Také on působil v radikálních skupinách na Telegramu.
Česká scéna je navíc silně provázaná se slovenskou. "Fungují jako celek. Slovenské kanály pracují s českým obsahem a naopak," upozorňuje novinářka z Investigativního centra Jána Kuciaka Karin Kõváry Sólymos, která se podílela na nedávné analýze nebezpečí telegramových skupin.
Extremisté a dezinformátoři se na Telegram přesouvají poté, co je začaly blokovat ostatní platformy - Facebook, Twitter a různá diskusní fóra. Jeho necenzurované prostředí využívají i političtí aktivisté v zemích potírajících svobodu slova. V roce 2020 se přes Telegram například svolávali lidé v běloruském Minsku k akcím proti autoritářskému režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Síť je postavená tak, aby respektovala soukromí uživatelů.
"Souvisí to se zakladatelem Telegramu Pavlem Durovem. Jednou jsem se s ním potkal v Moskvě. Je to člověk, který se dlouhodobě skrýval. Ruská vláda se ho snažila zbavit, protože jí nechtěl zpřístupnit data svých uživatelů. Nakonec se odstěhoval do exilu," popisuje Kvíz. Podnikatel a informatik nyní sídlí v Dubaji a média o něm píší jako o "ruském Zuckerbergovi", když ho přirovnávají k zakladateli Facebooku.
Soukromí chrání na Telegramu koncové šifrování. Pokud o to uživatel stojí, ve skupinách není vidět jeho telefonní číslo a lidé tak zcela anonymně sdílejí zprávy a fotografie, které by jinde nemohli bezpečně zveřejnit. "Telegram je jedinečným zdrojem nezávislých informací, jež jsou jinak potlačovány," uvedl pro server Investigace.cz jeden ze zástupců sítě.
Mobilní kolos bez cenzury
- Podle statistik je Telegram třetí největší mobilní komunikační platformou po WhastAppu a Messengeru. Celosvětově jej používá přes 700 milionů lidí a jeho obsah nepodléhá žádné kontrole.
- Program vytvořil v roce 2014 ruský internetový podnikatel a programátor Pavel Durov. Jeho obliba začala stoupat v roce 2020, kdy lidé kvůli novým podmínkám začali opouštět WhatsApp.
- Společnost neuvádí informace o počtu uživatelů v jednotlivých zemích. Podle Stata report je pětina v Evropě, aplikaci používají hlavně lidé v Německu a Itálii. V Česku s ním podle odhadu mediálního experta Josefa Šlerky pracuje nejméně 10 procent uživatelů internetu.
Zdroj: Vsquare
Na rozdíl od běžných telegramových kanálů je ale přístup do Terrorgramu složitější, upozorňuje novinářka Sólymos. Ke členství je nutná pozvánka. Skupiny obvykle pořádají nábory nových členů, vybírají motivační dopisy s důvodem, proč se k nim uchazeči chtějí přidat. Už to je ale změna. Zatímco dříve se extremistický obsah, návody k výrobě zbraní a výbušnin, či plány násilí soustředily hlavně na darknetu s omezeným přístupem, dnes jsou součástí legálního prostředí.
"Členové Terrorgramu hledají tři kategorie: propagandisty, militanty, diverzanty. Jedna z neonacistických skupin s názvem Atomwaffen division začátkem dubna psala, že obdržela 500 žádostí a že bude kontaktovat zájemce," dává příklad náboru extremistů český expert Kvíz.
