Praha - Policisté z protimafiánské jednotky rozplétají případ, který v Česku nemá obdoby: trojice anarchistů je obviněna z přípravy teroristického útoku a hrozí jim v krajním případě i doživotní tresty. Další osoby policie stíhá za to, že se jim čin nesnažily překazit.
Co o případu, který je teprve na začátku, dosud víme? Kde radikálové útok na vlak připravovali? A kdo je podle policie hlavní postavou? Aktuálně.cz se pro lepší přehlednost kauzy pokusilo shrnout základní otázky a odpovědi, které se nyní objevují.
Kolik lidí bylo obviněno a z čeho?
Policie nyní stíhá celkem šest lidí. Tři z nich jsou ve vazbě a byli obviněni z plánování teroristického útoku na vojenský vlak. Další dvě osoby stíhá policie za to, že jim trestný čin nepřekazily, a šestého člověka za to, že se v jeho bytě našla nelegálně držená zbraň.
Podle policie si měli útok naplánovat v jednom z bytů v Praze. Obvinění odmítají, že by připravovali teroristický čin. "Já jsem o žádném plánování nikdy nic neslyšela. Na tom bytě se scházeli mladí lidé, kteří byli úplně v pohodě. Tohle nebyl žádný konspirační byt, jak ho policie nazývá, já si myslím, že to konspirují akorát tak oni," řekla Aktuálně.cz Katarína Z., mladá žena původem ze Slovenska, která je obviněna z nepřekažení trestného činu.
Kdo je hlavní postava případu?
Podle vyšetřovatelů a informací týdeníku Respekt je tou osobou Petr Sova, který v poslední době pracoval jako vedoucí pounu na berounském nádraží. Je mu čtyřiačtyřicet let a se svojí ženou a rodiči bydlel v rodinném domku v Berouně. Katarína Z. o něm v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekla, že v minulosti měl kapelu Voice of Anarchopacifism.
"Petr byl v práci normální člověk. Že byl extremista, jsme věděli, ale že by byl šéf nějaké skupiny, to ne. Se mnou komunikoval normálně a byl naprostý pohodář a srandista," řekl pro Aktuálně.cz jeden ze Sovových kolegů z berounského nádraží. Vzhledem k citlivým okolnostem případu si ale nepřál zveřejnit své jméno.
Co skupina měla podle policie připravovat?
Policie tvrdí, že skupina plánovala útok na vlak. Akce levicových extremistů se měla odehrát v říjnu až listopadu roku 2014 na hlavním tranzitním železničním uzlu z Prahy do Plzně v úseku Radotín - Beroun. Jejich terčem se měl stát údajně vlak, který převážel vojenský materiál nebo osobní vozidla Hyundai. Anarchisté chtěli podle vyšetřovatelů útokem "narušit základní politickou, hospodářskou a sociální strukturu České republiky".
Co měli anarchisté také způsobit?
Lidé z takzvané Sítě revolučních buněk podle svého komuniké, které je dostupné na internetu, připravili sedm žhářských útoků: opakovaně hodili zápalné láhve na policejní auto, udeřili také na luxusní rezidenční dům v Praze, na kamerový systém mýtných bran, prodejnu kamer firmy DD Technik a pražskou restauraci Řízkárna. Na mýtnou bránu a zmíněnou společnost zaútočila Síť revolučních buněk podle svých vyjádření proto, že slouží "k dopadení těch, co se nechtějí podřídit". Auta policie byla zapálena jako odplata za "policejní běsnění kolem vyklízení squatu Milada a Klinika".
Kdo se na těchto útocích podílel, zatím není jasné. Šestice za ně obviněna nebyla a vypadá to tak, že i hlavní postava zatčené skupiny Petr Sova měl být jen šéfem mise "vlak" a na předchozích akcích se nemusel podílet. Katarína Z. řekla, že nikoho ze Sítě revolučních buněk nezná, a podobně mluvili i provozovatelé komunitního centra Ateneo v Mostě, s nimiž reportér Aktuálně.cz rovněž mluvil. Právě v tomto centru přitom policie před několika dny také zasahovala.
Jak se policie o plánech anarchistů dozvěděla?
To v současné době do detailu nelze říct. Jisté je, že policie odposlouchávala některé mobilní telefony a také měla štěnice v bytě, kde se anarchisté scházeli. Aby soud nasazení odposlechů povolil, musel od detektivů dostat přesvědčivé zdůvodnění. Přesto obvinění odmítají, že by se jednalo o vážně míněné plány na teror. Šlo údajně jen o plané tlachání. "Nejsem si vědoma, že by se tam probíral jakýkoli útok nebo něco podobného. I kdyby někdo něco řekl, brala bych to jako vtip," prohlásila Katarína Z.
Co policisté anarchistům zabavili?
Jde především o mobilní telefony, počítače a dokumenty. Z mosteckého komunitního centra Ateneo si odnesli počítač, který patřil jednomu ze zadržených anarchistů Lukáši Borlovi (obviněn z ničeho nebyl - pozn. red.). A pak také stroj, který využívali návštěvníci centra například k napsání dokumentů. V jednom z panelákových bytů v Brně pak policie údajně našla také nástražný výbušný systém ukrytý v kovové trubce.
Jak funguje komunitní centrum Ateneo po zásahu policie?
Ateneo se podle svých provozovatelů bude ještě nějakou dobu ze zásahu vzpamatovávat. Pravidelné akce jako koncerty, veganské večeře, workshopy nebo přednášky neruší, ale musí se potýkat i s tím, že policie zabavila také IT servery. Tudíž jim nefungují webové stránky. S klienty tak většinou komunikují přes sociální sítě. Centrum zasáhla i negativní kampaň, kdy o nich místní lidé mluví jako o teroristech. Provozovatelé ale tvrdí, že obviněné neznali a o plánovaném útoku nic nevěděli.
Co se teď bude dít dál?
Policie případ vyšetřuje, a jak je zvykem, odmítá se k dalšímu postupu vyjadřovat. Na vyšetřování protimafiánského policejního útvaru dohlíží žalobci z pražského městského státního zastupitelství, kteří kauzu od začátku zahalili do mlhy mlčení, když na ni uvalili informační embargo. Není tak například jasné, zda se případ rozroste a zda bude třeba obviněn ještě někdo další.
Proč je případ na české poměry unikátní?
Protože se za posledních deset let nestalo, že by policie vznesla obvinění z terorismu na nějakou skupinu nebo jednotlivce z krajně levicového spektra. Nedávno to pro Aktuálně.cz potvrdila odbornice na extremismus Petra Vejvodová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Policii navíc čeká složitá práce. Bude muset prokázat, že anarchisté skutečně chtěli plánovaným útokem na vlaky poškodit ústavní zřízení republiky, jak uvádí trestní zákoník.
"Prokázání viny bude hodně složité. Že má někdo doma výbušninu, ještě neznamená, že se připravuje na teroristický čin," vypočítává Vejvodová. "Předpokládám, že policie bude sledovat, jestli probíhala komunikace mezi členy anarchistické skupiny," dodává.
Česká justice navíc nemá v této oblasti výraznější zkušenosti. Snad jen s výjimkou podmínečného odsouzení jediného "českého teroristy", který se však dopustil spíš banálního činu – v opilosti mailem vyhrožoval bývalému ministru financí Miroslavu Kalouskovi.
