Stříž nastoupil do čela státního zastupitelství. Nezasáhnu do živých kauz, slibuje

ČTK ČTK
Aktualizováno 13. 7. 2021 12:16
Nový nejvyšší státní zástupce Igor Stříž řekl, že chce vždy vystupovat ve veřejném zájmu, bez ohledu na dopady do politické a obchodní sféry. Státním zástupcům slibuje nezávislost. Nejvyšší státní zastupitelství nebude podle nového šéfa žalobců zatím nijak vstupovat do kauzy Vrbětice, ani jinak zasahovat do dalších živých kauz.
Nový nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.
Nový nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. | Foto: ČTK

"Nejvyšší státní zastupitelství nebude zasahovat do živých kauz," řekl Stříž novinářům. O Vrběticích má podle svých slov pouze informace od dozorujícího krajského státního zastupitelství. V podstatě prý kopírují známé informace, které byly v médiích.

"My tu věc budeme sledovat z pozice Nejvyšší státní zastupitelství vyžadováním informací o stavu řízení, ale tak jako ve všech jiných kauzách, nehodláme do těchto věcí ingerovat, nějakým způsobem komentovat nebo dávat nějaké pokyny," řekl Stříž.

Nejvyšší státní zastupitelství takto bude podle Stříže přistupovat ke všem živým kauzám. "Na druhou stranu využijeme všech prostředků, které nám dává zákon, abychom prosadili správný právní názor, pokud zjistíme, že v postupu nižšího státního zastupitelství došlo k nějakému odbornému pochybení," doplnil Stříž.

Prioritou je větší nezávislost zástupců, říká Stříž

Náměstkem nejvyššího státního zástupce zůstane Jiří Pavlík, který spolupracoval už se Zemanem. Další místo - nebo místa - náměstků zůstanou zatím neobsazená, Stříž bude o vhodných adeptech teprve přemýšlet. Zeman pokračuje jako řadový žalobce Nejvyššího státního zastupitelství. Působí v analytickém a legislativním odboru.

Stříž jako svou prioritu uvedl posílení odpovědnosti státních zástupců. Kauzy s menším dopadem, důkazně jasné, mohou řešit sami, třeba dohodami o vině a trestu a jinými alternativními způsoby ukončení trestního řízení. Závažné kauzy a důkazně nejasné případy, kde je zapotřebí veřejné jednání s dokazováním, mají posílat k soudům.

Stříž chce také znovu otevřít debatu o novém zákoně o státním zastupitelství, případně o novelizaci nynější právní úpravy. "Chci se o tom bavit se všemi, kdo budou mít chuť naslouchat," řekl. Domnívá se, že by bylo vhodné zavést výběrová řízení a upravit také proceduru výběru nejvyššího státního zástupce. Měl by to být podle Stříže vždy někdo ze soustavy státního zastupitelství, tedy kariérní žalobce.

"Nevím, kde se vzaly ty hlasy a různé právní analýzy, že snad nejvyšším státním zástupcem může být jmenován prakticky každý, kdo jde okolo. Myslím si, že ač to zákon výslovně nestanoví, tak jeho interpretací nelze dospět k jinému názoru, než že nejvyšší státní zástupce musí být před tím státním zástupcem," řekl Stříž.

Podle svých slov Stříž netouží setrvat ve funkci "nepřiměřeně dlouho". "Jakmile se podaří zavést debatu o výběru nejvyššího státního zástupce, nechť tak vládní reprezentace učiní a vybere si nového nejvyššího státního zástupce podle svých priorit a představ," uvedl Stříž.

Ve veřejné žalobě Stříž působí od roku 1986, nejprve jako právní čekatel, později vyšetřovatel a prokurátor u vojenské prokuratury. Před rokem 1989 byl několik let členem KSČ. Od roku 1996 pracoval na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, v letech 1997 až 2007 byl náměstkem vrchního státního zástupce. Po nástupu Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce v roce 2011 se stal jeho náměstkem.

"Po volbách ho odvoláme," tvrdí opozice

Část opozice Střížovo jmenování kritizuje. "Vojenských prokurátorů se báli i komunisté a lampasáci. Jeden z nich se dnes, 32 let po listopadu 1989, stal nejvyšším státním zástupcem. Po volbách ho odvoláme," uvedl v pondělí první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.

"Pro mě je důležitých těch zbývajících 32 let mého profesního života, kdy jsem se, alespoň doufám, choval vždy eticky, profesionálně a v souladu se zákonem. Nemíním v této funkci či výměnou za ni od tohoto svého profesního životopisu uhýbat," řekl v úterý Stříž.

"Některé ty výkřiky, které jsem zaznamenal včera, že mě nová vláda odvolá hned po svém jmenování, to považuji za poměrně důležitý signál do veřejnosti i do státního zastupitelství směrem k nezávislosti nejvyššího státního zástupce," dodal.

Pavel Zeman svou rezignaci k 30. červnu oznámil v polovině května, mezi důvody zmínil i tlak ze strany ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Ministryně jeho slova o tlaku odmítla. Podle Stříže šlo patrně o komunikaci v osobní rovině, nikoliv tlaky namířené na státní zastupitelství jako takové. Stříž uvedl, že Benešovou zná dlouhá léta, zná její představy, podle něj akceptovala, že mu nebude mluvit do práce, naopak on podle svých slov v souvislosti se jmenováním nesliboval nikomu nic.

Je to reinkarnace lidí, kteří sloužili komunistickému režimu, kritizuje jmenování Stříže předseda spolku Šalamoun

Je to reinkarnace lidí, kteří sloužili komunistickému režimu, kritizuje předseda spolku Šalamoun John Bok jmenování Igora Stříže šéfem žalobců. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy