Praha - Stát vydal v rámci majetkového vyrovnání s církvemi řádu maltézských rytířů část pozemků v pražské městské části Březiněves včetně ploch, na kterých obec plánuje stavět třeba školu.
Pozemkový úřad ale také další pozemky v obci kvůli tomu, že jsou zastavěné či se na nich plánuje stavba Pražského silničního okruhu, odmítl vydat. O nárok na některé pozemky se řád soudí.
Jde o pozemky, které patří hlavnímu městu, a které tedy podle zákona vydány být nemohou. Řád se žalobou domáhá jejich převodu na stát, který by je pak mohl vydat; některé pozemky mají duplicitní vlastnictví.
U těch pozemkový úřad přerušil řízení o vydání a čeká na rozhodnutí soudu, jde o 46 hektarů.
"Rozhodnutí SPÚ není pozitivní zprávou jen pro náš řád, ale současně také pro Březiněves. Dalšímu rozvoji této obce nyní nestojí v cestě žádná právní nejistota. Suverénní řád maltézských rytířů je připraven na konstruktivní spolupráci se zástupci této obce," řekl Johannes Lobkowicz, kancléř českého velkopřevorství.
"Jsme hospitálním řádem se zvláštním posláním pomáhat chudým a nemocným. Naše pole působnosti vidíme i do budoucna především v těch oblastech, kam státem poskytovaná sociální péče nedosáhne," doplnil.
Starosta: s tím jsme nepočítali
Starosta Březiněvsi Jiří Haramul (ANO) soudí, že rozhodnutí úřadu bude mít obrovský vliv na rozvoj městské části. "Když jsme před deseti lety tvořili územní plán, nepočítali jsme s tím, že by byla prolomena hranice 25. února 1948," řekl.
Restituční nárok podle zákona o majetkovém vyrovnání z roku 2012 byl podle úřadu ale splněn. Nemovitosti byly řádu zabaveny rozhodnutím ze dne 24. února 1948, přičemž rozhodné období pro restituci začíná 25. únorem; rozhodnutí ale podle úřadu nabylo právní moci až 5. března 1948, tedy spadá do rozhodného období.
Na vydaných pozemcích radnice plánovala postavit školu a školku. S řádem chce jednat o jejich odprodeji. "Nevíme ale, jakou částku si budou chtít za ty pozemky říct," uvedl Haramul.
Podle Haramula se řád maltézských rytířů s Březiněvsí a Prahou o pozemky dříve i soudil a oba dva spory prohrál. "Ani ve snu nás proto nenapadlo, že by pozemky mohly být předmětem vydání," dodal.
Deset hektarů nedostanou
Obec není účastníkem řízení, nemá zatím přesné informace, které pozemky úřad vydal. Podle starosty proto nemá ani žádnou možnost se vydání pozemků bránit.
Maltézský řád požádal v rámci vyrovnání se státem o 180 hektarů v pražských čtvrtích Březiněves a Ďáblice.
"Pozemkový úřad rozhodl k dnešnímu dni o 126 hektarech, z toho u 24 hektarů řízení zastavil a pozemky nevydal, neboť jsou ve vlastnictví fyzických a právnických osob," uvedla Ivana Procházková ze Státního pozemkového úřadu.
Krajský pozemkový úřad pro hlavní město Prahu 27. listopadu rozhodl o vydání 46 hektarů pozemků v Březiněvsi včetně historického dvora maltézským rytířům. Zároveň rozhodl o tom, že řádu nevydá deset hektarů pozemků "z důvodu jejich zastavěnosti a potřebě pro budoucí výstavbu veřejně prospěšných dopravních staveb", zejména Pražského silničního okruhu.
Naopak pozemkový úřad musel maltézským rytířům vydat část pozemku, na kterém se plánuje výstavba školy a školky. Jde o stavby veřejného vybavení a zákon o majetkovém vyrovnání vydání pozemků pro stavby takového charakteru ukládá. Zákon nepřipouští pouze vydávání pozemků potřebných pro dopravní nebo technické stavby, což škola není, uvádí úřad.
Rozhodne se ještě o Ďáblicích
Pozemkový úřad v Praze ještě musí rozhodnout o 54 hektarech státní půdy v Březiněvsi a Ďáblicích. Přibližně šest hektarů z toho zůstane blokováno na veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury, jako je čistírna odpadních vod či Pražský silniční okruh. O tomto zbytku pozemků úřad prý rozhodne v horizontu týdnů.
Pozemkový úřad uvádí, že maltézští rytíři vlastnili téměř celou ves Březiněves už od 15. století. Vlastnictví je doloženo zápisy v Zemských deskách a Pozemkových knihách. Restituční nárok dle zákona o majetkovém vyrovnání z roku 2012 byl podle úřadu splněn.
Nemovitosti byly řádu zabaveny rozhodnutím ze dne 24. února 1948, přičemž rozhodné období pro restituci začíná 25. únorem; rozhodnutí ale podle úřadu nabylo právní moci až 5. března, tedy spadá do rozhodného období.
