Úřad nestihl vyřídit téměř polovinu žádostí o restituce

ČTK ČTK
Aktualizováno 10. 8. 2015 14:39
Podle NKÚ zákon o církevních restitucích stanovil pozemkovému úřadu při posuzování výzev k vydání majetku sice značné povinnosti, na uzavření dohody o vydání majetku mu ale dal jen šest měsíců.
Nejvyšší kontrolní úřad
Nejvyšší kontrolní úřad | Foto: René Volfík/Economia

Praha - Státní pozemkový úřad (SPÚ) nestihl v zákonné lhůtě vyřešit 42 procent žádostí o církevní restituce, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). V tiskové zprávě uvedl, že důvodem byla krátká lhůta, kterou pozemkovému úřadu zákon stanovil na řešení restitučních výzev.

Podle NKÚ zákon o církevních restitucích stanovil pozemkovému úřadu při posuzování výzev k vydání majetku sice značné povinnosti, na uzavření dohody o vydání majetku mu ale dal jen šest měsíců.

Kontrolovali i náklady na vznik úřadu

V této lhůtě musel například porovnávat historický a platný stav v katastru nemovitostí, musel geometricky obnovit neexistující hranice pozemků, ověřovat v archivech, zda je nárok na vydání pozemku nezpochybnitelný, a připravovat dohody o vydání. Státní pozemkový úřad tak konci letošního dubna nedodržel šestiměsíční lhůtu u 1424 z 3404 výzev k vydání majetku.

Podle mluvčí SPÚ Moniky Machtové jsou v tomto počtu i dohody, o kterých úřad rozhodl, že je uzavřít nejde. Kolik takových dohod bylo, nedokáže v současnosti úřad kvantifikovat.

"Šestiměsíční lhůta stanovená zákonem pro proces vedoucí k uzavření dohody mezi povinnou a oprávněnou osobou není z následujících důvodů dostatečná," uvedl kontrolní úřad. Dohody je ale možné uzavírat i po zákonné lhůtě, připomněla Machtová.

Podle generálního sekretáře České biskupské konference Tomáše Holuba se zdržení týkají zejména polností, a to kvůli tomu, že se v minulosti změnila jejich identifikace.

Pokud jsou tedy důvody delší doby vyřizování žádostí o restituce objektivní, nebude biskupská konference podávat žaloby na nečinnost úřadu. "Nevidíme důvod, proč měnit zákon, jen jsme se s pozemkovým úřadem dohodli, že nebudeme podávat žaloby na nečinnost," řekl České televizi Holub.

Na současném stavu se podle něj podepsala nečinnost politiků, protože ani tři čtvrtě roku po přijetí zákona o restitucích nebylo jasné, jestli nebude zákon zpochybněn.

Kontroloři prověřovali i náklady, které souvisely se vznikem samotného pozemkového úřadu, který byl zřízen náhradou za Pozemkový fond ČR, a hospodaření pozemkového úřadu v letech 2012 až 2014. Závažná pochybení zjistili ale jen ohledně bezúplatného užívání firemních vozů pro soukromé cesty zaměstnanců.

Podle zjištění NKÚ sice měli zaměstnanci za soukromé cesty platit pohonné hmoty, někteří však vykazovali služební cesty v době své dovolené. Navíc náklady na údržbu vozů nesl úřad. U 43 kontrolovaných aut představovaly soukromé cesty 36 procent z více než 451 tisíc ujetých kilometrů, uvedl NKÚ ve své zprávě.

NKÚ podle Machtové prověřoval celé hospodaření úřadu za tři roky, včetně průběhu veřejných zakázek či provozu IT technologií. Podle SPÚ našel chyby pouze u autoprovozu.

"Z celkového počtu více než 5,5 milionu kilometrů najetých veškerými vozidly SPÚ ve sledovaném období představují chybně vykázané soukromé cesty v době dovolených 0,08 procenta," uvedla mluvčí SPÚ, podle které se používání vozidel v době dovolené týkalo pouze několika výjimečných případů.

"Systém využívání služebních vozidel byl upraven tak, aby k těmto případům v budoucnu nedocházelo. Vzniklá škoda byla příslušnými zaměstnanci uhrazena v plné výši," reagovala na nález kontrolního úřadu.

Krátká doba

NKÚ současně narazil na nepřiměřeně krátkou dobu mezi přijetím zákona o zřízení pozemkového úřadu a jeho účinností. Vláda začala s přípravou transformace Pozemkového fondu už v roce 2008, zákon o vzniku SPÚ byl schválen v prosinci 2012 a účinnosti nabyl k 1. lednu 2013.

Pozemkový úřad tak neměl podle NKÚ čas na přípravu ekonomického systému, organizační struktury ani směrnic, nemohl si včas zřídit ani účet u České národní banky nebo přístup do informačního systému Státní pokladny.

"Až do konce května 2013 tak platil své výdaje provizorním způsobem a nemohl také s předstihem připravit smlouvu na dodání softwaru, přestože musel převzít po PF přes 600 tisíc  pozemků, 8500 budov a 200 tisíc smluv," doplnil NKÚ.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Britská Dolní sněmovna odmítla změny v brexitovém zákoně

Britská Dolní sněmovna ve středu odmítla všechny změny, které v prováděcím zákonu k brexitové dohodě učinila horní komora. Sněmovna lordů chtěla mimo jiné lépe chránit občany EU či dětské uprchlíky. Návrh brexitového zákona nyní znovu poputuje do horní komory, která se může opět pokusit přijmout dodatky. Podle agentury Reuters ale termín brexitu v ohrožení není. Británie by měla EU opustit 31. ledna, tedy za devět dní.

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Borise Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy